Kabala - Pojednání o židovské mystice
Jindřich Kornelius Agrippa z Nettesheimu
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473629/mid_kabala-pojednani-o-zidovske-mystice-2Qa-473629.jpg
3
3
3
Reprint knihy, která vyšla v roce 1922. Předmluva rabína smíchovské obce židovské dr. S. Arje, zabývající se chasidismem a tradicí Kabaly. Hebrejské slovo kabala znamená podání (tradici). Jako ústní podání, jež předává se od úst k ústům a přechází z otce na syna, popisuje kabalu rabi Maimonides ve svém úvodu k Mišně. Praví, že Mojžíš přijal od Hospodina mimo desky psaného zákona též nepsaný, ústní jeho výklad, jejž předal svému bratrovi Aaronu, jeho synům Eleazarovi a Ithamarovi a sedmdesáti starším israelským. Tak povstal mino psaný zákon (knihy Mojžíšovy) též ústní zákon (kabala). Kabalu nutno opravdu studovat, usilovně studovat podle starého rosikruciánského hesla: Čti, opět čti, modli se a pracuj. Lze-li mluviti v některém vědním oboru okultismu o namáhavé a dlouho trvající práci, spojené se studiem velikého množství pomocných knih, kdy je nutno povznášet mysl modlitbou a otevírat brány intuice zevním i vnitřním klidem konteplativního života, pak jest to snad jedině kabala.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1992 |  Okultní filosofie, kniha prvá |
| 2003 |  Přírodní magie |
| 1990 |  Kabala |
| 1996 | Okultní filosofie, kniha třetí |
| 2004 | Okultní filosofie (díl první a druhý) |
Agrippa mi nepřišel dost zajímavý, abych jeho dílu věnoval zlomek svého cenného času, až do doby, kdy jsem narážel na jeho hojné citace v Évolově Hermetické tradici. Zakoupil jsem tedy tuto spíše útlou knížečku, která je pouhým výtahem z jeho Okultní filosofie. Bohužel se mi potvrdily moje předchozí předsudky - o kabale jako takové se zde čtenář nedozví prakticky nic. Nejpodstatnější část textu tvoří pojednání o číselných archetypech, počínaje jednotkou a konče tisícem (ve vyšších řádech již přirozeně jen vybraná čísla). Dále se kniha věnuje různým číselným soustavám, planetárním tabulkám, hudební harmonii, poměrům lidského těla apod. Vše je to směsice údajů, které zjevně Agrippa nashromáždil z rozličných zdrojů a obsahuje tak vedle sebe hlubší symbolismy a směšně bizarní pověry. Věřím, že v Agrippově době byla jeho Okultní filosofie zajímavé dílo encyklopedického charakteru. Dnešní zájemce o kabalu zde však dle mého názoru nenalezne nic zajímavého a koho zajímá Agrippa z historického hlediska, ten asi raději sáhne po kompletní Okultní filosofii. Pro úplnost: nic zásadního nepřináší ani dva úvody a doplňkový text dr. S. Arjeho.