Juraj Jánošík® proti Dračímu řádu
Svetozár Olovrant
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454811/bmid_juro-janosik-proti-dracimu-radu-uaU-454811.jpg
3
125
125
Juraj Jánošík série
1. díl >
Zapomeňte na Steampunk! U nás jsme měli Parokoko, éru parních strojů za vlády královny Marie-Terezie. A největší páru ze všech hrdinů měl Juro Jánošík, pravá ruka palatina Turza. Na svém jízdním kempelenu a s parní valaškou v ruce se musí postavit nejen rebelujícím Čechům, bojujícím pomocí smrtonosných elektrických draků Prokopa Diviše, ale hlavně zlotřilé čarodějnici Mordule, která plánuje státní převrat ve službách nekromantického Dračího řádu. Akční příběh z alternativních slovenských dějin je první částí knižní ságy tajemného autora Svetozára Olovranta. Svetozár Olovrant je slovenský spisovatel, jehož pravou totožnost zná jen několik nejbližších přátel. Podle nezaručených zpráv se narodil roku 1975 v Trenčíně a žije sám jako poustevník na vrcholu opuštěného vodojemu kdesi v pustinách Turčianské kotliny. Odmítá vystupovat v médiích a s nakladatelem komunikuje pouze po internetu nebo přes nastrčené osoby. Mezi jeho záliby patří sportovní střelba z kuše a suchá frankovka.... celý text
Přidat komentář
Šílená jízda je asi spojení, které mě první napadne s touto steampunkovou slovenskou zběsilostí. Na můj vkus je tam moc obskurního sexu, ale ono je tam všeho moc - násilí, testosteronu, humoru, sexu, labužnických výtvorů, historických postav... Musel jsem se mnohdy obdivovat jazyku, obratům a vtipům nebo narážkám na mnoho věcí (věřím, že jsem většinu úplně minul).
Příběh "odsejpá", je to vtipné, a kempelenama se to tam jenom hemží. Co víc si přát :)
Tož Jura! Dobře to čistí! Místy mi nebylo jasné, jestli to nepíše Stančík, zejména v pasážích týkajících se jídla a pití. Chce to číst v jednom tahu, jakmile čtenář vypadne z děje a vrací se k němu s odstupem, může se mu stát /mně se to tedy stalo/, že začne přemýšlet, proč tu ptákovinu vůbec čte :). Je to lehoučké jak pírko a chce se to nechat jen tak unášet.
Zatímco skutečný Jánošík je považován za ekvivalent Robina Hooda, tenhle knižní je slovenskou obdobou Chucka Norrise. Nepřemožitelný chalan, bojovník stejně jako milovník, chlapisko poháněné špekem, borovičkou, smyslem pro spravedlnost a Sexem s velkým S. Kniha mě mile překvapila a přímo neskutečně mě bavila, je to obdivuhodně umně vylhané fantasy z alternativní minulosti, které sice staví na tom, že ukazuje Juru jinak, ale není to ani zdaleka jediný nápad - je to odrazový můstek, díky němuž prožijete skvěle parodické dobrodružství, které byste si však vychutnali i v případě, že byste o Jánošíkovi nikdy neslyšeli. Je to vtipné, chytré a promyšlené, dává to smysl, výborně se to čte a vyloženě to láká na jeho další eskapády.
Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale jakmile jsem ten svět akceptovala, šlo to poměrně rychle. Tím “světem” myslím reálné historické osobnosti a reálné prostředí, ty posunuty fantastickým směrem na pozadí událostí, které se nestaly, stát se nemohly, nebo se staly jinak. A co tvoří hlavní přísadu toho všeho? Sex.
Pro ilustraci dále uvádím ukázku :)
“Chlapci, nehádejte se, na všechny se dostane.”
Aby všem ušetřila čas, lehla si na bok a jeden host do ní zatloukal hřebík zepředu, zatímco druhý zezadu. Milého Jánošíka si nechala až na závěr. Nejdřív mu důkladně vyleštila hlaveň v tom svém předlouhém žlábku mezi ňadry a pak si mu rujně vyskočila do sedla.
Na to, že nie som nejaký extra priaznivec Jánošíkovskej tematiky v hocijakom druhu umenia, skončila táto kniha vo wishliste a nakoniec i v mojich rukách, kde sa dlho neohriala, pretože sa dobre čítala.
Kto by čakal príbeh legendy ako ju poznáme s tradičným „bohatým bral, chudobným dával“, šeredne by sa zmýlil. Nejde o legendu, alebo o ako-taký životopis, ale o fikciu fikcií. V príbehu vystupujú reálne postavy (Jánošík, Turzovci, Báthoryčka, Uhorčík spomenutí Kempelen, Diviš, Kounic, etc.) ako i fiktívni dejatelia (o nejakom Didierovi Vatelovi, francúzskom maître cheufovi ako i o holanďanovi menom Melchert Wahnerdecken som nič nikde nevysnoril), je zasadený do istej doby a niektoré historické udaolsti tvoria akési krovie na vyvodenie akej takej reálnosti príbehu. Ide však o čistú fabuláciu.
Kto o tom náhodou pochyboval, tak asi preskočil predmluvu, ktorá už len sama o sebe je čistým nezmyslom, alebo dotyčný uveril, že „kempeleny“ dozaista existovali. Wolfgang Kempelen zostrojil kadečo, ale toto veru nie. Nakoniec, na obálke sa píše, že ide o alternatívny príbeh dejín. A tieto alternatívne fikcie ma nesmierne bavia (napríklad seriál Fringe je v tomto žánri lahôdka). Nehovoriac o tom, že už len Turzo, Jánošík, Báthoryčka a Mária Terézia sa všetci pospolu nemohli nikdy stretnúť, tu však áno.
Kniha je plná násilia, krvi, sexu, desu, vulgarít od prvej strany po poslednú. Je v nej i kopec humoru, šplechov, zaujímavých spojení, tém. Autor knihu iste nenapísal na kolene ako by podaktorí tvrdili. Ak nemal vedomosti o francúzskych omáčkach, astronómii, jazykovede, gastronómii, kartárstve, musel si tieto znalosti vyzistiť a evidentne to robil poctivo, lebo popri čítaní som mal pootvárané všelijaké slovníky a stránky, kde som si jednotlivé veci overoval. Nie všetky, samozrejme. Pečenú zmiju hádam ešte nikto nepripravoval a tuná išlo o peknú inotaj, keďže bola podávaná grófke Nádašdyovej.
Všimol som si však množstvo preklepov, zlé skloňovanie (anebo gramatické morfémy), zabudnuté úvodzovky, prehodený slovosled. Tomu sa určite dalo predísť i následnou korekciou. Strany však môj výtlačok poprehadzované nemal a všetko sedelo. A tých ilustrácií by som uvítal vyše! Nie sú samozrejmosťou, preto ma tu príjemne prekvapili.
Zakončím to azda len tým, že sa teším na pokračovanie, respektíve na niečo podobné, keďže sa na obálke taktiež píše, že ide o „prvú časť knižnej ságy neznámeho autora“. Ták hádam urodzenosť von der Vodojem oblaží poddaných to čitateľov ďalšou oddychofkou.
Na prvý dojem by som povedal, že "Kotleta po slovensky", ale nie je to tak jednoduché. Nie je to typická kotletovina, príde mi to o dosť plynulejšie a prirodzenejšie. Kniha je síce ľahký olovrant na jedno posedenie, no poteší. Ide o takú pseudohistorickú "čo by bolo, keby..." steampunk fantasy. Paromotorky, čiže kempeleny, parné valašky, bleskozvodné šarkany, kopec rúbania a sexu, vtipné hlášky, krvavý Dračí rád, Bátorýčka atď. A ešte k tomu je to lokalizované do nášho regiónu a našich dejín! Som rád za každú ne-amerikanizujúcu fantasy a už teraz sa teším na pokračovanie.
Predvcerom som nasiel cely stos v zlacnenych knihach, dnes uz precitane. Vdakabohu. Hned ako som to zameral Jura J. pred casom, lakala ma krasna obalka. Co k obsahu... Zoberte nejake steampunkove rekvizity, troska tajomstva, magie, zname osobnosti z historie, trosku alterantivneho odklonu od skutocnosti (cesky kral Hiram I.), davku nasilia, porubanych hlav, rozsekanych mrtvol, sex na kazdej desiatej strane, pohrkajte zamiesajte. A podajte to rozpravkarskym strucnym jednoduchym narativom. V jednej vete sa naveceral, v dalsej sa vyspal. V tretej sa uz zobudza a hlada co si da na ranajky. (Naozaj tam taka stat je!) Kniha ma fakt krasnu obalku, pekne ilustracie, take smrncnute Danglarovskym stylom. Jedina vec co ma nakoniec zmiatla je, ze asi nepresla korekturou, lebo si neviem vysvetlit ako mohli napr. zamenit strany 61-62. Dobre ma to doplietlo. V zivote som sa s takym niecim v knihach nestretol. Horuca ihla?? Suril termin vydania?? Boh ho zna. Celkovo dojem ostal zla pachut strateneho casu. Kto je Svetozar Olovrant, myslim ze to moze byt aj pseudonym zabehnutejsieho autora, a toto moze byt nejaka suplikovka, hriech mladosti.
Jaj este toto... Knihu som nasiel v tych zlacnenych knihach, a myslim ze teda cena pojde este dole, ak vydavatel videl pocty predanych kusov, moze to nakoniec skoncit ako napr Projekt Zenta (Co je mimochodom o dva levely lepsi pribeh). Slovenska fantastika to ma tazke. Ale toto som chcel. Ma to tazke aj preto,ze knihu som nasiel medzi detskymi knihami. Pri macacich bojovnikoch, Darrenovi Shan a podobne. Som zvedavy, ked toto niekto kupi lebo je to o Janosikovi, ako bude detom vysvetlovat "praskanie panenskych blan" alebo ako sa moze "naplnit cnostna slachticna az po okraj".
Inak ano, Slovensko by uzivilo jedneho dvoch Kotletov, Kulhankov. Normalne som dufal ze azda toto.... Este tomu nieco chyba. Zaroven chapem preco sa to ludom celkom paci, nic podobne tu este nebolo.
Tahle kniha byla mou nedělní svačinkou, nadmíru pobavila a opět dokázala, jak je lidská fantazie nevyčerpatelná. Napínavý příběh, ve kterém vedle legendárního zbojníka vystupují také reálné historické postavy, má zkrátka páru a určitě stojí za to, si jej přečíst.
Od pána pre pánov. Veľa siláckych rečí, pindíkov a vypitého alkoholu. Ja som sa bavil.
Kniha byla super, i když se ze začátku vcelku vlekla a k samotné zápletce a rozuzlení příběhu jsem musela protrpět pár stránek nudy. Nicméně celkový dojem je výborný. Kniha je čtivá, svižná, takže polovina, kde se v podstatě nic moc neděje, rychle uteče. Slovní zásoba autora /překladatele je velmi pestrá a moc se mi líbí zasazení příběhu, postavy, i samotná zápletka. Knihu jsem si vystavila na "poličku slávy" a mohu jen doporučit.
No. Kniha, ku ktorej som sa dostala náhodou. A poriadne som sa pobavila.
Jánošík ovláda cudzie reči, vládne kuchárskemu umeniu, spamäti cituje Bibliu, je perfektný diplomat, má vypracované telo, krčma plná chlapov žiadny problém, zvládne takmer akékoľvek množstvo vypitej pálenky a uspokojí každú ženu, aj keď je to Alžbeta Nádašdyová.
Dokonalý chlap:)
"Peniaze alebo život?
"Priznám sa, že tvojej otázke úplne nerozumiem" prehovoril Turzo.
"Čomu tam nie je rozumieť? "čudoval sa lúpežník. "Zatiaľ tomu všetci rozumeli a nikto sa ešte nesťažoval."
"Máme tomu azda rozumieť tak,"pridal sa Jánošík, "že máme na výber medzi lúpežou a vraždou?"
"No iste, tu predsa nemôže dôjsť k omylu."
"Čiže, keď si vyberieme tú druhú možnosť, tak nás síce zabiješ, ale naše mŕtvoly neokradneš?"ozval sa zasa Turzo.
"Ale to neprichádza do úvahy páni. Ku krádeži dôjde v oboch prípadoch. "
Je to tu dost slabo hodnotene, ale uprimne, mne sa to pacilo. Treba sa na to pozerat s nadhladom, je tam vela veci pritiahnutych za vlasy, aj humor je miestami trocha pritiahnuty az priam krcovity, ale pobavi to. Mna osobne najviac pobavili "eroticke" sceny, pretoze ako byvala milovnicka romantickych pribehov som citala kadeco, ale take prirovnania a pomenovania jednotlivych casti tela, ako tu inovativne navymyslal autor, som este nikdy nevidela :D ako oddychovka je to naozaj fajn.
Svetozár Olovrant píše jako odložený plod zakázané lásky Petra Stančíka a Františka Kotlety. Pravděpodobně proto také zanevřel na Čechy, kteří tu mají roli sice malou, ale skrznaskrz negativní.
Požitkářské debužírování přerušuje absurdní akce (jazyk není tak skvělý jako u Stančíka, ale to může být částečně způsobené i překladem) a spíše než o dekonstrukci žánru jde o samotný žánr. A funguje to pohříchu dobře! Nezbývá než doufat, že autorovi nedojde pára (a slovenské historické osobnosti). Obávám se, že máme za sebou teprve první díl a Jánošík se setkal skoro se všemi, možná kromě Komenského, Štefánika a Gabčíka.
Brak. Pulp. Slovenský. Hurá!!! Občas som od smiechu padal zo stoličky, občas som ale zazíval. Šikovný redaktor/editor by z toho urobil kultovku. Buď to nebolo možné alebo by si niekto zaslúžil parnou valaškou po zátylku. A veru, za tie gramatické chyby a prehodené strany (2x) by si aj zaslúžil. Svet je vymyslený famózne, ale s Prattchetom sa to určite nedá porovnávať. Ten má od braku ďaleko. Tu ide o číru radosť z tvorby bez ohľadu na formu. Mám silný pocit, že v tomto prípade by forma tú radosť mohla zabiť. Aj v čitateľovi...
Bavil jsem se tak, jak již delší dobu ne ! Autor ukrytý pod záhadným jménem Svetozár Olovrant, dovede potěšit ty čtenáře, kteří milují parodii hororu.
0. Aperitiv : Když pak ze znesvěceného chrámu vynášeli mrtvoly, červené maso jim opadávalo z kostí. Lidský ovar voněl tak lákavě, že na to von Kempelen dostal chuť.
1. Předkrm : Juro Jánošík vstoupil pohledem do rajské zahrady jejího obličeje, nad divokou a zrádnou roklí jejich úst kořenil nosík, podobný mladému stromku, jehož dvě větve obočí nesly lesklá jablíčka očí.
2. Předkrm : Kouř v hospodě Spessart se konečně rozptýlil a odhalil strašlivý obraz - plno mrtvých loupežníků zmasakrovaných většinou svépomocí. Rozprášené mozky, pahýly kostí, vše včetně stropu pocákáno krví.
3. Hlavní chod : Hraběnka Alžběta Báthory-Nádasdy přijala Jánošíka malebně rozložená na chaise longue ve svém budoáru. Drobná, dokonale tvarovaná postava, dmoucí se ňadra stažená velrybími kosticemi, překypovala přes okraj šňerovačky na znamení, že po osvobození ze zajetí významně zvětší svůj objem.
4. Dezert : Juro Jánošík začal přemýšlet o tom, za jakým účelem stvořil Bůh ženy, když ty nejlepší v umění lásky jsou vlastně nejšílenější, zatímco ty normální ?.......
Nedivím se, že vydání knihy na Slovensku byla bomba !
Mistr S.King by se při četbě této knihy určitě bavil.
Post scriptum:
Můj otec mi vyprávěl, že při studiu na průmyslovce měli na předmět zvaný Statika, podivného staříka, plného emocí, vzteklého. Když prý byl v ráži rozdával známky jako : 254, 347, ba i 589 občas padla. Jeho jméno bylo Karol Nádasdy . Že by jeden z potomků ?
Tohle se nepovedlo. Ačkoli Janošík bojující proti rebelujícím Čechům ve variaci na steampunk? To si nemůžu nechat ujít, říkal jsem si. Na tuhle knihu (jejíž autor je skrytý pod pseudonymem) jsem se opravdu těšil, bohužel nemůžu říct, že bych byl spokojený. Ano, čekal jsem bizarnosti, jenže tady se až příliš vrší jedna na druhou beze smyslu, vtip se z nich pak nějak vytrácí. Nepomáhá ani místy zkratkovitý a jinde naopak lehce utahaný děj (výsledkem obojího u mě byla nuda a strašná nechuť vzít knihu do ruky a číst dál), či povrchně vykreslené postavy, které často něco dělají bez jakékoli zjevné motivace. Humor tu funguje taky jen občas a mám podezření, že spíš ten, který vznikl bezděčně, zatímco většina "vtipných momentů" trpí křečovitou snahou být vtipnými i se slabým, často těžce detinským, fórem. Škoda. Tohle mě minulo. Oceňuji ten svět (stroje, na kterých Jánošík a další Slováci jezdí, jsou boží!) a historické narážky, ale jinak si bohužel myslím, že potenciál zůstal nevyužitý a podle mě vznikla dost nudná novela sázící na prvky, které autor zkrátka nezvládá.
Ze všech bratrů Slováků je mi Svetozár Olovrant nejmilejší :-). Konečně jsem jednou díky reklamě padla na skvělou knihu. Inteligentní, zábavnou, vtipnou. Některé scény zasáhly přímo mé srdce, například když zbojníkům k popíjení kořalky hrálo Charpentierovo Te Deum. Nebo fakt, že autor udělal českým králem mého milovaného Antonína Šporka. Juro je tak úžasným superhrdinou, že strčí do kapsy všechny Avengery. Mírně nesourodý děj odpovídá žánru, ovšem dávkou vtipu jej text výrazně převyšuje. Krátké kapitoly mi vyhovovaly, ilustrace v komiksovém duchu byly úžasné. Barvité popisy navodily atmosféru (například zmrzlé jezero v ranním slunci přirovnává autor k jahodové zmrzlině :-)), zdlouhavé vyjmenovávání všech složek polní výstroje/ Vatelovy kuchyně atp. by možná byly úmorné, kdyby člověk přesně uprostřed seznamu nenarazil na perlu typu Uho mezi věhlasnými francouzskými omáčkami.
Kniha je prostě skvělá a Olovrant slovenský Pratchett. Vřele doporučuji.
P.S. Zapomněla jsem zmínit skvělý překlad, který se s malebnými slovenskými úslovími nepáral a prostě je ponechal v původním znění. Jen nechápu použití slova "kaštel" - česky naprosto plnohodnotně zámek.
Tak tohle byl totální výstřel do tmy, v knihkupectví jsem se motal kolem regálu s fantasy knížkama a viděl vystavený druhý díl, které mě zaujal obálkou a anotací. Takže základ byl najít první díl a jít do čtení. Musím přiznat, že ze začátku jsem se do čtení musel trošku nutit, ale od jisté uálosti s palatinem Turzem to dostalo drive a neskutečně mě knížka začala bavit. Zajímavé nápady, lákavě stvořený alternativní svět (Prokop Diviš for the win) a zajímavé využití skutečných postav... No, vidím to tak, že pro druhý díl půjdu docela brzo.