Judaismus a politika v Izraeli

24.05.2016

Kniha je podrobným popisem stavu Izraelské politiky do listopadu 2008. Historii však popisuje pouze z pohledu politického vývoje. Samozřejmě některá základní historická fakta vzniku státu Izrael jsou zmíněna, ale pouze v nezbytné nutnosti. Kniha je ze začátku docela zajímavá a čtivá, protože popisuje odlišnost státu Izrael od ostatních nám blízkých zemí v Evropě. Je to svým způsobem úplně jiný svět.
V první kapitole se popisují charakteristické vlastnosti demokracie státu Izrael, protože už jen její povaha je odlišná od naší. Politický systém je svým způsobem pokračováním politiky sionismu před rokem 1948. Některé politické strany v Izraeli totiž vznikly před jeho vznikem a jiné zas dokonce mimo jeho území. Popisují se právní zvláštnosti díky silném vlivu judaismu, kam třeba spadá odlišnost ústavy nebo pravidlo návratu. Tento zákon, který ještě není uzavřen, tak jako ústava, je vlastně stále živým tématem. Otázka narodnostní identity není důležitá jen politicky, ale je součástí i sebeurčení obyvatel Izraele, pro které má osobní charakter. Kdo vlastně má nárok na občanství státu Izrael? To si kladou za otázku jak politici tak i běžní občané. Dále se popisuje odlišnost osobního práva, protože v Izraeli má velký vliv náboženství a jeho instituce. V Izraeli třeba není civilní sňatek ani pro sekulární páry a sňatek osob odlišného vyznání je zakázán. Velmi zajímavá kapitola.
Ve druhé velké kapitole se popisuje složení obyvatel z etnického, ale hlavně politologického pohledu, protože zde má velký vliv vztah sionismu a náboženství. Kapitola se věnuje rozdělení na aškenázy a sefardy, dále popisem tříd společnosti z náboženského pohledu od sekulárního obyvatelstva až po ultraortodoxní charedim. I tahle kapitola byla perfektní, protože člověk získá přehled o rozmanitosti izraelské společnosti.
Třetí kapitola se věnovala politickým stranám z pohledu vztahu k sionismu, kdy vznikají různé kombinace. K sionismu jinak přistupují sekulární a jinak religiózní strany. Ukazuje se, jak má politický systém v Izraeli blízko k teokracii díky silnému vlivu náboženství. Zatímco u nás mají katoličtí kněží minimální politickou moc, tak v Izraeli mají naopak někteří rabíni moc značnou a někdy dokonce určují běh celých stran a někteří logicky zasedají v parlamentu. U ultraortodoxních stran touha po halachickém státu nikdy nezmizí. Tahle kapitola byla už mnohem méně čtivá a podle mě bude časem zastarávat.
Poslední kapitola je slabinou celé knihy. Zatímco první a druhá kapitola se mi moc líbily, třetí už byla ke konci méně záživná a čtvrtá je jen podrobným seznamem krajně pravicových stran. V kapitole se rozebírala otázka osadníků a terorismus extrémistických pravicových stran. I tahle kapitola myslím časem zastará.
Musím říct, že v knize moc judaismu nebylo a dotýkala se religionostiky jen málo. Je skutečně určená spíš pro zájemce o Izrael, kteří určitě o jeho historii a náboženství už něco vědí. První polovina byla perfektní, ale druhá byla spíš už jen pro zájemce o politiku. Podle mě, kdyby bylo v knize více judaismu z religionistického pohledu, byla by možná více nadčasová. Autor je však právník a politolog a tomu kniha odpovídá. Pokud vás zajímá víc politická situace než judaismus, rozhodně doporučuju. 75%