Justina
Guido Crepax , Donatien Alphonse François de Sade
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399504/bmid_justina-P6f-399504.jpg
3
37
37
Ikona erotické literatury spolu s legendou erotického komiksu! V osmnáctém století napsal proslulý markýz de Sade svůj příběh o prokletí dobrých mravů – příběh, který i přes své stáří vychází stále znova a je bezpečně schovaný v mnohých knihovnách. A koncem minulého století se ho chopil italský tvůrce Guido Crepax a stvořil podle něj neméně úspěšný komiks. I když má Crepax pro SM a jiné fetiše slabost, nejde v jeho případě jen o erotiku, jde i o její umělecké ztvárnění. O důraz na postavy, na pohyb, na výraz. Guido Crepax je jeden z těch autorů, které oceníte, i když je vám jinak tento styl komiksů cizí.... celý text
Přidat komentář
Komiksová verze vysoce filosofického a požitkářsky expresivního příběhu o jedné mladé dívce, která má jó kurva pech. Zpracování fajn, jen mi trochu vadilo, že většina mužských postav byla vizuálně ztvárněna jako opice. Ono to možná má nějaký sofistikovaný význam, ale moc mi to nesedělo.
Knížku jsem si objednala, jen kvůli názvu, protože dcera je taky Justina. A když jsem ji otevřela, to bylo překvapení :D lepší , než Jozefina Mutznbacher
Dobro a zlo, vina a trest, světlo a tma, věčný příběh bytí a nebytí. Ono se jednomu skutečně může zdát, že lepší/užitečnější je vydat se v životě cestou zla. Samozřejmě, nedejme se promrzeti, držme se dobra. Utrpení zcela nevinné Justiny je Crepaxem skvěle ztvárněno, obrazy jsou vzrušující, velmi krásné, estetické. Erotika nás donutí přemýšlet o hodnotách, tak to má být.
Viděno optikou dnešního čtenáře je tato kniha opravdu mnohem víc bizárem než literaturou, která by nám přišla pohoršující nebo naopak vzrušující, a slouží tak spíše jako doklad toho, jak moc se společnost za posledních téměř 250 let proměnila. Tehdy to samozřejmě byla kniha nejen průkopnická, ale především morálně problematická v úplně všech myslitelných směrech. Paradoxně jí však právě tohle vyneslo největší díl slávy, stejně jako řadě dalších cenzurovaných a zakazovaných knih. Kdyby neprošla tak tvrdou cenzurou, možná bychom dnes o žádném markýzi de Sadovi ani nevěděli, natožpak abychom jeho knihy četli jako dobovou senzaci.
Právě z toho důvodu, že v době jejího vzniku byly hranice "přístojnosti" úplně jinde, je dnes Justina vlastně takovou parodií na erotickou literaturu - popisy, které dříve lidi děsily nebo tajně vzrušovaly, slova, která jim vháněla ruměnce do tváří, z dnešního pohledu působ komicky a neohrabaně, jako by i ta nejbrutálnější znásilnění byla jenom neumě popsanou fraškou. Proto musím doporučit knihu číst tak trochu jako "historik", znát alespoň rámcově de Sadovo dílo a život, a nehledět v knize tolik na děj, ale na to, co znamenal kdysi a co znamená dnes, a snad i na to, že pro de Sada bylo psaní jakousi "terapií" během doby, kterou strávil střídavě ve vězení a v blázinci. To je na Justině (a na řadě jeho dalších knih) bezpochyby ta nejpozoruhodnější věc - je mnohem víc dokumentem vývoje literatury i Sadova života, než erotickou literaturou.
doslova i do písmene s poctivostí nejdřív pojdeš.... nevím, jestli sade byl opravdu tak zvrhlý, že tomu věřil a nebo jestli se snažil reflektovat zkaženou dobu.... obojí je však nihilistické, neposkytující žádnou útěchu, snad ji lze najít jen v náručích chlípných mužů - tedy jestli se dá vůbec mluvit o útěše....
kresby krásné, jemné, skoro až ani nehodící se k tématu, a překvapivě až málo detailní.... dokonce natolik, že jednotlivé postavy opravdu splývají v jednu.... je v tom snad záměr malíře zdůraznit to, co nám předkládá sade? že žena je jen nástrojem k uspokojování chlípných tužeb? stejně tak splývaly i výrazy tváří a citoslovcí a někdy bylo těžké poznat, zda se to justině vlastně protiví a nebo naopak ji to vzrušuje....
ať tak, nebo tak, pro mě je tato nečitelnost v tomto žánru spíše negativní stránkou, než že bych ji vítala, proto jen za 3
Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Justina je moje první setkání s Crepaxem i s de Sadem. Hned na začátku musím říct, že nesnáším sexuální násilí a ponižování. Z tohoto pohledu je Justina otřesná. Samotná myšlenka knihy je ale zajímavá, tj to, že svět patří těm zlým, zvráceným a nemorálním, a pro ctnost a slušnost v něm není místo. De Sadovy argumenty, které v Justině zaznívají, jsou až děsivě logické. Je to téma, které od doby de Sada nijak nezestárlo, ale naštěstí se změnila společnost a ti nemorální už nemají tak velkou převahu. Je ale otázka, nakolik dobu de Sada můžeme posuzovat podle jeho díla. Mám za to, že zvrhlost společnosti, vykreslená v Justině, je záměrně vyhnaná do extrému, aby vznikl co největší kontrast k extrémní Justinině ctnosti. Čtenář je pak natolik šokován, že sám začne přehodnocovat vlastní morálku a začne si říkat, jaká je Justina husa, že se nepodvolí a neušetří se všeho toho násilí. Potom si ale uvědomíte, jak je zvrhlé soudit někoho za to, že se drží své cti, morálky a slušnosti. Tohle je totiž přesně ta vlastnost, která dává vzniknout hrdinům v totalitních společnostech. No je to prostě zajímavé…
Co se týče Crepaxova zpracování, tak jeho kresba ženských křivek je úžasná. Občas jsem se ale ztrácel v tom, která žena je která. Také musím říct, že se mi nelíbí to, jak kreslí chlapy. V podstatě stejně jako u Manary jsou u Crepaxe chlapi většinou nakreslení jako slizcí hnusáci. Možná je to tak záměrně, aby na první pohled byla zřejmá jejich povaha a jejich úmysly - těžko říct. Každopádně rád bych si od Crepaxe přečetl něco méně násilného.
Filozofická mrskací prasárnička o síle počestnosti, se kterou se nikam nedojde :)
Na komiksu "Justina" je trochu škoda to, že některé postavy jsou nerozeznatelné. Přiznám se, že v některých scénách mi vizuální podoba nestačila k tomu, abych poznal, která z žen je Justina. Naštěstí z děje se to dalo celkem pochopit. Příběh je pak vyprávěn celkem chronologicky, kromě začátku. Pak je to ale slet jednotlivých scén a událostí, které jako kdyby Justinu vrhaly do stále horší a horší situace, jako kdyby sama byla magnetem na lidské průsery. A tohle dokáže Crepax skvěle zachytit. Jako kdyby se Justina neměnila, ale psychicky je na tom stále hůře a hůře. A do toho je součástí skutečně krásně nakreslených erotických scén. Myslím si, že komiksové zpracování legendárního díla Markýze de Sade je celkově stravitelnější, ale s tím, že myšlenky, jež měl Markýz ve svém prozaickém díle, zde zůstaly zachovány. Docela by mě zajímalo, jestli by v dnešní době, pokud by byla "Justina" napsána nyní, byla stále brána jako tak kontroverzní, či nikoli.
Existuje obdobný komiks (Justina a Julieta), se stejnými postavami, ale s rozdílnou kvalitou. Bohužel musím takto v úvodu konstatovat, že Justina se v tomto porovnání nevydařila na mnoha úrovních: kresba, děj, explicitnost. Kresba má určitě své kvality, ale již nehýři toliko detaily mnohých erotických praktik, jako konkurent. V tomto navazujeme na příběh, který je více okleštěn, než eunuch. Chybí mi v něm plynulé přechody, kterých se nám v Justina nedostává. Kdybych neměl povědomí o scénáři z Justina a Julieta, nerozuměl bych tomu natolik, abych mohl příběh De Sadeho docenit jako geniální.