Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!... celý text
Přidat komentář
Pěkné, oddychové čtení. Pobavila jsem se. Ke konci jsem měla pocit, že se autorka opakuje.
Milá, příjemná, čtivá a oddychová knížka nad kterou se člověk zasměje. Bonusem je, že člověk alespoň částečně nahlédne do zákulisí divadla a herecké profese. Vítám celkové zpracování knihy, ať už obálku, papír či ilustrace. Kniha byla opravdu příjemným zpestřením a byla radost ji číst :)
Marušku mám ráda jako herečku, ale jako spisovatelku ji miluju! Je to asi hlavní tím, že píšu blog o herectví, o které jsem se jakživ zajímala, proto si blog v knižní verzi ode mě po právu zasluhuje 5 hvězdiček.
Věřte, že kdybych jich mohla dát víc, udělala bych to.
Pěkně věřím, že se časem dočkám i dalšího dílu Kafe a cigárko!
Prijemna a zabavna oddechovka, u ktere se clovek zasmeje a o to vic, pokud ma blizko k divadelnimu zakulisi a vi nektere veci, o ketrych autorka pise z vlastni zkusenosti:)
Tato velmi lehká, příjemná a čtivá kniha je dobrou volbou nejen ke kávě, ale dá se číst úplně všude, protože jakmile začnete číst, již se nezbavíte toho lačnění po další strhující, vtipné historce, nad kterou se smějete a je Vám od srdce dobře, že se najde takový autor, který dokáže Vše objasnit, popsat a vybarvit do detailů svými slovy, jako Maruška D.
Ještě bych dala hvězdu za ilustraci, která text celkem dobře podtrhla ;-)
Velmi příjemná oddechová knížka, měla jsem ji přečtenou za dva dny. Články jsou vtipné, čtivé, příjemné.
Příjemná oddychovka, která se čte sama. Kromě humoru pozitivně hodnotím možnost náhlednout pod pokličku herecké profese, která je prostě pro nás smrtelníky velmi atraktivní:).
Příběhy člověka zasvětí do (snad) reálného fungování herectví, a že to tedy není žádný med! Blog jsem nečetla, takže tohle bylo první setkání s Maruščinou tvorbou. Čekala jsem, že bude kniha vtipnější, místy mi bohužel přišlo vyprávění tvořené "na sílu".
Každý koho znám, Kafe a cigárko chválil. Proto jsem od toho čekala hodně. Docela dost má očekávání kniha splnila, ale...
Nezaujalo mě to tolik, jako P.S. od Áňi Geislerový. Myslím, že kniha Kafe a cigárko způsobila velký boom částečně z toho důvodu, že Doležalová píše o hercích/režisérech atd. ze svého pohledu a nevychvaluje je pořád. Dokáže je nejspíš vystihnout. Zatímco P.S. má horší hodnocení, líbilo se mně mnohem víc a četla jsem ho už 2x, Kafe a cigárko je super na odreagování, ale jednou a stačilo.
Dobrá knížka, čím déle jsem četla, tím více mne bavila.
Jen vydání "na šířku" - čte se blbě v leže.
Ráda jsem četla už původní příspěvky na blogu a autorce upřímně přeji, že se z nich mohla vyloupnout tahle příjemná a svěží knížka, která na její texty upomene i za čas. U postřehů ze života neumí každý najít nápaditou, vtipnou pointu, případně svoje zážitky barvitě popsat - Marii jde dobře obojí a je to milé čtení. Nesnáz vidím jen v stále jedné a té samé formě textů, v stylizaci, která je dobrá pro blog (nebo periodikum). Číst úryvky jednotlivě - je to požitek. Číst je naráz - už se to trochu zajídá. Kniha jako celek je mi sympatická svojí autentičností a introvertním smýšlením; je pohodová a úsměvná. Oddychovka, co za seznámení stojí...
Biografie a vyprávění ze života jsem nikdy nečetla, ale musím říct, že jsem se opravdu bavila. Ke konci už mi přišlo, že se omílá pořád to samé dokola, ale rozhodně to byl příjemně strávený čas.
Za mě dobrý, perfektní oddechovka mezi těma mojema vraždičkama... zasmála jsem se a to byl asi ten hlavní účel!!!
Tím, že jsem na Maruščin blog jaktěživ nezavítala (pořád radši čtu věci na papíře), bylo pro mě všechno, o čem jsem se dočetla, novinkou. Moc fajn, čtivou, vtipnou novinkou. Než jsem se dostala ke Kafi a cigárku, marně jsem se snažila prokousat osmisetstránkovou bichlí s krásným, ale zamotaným a místy táhnoucím se příběhem. Po téhle zkušenosti byla tato knížka krásným pohlazením pro duši. Jedna z těch, u kterých obracíte stránky, ani nevíte jak :)
Designově krásná kniha. Jsem unešená z toho krásného formátu, barev a pod. Kniha si mě získala. Co se obsahu týče, je velice pomíjivý. Po dočtení krátkého příběhu jsem v podstatě velice brzy zapomněla, co jsem četla a hladově se vrhala na další. Po dočtení ve mně nezůstala žádná hlubší stopa, což mě malinko mrzí. Ale obávám se, že to je prostě osud knih, které jsou složené z krátkých příběhů, fejetonů apod... Nechci jen hanit. Kniha mě moc pobavila. Několikrát jsem se hlasitě zasmála a to se počítá. Svět herectví je velice zajímavý a v podání Marie Doležalové je to svět plný roztomilých trapasů. Dokázala si udělat srandu sama ze sebe, já v jejím typu humoru shledávám určitou inteligenci. Takže proč ne :-).
Ne, že by to samostatně nefungovalo. Blog je super. Jednotlivé příspěvky jsou úžasné. Ale tohle má být kniha! A knihy jsou od toho, aby je člověk chtěl číst... aby se těšil na pokračování nebo na něco dalšího... Bohužel jsem mezi tím četla jiné knihy a vůbec se mi nechtělo Kafe a cigárko znovu otevírat. Prostě jsem se nutila číst dál a připadala jsem si jak u povinné školní četby.
Jedna hvězdička je za grafickou podobu a druhá za to, že samostatně na blogu to opravdu funguje ;-)
Autorovy další knížky
2015 | Kafe @ cigárko |
2018 | Jeden kopeček šmoulový |
2021 | Dopisy Ježíškovi |
2021 | Fejetony do kabelky |
2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Super oddychové čtení.