Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!... celý text
Přidat komentář
(Audiokniha)
Tohle není první vydání blogových příspěvků, které vyšlo knižně, ale je první, které ve své kategorii získalo ocenění Magnesia Litera.
Blogové zápisky z hereckého prostředí překvapí upřímností, je to otevřená zpověď mladé herečky, místy lehce humorná, ale legraci si dělá jen sama ze sebe. Střídají se tu osobní zážitky s pracovními.
Já se sice o zákulisí hereckého řemesla moc nezajímám, ale coby nadšená divačka skvělého sitcomu Comeback jsem si tuhle sondu do mladé herecké duše nemohla nechat ujít a celé jsem si to poslechla načtené samotnou autorkou. Poslech mě bavil, což se odráží i na mém hodnocení.
Vtipné a odpočinkové. Přesně to, co čekáte od formátu blogu. V knižním vydání se tak může stát, že vás to po nějaké chvíli začne trochu nudit, ale je to přece sbírka blogových příspěvků. Takže ideální na kouskované čtení ve chvílích, kdy si potřebujete odfrknout anebo vás potěší neštěstí a trapasy někoho jiného. Navíc někoho, kdo se k nim dokáže s vtipem a upřímnosti přiznat.
Příjemná knížka z hereckého prostředí. Čtení bylo svěží, nápadité a užila jsem si ho. Obrázky považuji za zdařilé a hezky doplňující text. Formát knihy je rozhodně neotřelý. Pobavilo mě, když se syn spletl a očekával obrázkovou knihu pro děti. Co dodat, když chcete zažít relax v knižní podobě, sáhněte třeba po Kafi @ cigárku.
Když mi tuto knihu dcera náhodou vytáhla v knihovně z regálu, byla jsem skeptická. Nicméně na léto mám ráda oddechové a ideálně vtipné čtení, tak jsem si řekla, proč ji nezkusit. No a přesně to jsem dostala v knize Kafe a cigárko. Moc mě bavila, u některých pasáží jsem se musela smát nahlas. Líbil se mi i neobvyklý formát knihy. Těším se na další od této autorky.
"Cigárko v hereckém světě není to, co jinde. Společně s kafem je to naše poznávací znamení a způsob, jak zapadnout..."
Fejetony nebo jakékoliv krátké zápisky převedené do knihy sice nejsou můj pravý šálek kafé, ale tohle "Kafé" mi tedy chutnalo docela hodně.
Autorka, kterou mám (asi jako hodně lidí) zaškatulkovanou v jedné jediné poloze, a to jako tichou, bázlivou a naivní Sašu z Comebacku, tady zábavnou formou píše o zákulisí hereckého světa a ukazuje, že možná daleko víc jak herečka, je skvělá a vtipná vypravěčka.
Její glosy o tom, co my diváci ať už v televizi, v kině či divadle nevidíme, mají vtip, nadsázku, jsou trefné a hlavně v sobě mají slušnou dávku sebeironie, což ukazuje autorčin přirozený a nenásilný smysl pro humor.
Po zkušenostech s podobnými typy knih jsem ji nečetla souvisle a na jeden zátah, ale sem tam po chvílích a po kouskách, a to, abych se vyhnula určité jednotvárnosti a nezačala mě náhodou nudit.
A to se tak naštěstí nestalo. Celkově na mě kniha působila strašně pozitivně, pobavila a hezky mi zpříjemňovala chvíle jako například cestování v MHD.
Maruška je bezesporu zajímavá osobnost a psaní jí opravdu sluší.
Kniha byla zajímavá. Líbilo se mi nahlédnout do hereckého světa a jeho zákulisí. Byly tam části u kterých jsem se zasmála, líbil se mi styl psaní autorky. Pokud vás téma knihy zajímá, tak si myslím, že stojí za to knížku vyzkoušet.
Mně to nebavilo. A to ani trochu, přetrpěla jsem to jen proto, že mi kniha dlouho překážela mezi nepřečtenými v knihovně.
Nápad i zpracování výborné, ale styl Marie Doležalové mi zpočátku až tak úplně nesedl. Měl jsem problém nalézt s ní společnou řeč, množství vtipů a komentářů mi přišlo ohraných. Bezesporu úsměvných, ale v lepších podobách jsem je dostal naservírované i od jiných autorů. Pak už jsem si však na potrefenou herečku zvykl a sloupky začaly nabírat na osobitosti, což bylo jenom dobře, protože ty povšechné herecké historky mě moc nebraly z dříve uvedených důvodů. Naopak, vlastní zážitky ano; přičemž autorku docela obdivuji, jak dokázala při psaní tančit mezi plameny. Její potřeba si do někoho šťouchnout zároveň hraničila s možností hnedle si zničit kariéru. Například příběh o podepsání klauzule zakazující negativní ohlasy o seriálu, ve kterém hrála - to jsou přesně ty drobnosti, které mě zajímají, a zároveň se k nim člověk nedostane, protože viz inkriminovaná klauzule. V druhé půlce už bylo znát, že docházejí témata a sem tam se vaří z vody, ale přesto mě ten vanilkový humor bavil až do konce.
Není to určitě špatná kniha, ale asi v polovině jsem knihu odložil a už jsem se k ní nevrátil. Marie Doležalová je má oblíbená herečka. Některé pasáže v knize mě vysloveně pobavily a poodhalily strasti herců. Bohužel, jsem ale měl pocit, že se jsou další a další kapitoly na jedno brdo a původní nadšení postupně vyprchávalo, až jsem knihu odložil. Tak uvidíme, jestli tomu dám někdy v budoucnu šanci.
Pro mne kýžená oddechovka. Oceňuji autorčinu otevřenost. Ráda jsem se seznámila s některými zákoutími její profese. Dokáže sama sebe a své příhody výtečně odlehčit. Líbilo se mi to, a to i přesto, že podobné čtení nemívám na svém stolku jako pravidelnost, spíš to beru jako chuťovku. A načetla to opravdu výborně.
Skvělé čtení/poslouchání na rozveselení :)
Pro člověka co se v hereckých kruzích nepohybuje je zde spousta zajímavostí, navíc podaných s vtipem. A audioverze je načtená prvotřídně!
Každý, kdo alespoň chvíli stál na divadelních prknech nebo osobně zná člověka, který oplývá hereckým umem (a samozřejmě - je tak trochu "mimoň"), ten se v tom najde a díky vtipnému nahlédnutí do zákulisí se dost dobře pobaví. A není důvod těm jednotlivým historkám nevěřit. Ne, že bych měl tolik zkušeností, ale pár hereckých kolektivů jsem měl tu čest za oponou zažít a musím Vám potvrdit, že to víceméně takhle opravdu chodí. O to víc je to vtipnější. Vůbec se nedivím, že byl tento kdysi stejnojmenný blog tak hojně navštěvován a oceňován. Krásně se to čte i v knížní podobě. :)
Milé a úsměvné odpočinkové čtivo doplněné vtipnými komiksovými stripy, při kterém se navíc dozvíte leccos ze zákulisí divadelních představení, filmů a seriálů. Obzvláště oceňuji Mariinu upřímnost, smysl pro humor, sebeironii a nadhled, s nimiž přiznává svoje nejrůznější trapasy, chyby a nedokonalosti.
Vtipné to bylo, ale u čtení mi došlo, že mě to herecké zákulisí absolutně nezajímá, tak přidávám další hvězdu za ilustrace.
Četla jsem taktéž ušima, což myslím knize přidalo body.
Je to vtipné, svěží vyprávění z hereckého zákulisí, ale podobně jako u většina tady popisuje, téma se postupně vyčerpalo.
Každopádně jako oddechovka na dovolenou a nebo doprovod do uší na cestě do práce super.
Musím se k něčemu přiznat. Moc ráda nahlížím pod pokličku různým povoláním, proto mě nemohlo minout Kafe a cigárko Marušky Doležalové. Střípky ze života herečky jsem četla už na jejím blogu a moc mě bavily. To ale není nic ve srovnání s tím, co se mnou udělala audiokniha. Poslouchat jak autorka a herečka osobně vypráví své zážitky a příhody zvedá Kafe a cigárko ještě o stupeň výš. Je to zábavné, sebeironické a pohladí to po duši.
Lehkým perem napsáno, ale svou hloubkou nepřekonáno. Marie Doležalová Vás mile provede divadelním i filmovým světem a poskytne rady pro případ, když byste se rozhodly spřátelit s herečkou či hercem.
Dnes, v den dočtení, jsem i knížku vracela do městské knihovny a paní knihovnici, jakmile knihu uviděla na pultě k vrácení, se rozzářily oči. Byla knihou nadšená a to ze stejného důvodu jako já: dozvěděla jsem se spoustu užitečných nových informací ze světa herecké profese a jako bonus velice uvolněnou formou (pokud jste pracovně vytíženi, třeba se ve zkušební době každý den učíte spoustu nových věcí či se neustále vzděláváte v oboru, ať už jako zaměstnanci či v roli podnikatelů, tato kniha vám přijde vhod a jako bonus si rozšíříte obzory ohledně herectví).
Posloucháno jako audiokniha načtená samotnou autorkou. A musím říct, že mi to sedlo. Vtipné, úsměvné, nenucené a originální povídání nejen o herectví, skvělá oddechovka poskládaná z blogu.
Autorovy další knížky
2015 | Kafe @ cigárko |
2018 | Jeden kopeček šmoulový |
2021 | Dopisy Ježíškovi |
2021 | Fejetony do kabelky |
2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Ke knížce jsem se dostala jako slepý k houslím a sama bych si ji nekoupila. Marii Doležalovou znám, asi jako většina, jako "Sašu" a nikdy mě nijak extra nezaujala. O to vímc mě potěšil styl jejího vyprávění, mnohokrát jsem se nad knížkou rozesmála nahlas :D a vůbec to byl pro mě takový únik do světa lehkosti a humoru. A od teď se budu na každé divadelní představení dívat zase trochu jinak. Pro mě skvělá oddechovka, která zlepší náladu po dlouhém dni.