Justice
Friedrich Dürrenmatt
Curyšský kantonální rada a vážený milionář zastřelí v přeplněné restauraci, před zraky několika politiků, desítek významných obchodníků a umělců rektora místní univerzity a je odsouzen k dvacetiletému pobytu v káznici. Z vězení si však najme mladého nemajetného právního zástupce, jemuž zadá následující zakázku: přezkoumat jeho případ za předpokladu, že odsouzený vrahem není. Mladý advokát, jež tuto zdánlivě nesmyslnou zakázku příjme, až příliš pozdě zjišťuje, do jak složité situace se dostal... (Oficiální text nakladatele)... celý text
Přidat komentář
Ne nejlepší z Dürrenmattových "filozofických detektivek", ale já mám pro D. slabost; vždy ve mně vyvolá dumání nad morálními dilematy - to tedy zní dost nezáživně, přestože je to pravda. Další pravda ale je, že mě prostě jeho knížky baví.
Tento ne příliš rozsáhlý román má výborný rozjezd: vše je tak jasné - vražda váženého muže jiným váženým mužem proběhla před očima mnoha svědků. Vrah je ve vězení a zřejmě tam bude do smrti. Jenže: není spokojenějšího člověka než je on - a to je přece absurdní! Motiv vraždy nikdo nezná a vrahův postoj naznačuje, že to byla jen hra; jako hra vypadá i jeho úkol (za dobré peníze) pro advokáta Späta: zkuste najít jiného vraha - jen tak, v rámci "vědeckého" bádání. Druhá část románu je zkouškou Spätovy morálky i duševního zdraví a byla i zkouškou mé čtenářské výdrže: černý humor (dobré), odporná sexuálně neukojená trpaslice a žena, která vystupovala pod jejím jménem (přízračné), Spät s temnotou v mozku, lidsky upadající (ubíjející), lidé bez soucitu a lítosti, o smrti jiných (i přátel) hovořící s radostí (děsivé). Třetí část projasnila atmosféru, ale nikoliv řešení - jen naznačím: sám autor se po letech setkává s protagonisty příběhu a klade si mnoho (vážně hodně) otázek po smyslu spravedlnosti a života vůbec. Kladu si je také, jako vždy.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Soudce a jeho kat |
| 2018 | Návštěva staré dámy |
| 1964 | Slib |
| 1989 | Soudce a jeho kat / Podezření / Slib |
| 1963 | Fyzikové |
Dürrenmatt není lehkým čtením. V první polovině mě občas přepadla myšlenka knížku odložit, ale vždycky jsem se usměrnila tím, že mě čeká zvrat a že to bude stát za to. Na konci, při pohledu zpátky, do sebe všechno zapadá, i když máte nejdřív pocit, že na vás autor hází vše bez ladu a skladu.