• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Anthony Doerr

Jsou světla, která nevidíme

„„Zavřít oči neznamená poznat slepotu.“ Knih s válečnou tématikou vychazí v posledních letech mnoho. Člověk by si řekl, že už nám tyto romány nepřinesou nic nového, ale Anthony Doerr přesto dokázal, že příběh zasazený do druhé světové války lze stále zpracovat jiným a neobvyklým způsobem. A Jsou světla, která nevidíme, je toho důkazem. „Copak nechcete žít, než umřete?“ Ze začátku sledujeme dvě časové linie - jedna probíhá v právě bombardovaném francouzském městečku Saint-Malo v roce 1944, a druhá se vrací do třicátých let, a dozvídáme se o dětství dvou hlavních postav. Tyto linie se později spojí, a zapadnou do sebe s naprostou přesností. „Zjišťovala, že skutečně se něčeho dotýkat znamená opravdu to poznat.“ Autor někdy skončí v tom nejnapínavějším místě a odskočí si do minulosti. Svět Marie-Laury popisuje tak precizně, že vám vše najednou připadá skutečnější. „Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy.“ Někomu možná vadí, že setkání Marie-Laury a Wernera je tak krátké. Ale mně to nevadí, přijde mi to o dost napínavější a zajímavější, když celou dobu nevíte, kdy a za jakých podmínek se setkají. „Co válka dělá se snílky?“ Chápu, že válečný román nemůže mít happy end, ale to, co se stalo Wernerovi, jsem vůbec nečekala a byla jsem z toho v šoku. „Je správné dělat něco jenom proto, že to dělají všichni ostatní?“ Román Jsou světla, která nevidíme je velmi zdařilým dílem. Pokud vás baví retrospektivní vyprávění, nevadí vám válečné romány a patříte mezi ty, kteří se jen tak nezaleknou pěti set stránkové knihy, je pro vás tato kniha ta pravá. Vřele doporučuji.“... celý text
— Měsíční*paprsek

---

Jsou světla, která nevidíme

„Vždy mě přitahoval název této knihy, až jsem na ni narazila ve formě audioknihy. Jsem vděčná autorovi, že válečné téma zpracoval s citlivostí a s jemností. V knize mě zaujal kontrast mezi dvěma typy slepoty. Ta fyzická slepota může být vlastně přijatelná, ale politováníhodná je ta slepota vnitřní, duševní.“... celý text
— Pentlička

---

Zeď vzpomínek

„Ani jedno slabé místo v celé knize. Všechny povídky byly skvělé. Nejvíce se mi líbila povídka Milujte se a množte se, Hlubina a Život po životě. Když jsem začal číst povídku Život po životě, pomyslel jsem si "bože, zase se další spisovatel snaží zasadit příběh do druhé světové, to je tak laciný...". Ale pokaždé mi jakýkoliv příběh z období 2. světové války zahraje na nějakou strunu a příběh mě pohltí. Ani tentokrát to nebylo výjimkou, a proto jsem rád, že jsem svou myšlenku znovu zatlačil do kouta a mohl jí říct: "Ale kuš, vždyť to máš rád." :-) "Nemáš tušení, kolik úsilí nás stojí, abychom zachovali manželství. Nikdy nevíš, co se děje za zavřenými dveřmi." "Kde není hříchu, není ani hříšníka." - zapsat rudou permanentkou a 3x podtrhnout!“... celý text
— Dom95

---

---

Čtvero ročních období v Římě

„Miluji Řím a miluji to, jak Anthony Doerr píše! Mistr nevšedních popisů a přirovnání. Projdete se s ním Římem a úplně cítíte kočičí hlavy pod nohama, vůni z pekárny a vidíte hejno špačků kroužících nad věčným městem. Během svého pobytu čte Plinia staršího a porovnává vnímání světa člověkem ze starověku a člověkem dnes. A svou lásku k italské metropoli prokládá láskou ke svým synům, dvojčatům, a stává se, kromě toho kým už je, také rodičem. Pro někoho možná nekonzistentní deníkové zápisky, já v nich ale našla esenci města, které mi navždy přirostlo k srdci.“... celý text
— Lily Sue

---

Jsou světla, která nevidíme

„Pulitzerovou cenou ověnčený román z válečného prostředí druhé světové války. Němci jsou konečně bráni ne jako hlupáci, ale nebezpečný chytrý nepřítel a zároveň na nich není nic k obdivu. Doporučuji.“... celý text
— martianekk