K2 - 8611 m
Miloň Jasanský , Josef Rakoncaj
Příběh horolezce, který bez použití kyslíkového přístroje vystoupil na druhou nejvyšší horu světa.
Přidat komentář
AUDIOKNIHA: Nedočteno. Nehodnotím. Netvrdím, že je kniha špatná. A už vůbec ne, že to zle namluvil Miroslav Táborský. Navíc mě to téma celkem zajímá. Klidně bych si s autorem nebo někým podobným sedla na kávu a nechala si vyprávět zážitky. Jenže zpracování v knize mě uspávalo. A když za polovinou zjistíte, že vlastně nevíte, o čem předcházející kapitoly byly, tak je asi něco špatně. A když už jsem si něco pamatovala, měla jsem pocit, že jde jenom o samý popis toho, kdo co nesl, nebo co zrovna jedli. A tak jsem se rozhodla netrápit se dočítáním něčeho, co mě tak extrémně evidentně nebaví. Doporučuji spíše fanouškům horolezectví.
Rakoncaje mám ráda, je to dříč skvělý horolezec a také krajan. Jednou jsem měla tu čest se s ním potkat osobně a to na Riegrově stezce před více než 25. lety. Byli jsme s rodinkou na výletě syna jsme měli v takové té kovové krosně a před námi ledový sráz a pod ním Joska. Když nás viděl jak laborujeme nad tím jak dostat bezpečně syna dolů, houknul na nás at´ pošleme mladého dolů i s krosnou, že ho chytí. Takže to dopadlo na jedničku. Ještě jsem si ho stačila vyfotit a mám fotografii s Joskovou zadnicí, jak se škrábe po čtyřech po ledových schodech na Riegrovce.
Knížka K2 je super čtení.
Poslouchala jsem jako audioknihu a opakovaně se k ní na horách vracím. Doporučuji, má skvělou atmosféru.
Rozhodne zajimave cteni, o horolezectvi jsem toho nacetla docela hodne, a presto mi tahle kniha pripada uplne jina, nez vsechny ostatni. Mozna by se mi libilo vice pasazi o krajine, abych se lepe chytala, navic mi z myslenkovych pochodu p. Rakoncaje prislo, ze to vlastne byla docela brnkacka (s nadsazkou samozrejme, ale jak jsem pochopila, takhle to ma proste autor v povaze... A taky, pise to Pan Horolezec,ktery se proste nencha jen tak necim znejistet a ne zbohatlik,co si vcera vzpomnel, ze zkusi vylezt na kopec). Bohuzel jsem teda mela na ctecce bez obrazku, coz me moc mrzi a budu muset nekde dohledat papirovou verzi.
K2 od Rakoncaje je skvost. Je to také první kniha o K2, kterou jsem četl a netýkala se Abruzziho cesty, ale kruté a chladné severní stěny z Číny, což přináší úplně nový pohled na horu. Fotky z této strany jsou fenomenální.
V italské expedici si vydobyl uznání, několik měsíců prožil v krutých podmínkách, zažil ohromné teplotní rozdíly. Vpřed ho hnala neuvěřitelná odhodlanost vystoupat na vrchol, dokonce si s Agostinem „dovolili přespat“ nějakých 60 metrů pod vrcholem, což do té doby málokdo „vyzkoušel“ a vůbec přežil.
Několikatýdenní vynášky museli být unavující, zhoršené počasí znamenalo katastrofu, ale jak se počasí umoudřovalo, tak Rakoncaj vylétl vzhůru. Po sportovní stránce se jednalo o mistrovský počin, po té lidské o skromného, ale hrdého Čechoslováka, který proslavil naše země ve světě.
Jasných 5*. Horolezecký příběh výstupu a zdolání druhé nejvyšší, ale nejtěžší hory K- 2, se šťastným koncem návratu. Knihu jsem si koupil až po audio-knize, kterou namluvil Miroslav Táborský a to úchvatně. Veliká poklona.
Ještě větší poklona autorům knihy a obdiv k Josefu Rakoncajovi za jeho výkon, odvahu a skromnost. Jinak kniha je stejná jako audio formát, oceníte jak příběh, tak hlavně fotografie. Moc jsem si užil obě média.Ještě jednou 5*.
Skvěle napsaná knížka o skvělém horolezci...pan Rakoncaj i další čeští horolezci mají u mě velký obdiv! :)
V knížce jsou úžasně popsány jednotlivé události z výpravy a přiložené fotografie nemají chybu...není co dodat. Tato knížka má obrovskou hodnotu.
Klobouk dolů před panem Rakoncajem! Reaguji na komentář níže.. Mně se právě ten popis rutiny moc líbil, co jedli, kolik měli na zádech, o čem přemýšleli.. Čtení knihy bylo krásně zprostředkováným zážitkem.
„Průšvih!" volám do vysílačky.
Jako bych viděl jejich zkamenělé tváře. Agostino netrpělivě vyhrkl: „Co se stalo?"
Vychutnal jsem dramatickou pauzu.
„Dohrála mi kazeta v magneťáku!"
Jedna z nejlepších horolezeckých knih.
Klobouk dolů! V podání Rakoncaje to vypadá, že vylézt na K2 je rutina. Všechno je popsáno s takovou lehkostí a tak stručně, že je třeba o lezení už něco maličko vědět, aby na vás kniha zapůsobila na 100%. Věty typu: "...Se třicetikilovými bágly jsme v sedmi tisících, v začínající bouři, přetraverzovali za půl hodiny lavinový svah pod hrozivě vypadajícími seraky..." se nezasvěcených moc nedotknou, přitom popisujou stašně moc. Rakoncaj na vrchol doslova uháněl!
Sebejistý holomek, co se štastnou náhodou vetřel talošům na expedici, a nakonec nesl lví podíl na úspěchu výpravy a to ještě dělal nosiče filmové aparatury. Silný duch a sakra tuhý kořínek, to se musí nechat. Takových lidí moc není, a ten kdo ho vybral, musel mít na lidi nos.
Ač jsem příznivcem sportu a aktivní člověk, tak tahle kniha mě moc neoslovila. Asi jsem čekal trochu víc děje, napětí a psychologie postav. Místo toho se jedná vyloženě o horolezecký cestopis, který se zabývá denním plánem až příliš dopodrobna. Parta típků šla točit velehory, ale o tom točení a zážitcích s tím spojených tam skoro nic není. Místo toho je tam přesně popsáno co se kam neslo a jak to bylo vysoko a kolik to vážilo a kdo komu co řekl a co se jedlo atd bla bla bla.
Príbeh sa ku mne dostal vo audio podobe, úprimne priznávam, že po papierovej knihe by som nikdy nesiahol. Na to všetko ma príbeh zaujal, dovolil mi nahliadnuť do zákulisia tohto športu.
Horolezectví mne zajímá jako z jeden mála sportů už od mládí. Horolezci jsou také jediní sportovci, které skutečně bezmezně obdivuji. Proto mne tato kniha, která popisuje stěží uvěřitelný příběh člověka, který vylezl na svou úrvní osmitisícovku, hned na K2 a to ještě těžkou cestou v rámci týmu plného Italů, představuje vrchol všech horolezeckých knih. A panu Rakoncajovi patří obrovský obdiv za to, že měl odvahu jít na K2 dvakrát.
Po prvním přečtení tohoto strhujícího příběhu jsem K2 zařadila mezi svoje takzvané "vyprošťováky"...kniha po které sáhnu kdykoliv mám pocit, že něco nezvládnu.
Nejen, že je knížka vyprávěná přirozeným a čtivým stylem a doprovází ji krásné fotografie, ale navíc je krásným svědectvím o přátelství a odvaze a pana Josefa Rakoncaje si osobně nesmírně vážím.
Zpočátku průměrná kniha, ale postupně zajímavější a napínavější (i když výsledek je předem znám). Líbilo se mi, že děj se nesoustředí jen na samotný výstup, ale i na složité přípravy a přesuny, tentokrát netradičně bez šerpů či místních nosičů. 65-85%, 10. 4. 2023.