• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Svetozár Olovrant

Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu

„Tohle byl takový slabý odvar Kotlety/Kopřivy/Červeňáka z Wishe. Autor se sice snažil o originální čarování se slovy, ale k čemu je to dobré, když je obsah totálně povrchní, plytká šestákovina. Charaktery postav nulové, děj lineární a nudný, neustále omílající linku někam jedeme/tam se nažereme plus nekonečné popisy jídla/a tam si zasouložíme. Jednoduché béčko totohle stylu by mělo být vždycky hlavně zábava, ale tady se výše zmíněné aktivity odehrávají pod rouškou odfláknuté, sterilní nudy. Jánošík je dokonalá postava, která všechno zná, umí a perfektně dokáže. Akční sekvence jsou odfláknuté, že hrdinové vždy vyhrají je automatika, strach o hlavní hrdiny je úplně mimo diskuzi, to tady neexistuje. Nejsem ani příznivce nějakého detailního popisování mytologie, ale aspoň pár řádků o tom, co je ten dračí řád zač, by fakt bodlo. Suma sumárum, je to laciné béčko, kterému by se měli fanoušci zábavného laciného béčka vyhnout obloukem. Dva body dávám za krásnou obálku a za hodně krátkou stopáž knihy, díky které se nuda nestihla překlopit v naprosté utrpení.“... celý text
— Gordonlord

---

Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu

„V princípe nevidím rozdiel medzi týmto a b-čkovým pornom. Zobrať si na mušku Symbol, chce trochu chochmesu. Toto bolo miestami primitívne ako filmy s Fantozzim. Na druhej strane rozumiem, prečo sa autor schováva pod pseudonymom, i mne sa miestami otvárala vo vrecku rybička a po prevalení identity by to mal v šenku ťažšie ako Kotleta na východnom Slovensku.“... celý text
— tlllk

---

Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu

„Steampunkové šialenstvo plné chľastu, sexu a žranice je na počudovanie málo šialené; skôr mi to príde ako taká lepšia jazyková exhibícia. Logika občas pokrivkáva a samotný Dračí rád, ako už spomenuli v recenziách iní, je tu skôr na okrasu a moc sa o ňom nedozvieme. Ktosi tu spomína skutočné roky, medzi ktorými niektoré historické postavy žili. Ehm, ak ste knihu naozaj čítali, tak autor na konci prikladá register postáv s upravenými rokmi, takže si toho zjavne bol vedomý a jeho verzia udalostí je iná. A ak to nestačí... Čítate fantasy, nie faktické dejiny. No a aby som len nehanil, aj keď je dej tak trochu banálny, knižka má spád a pravdepodobne sa raz dostanem aj k jej pokračovaniu. Len nie teraz. „To, že ťa nevidela, ešte neznamená, že ťa nemôže prekuknúť. Vari vieš aj po francúzsky? A vieš variť?“ „Francúzština je predsa len taká skurvená latinčina, nie je tak? Zvládnem ju plynulo za pár dní. A variť ma učila moja mama, rozhodne najlepšia kuchárka na svete.““... celý text
— Marquis

---

---

Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu

„Těšila jsem se na fantasy parodii, ale dostala jsem jednoduchou vyprávěnku s Jánošíkem, který jezdí na kempelenu (parní motorka bez kol), chlastá jako duha a souloží, při tom pátrá po vrahovi palatina Turza. Odbočka na moři s lodí bláznů mi přišla zbytečná. Z celé knihy mě nejvíc pobavila věta: "Král svěřil střežení všech důležitých průsmyků do Zemí Svatováclavské koruny příslušníkům slavného hraničářského kmene Chodů a Chodové se s nikým nemazlili, jedině se svými ochočenými vlky." Skutečná Bathoryová zemřela v roce 1614, Jánošík žil v letech 1688 až 1713, kuchař Francois Vatel žil v letech 1631 až 1671, hrabě Špork žil v letech 1662 až 1738, Marie Terezie se narodila v roce 1717.“... celý text
— cori

---

Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu

„„Já jsem Juro, ty jsi Juro, ostatní ať nám políbí ďuro.“ Tuto knihu bych mohl okomentovat jednou větou. A ta by zněla: „V příběhu se furt jezdí, žere, chlastá a šuká a ne zrovna v tomto pořadí.“ Jenže cítím, že bych měl ještě něco málo dodat. Tváří se to jako kyberpunk a streampunk, ale v některých fázích je to skoro sci-fi. Hlavně podivné možnosti některých zbraní. To bylo tak strašně přehnané, až jsem kroutil hlavou. A bohužel, tyto věci dost ovlivňují chod příběhu, tak jsem to panu spisovateli moc nežral. Malá ochutnávka: Můj vznešený manžel včera poslal všechno služebnictvo ze zámku pryč, jako by tušil, že přitáhnete. Jsem tu teď úplně sama. A samota vede k hříchu. Jánošík neměl mnoho zkušeností v hovoru se vznešenými dámami, a tak volil slova opatrně. „Stejně jako odříkání, Vaše Milosti.“ (Dál už nebudu pokračovat, zkušený čtenář pozná, co následovalo) A teď k tý úvodní větě – trochu jí rozeberu. Jezdí se tam na divných strojích nazvaných kempelen, jejich princip jsem nějak moc nepochopil. Když někam dojedou, nejdřív se zajímají o jídlo, tak že čtenář skoro na každé druhé stránce dostane spousty informací o tom, co právě žerou. Poté to zapijou, tím, co jim přijde pod ruku. No a když pánbu dá, tak si pak zasouloží. A že pánbů a vnadné ženy dávájí furt, to brzy poznáte. A tohle se opakuje až na úplně samotný konec příběhu. Po zralé úvaze a několika pivech jsem se rozhodl, že další knihu si nekoupím a peníze si nechám do nevěstince. ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ ) Citát: Pokus o vraždu se plynule překlopil do bouřlivého milování.“... celý text
— Terva