Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262411/mid_kafe-a-cigarko-262411.jpg
4
1719
1719
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!... celý text
Přidat komentář
Oddechové, příjemné čtení ke kávě ( a u mě teda bez cigárka). Grafika i formát knihy se mi líbí
Mě se knížka celkem líbila. Poslouchala jsem ji jako audioknihu k domácím pracím a na to byla úplně ideální. U řady komentářů jsem se opravdu pobavila a líbilo se mi, jak je vše popsáno s lehkostí, nadhledem a humorem. Takže doporučuji.
Je mi to milé a veselé čtení od sympatické herečky o divadelním a filmovém světě. Líbilo se mi to, oddechové, doporučuji.
Kniha je poskládaná z blogových příspěvků, které vás zavedou do zákulisí hereckého světa. Každý příběh je ucelený a má své téma.
Nenadchne - neurazí. Takové průměrné čtení, ale vzhledem k povolání autorky docela zdařilé a místy i vtipné. Určitě fajn čtení na dovolenou, kterou Vám třeba zkazí počasí
Jako blog jistě nadprůměrné, jako kniha spíš průměr...Ale ano, bylo to milé...
Knihu jsem začala číst už před 4 roky, ale tehdy jsem ji nedočetla. Dala jsem ji ještě jednu šanci a lakomec ji hodnotím celkem pozitivně. Pobavila, ale neohromila.
Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Je to taková ideální odpočinková záležitost. Je mi až líto, že jsem se k této knize nedostala dřív. Poskytuje krásný vhled do života herečky, s lehkostí popisuje kdejakou životní situaci.
Trvalo mi hrozně dlouho, než jsem knihu přečetla. Pořád jsem ji odkládala a v mezičase četla jiné knihy, protože mě až tolik nechytla, že bych zůstala jen u ní. Jednoduše, oddechové čtení z hereckého prostředí, sem tam i vtipné :)
To jako vážně někdo napíše takový brak a vydá ho? Ani vtipné mi to nepřišlo...
Zpočátku velmi svěží a vtipné čtení, po čase se forma vyčerpá. Jak tu psali mnozí, jako blog perfektní, jako kniha je lepší asi číst po menších částech a prokládat jiným čtením :-) I tak jsem ji přečetla rychle a bavila mne.
Strašně fajn oddechovka. Smála jsem se nahlas a skoro pořád, což se mi často neděje. Doporučuju číst po menších částech, jelikož se trochu opakuje a pokud čtete větší část najednou, tak už vám to nepřipadá tak vtipné a spíš vás to nudí.
Vřele jsem si vychutnal výjimečné schopnosti Marie Doležalové. Její vyjadřovací nadání pracovat s nekonečnou slovní zásobou, kterou autorka oplývá. Mariin vypravěčský šarm, sílu jejího smyslu pro humor a zejména cit pro ironii. Jedinci, jež četnými projevy ironie častují vesměs lidi kolem sebe, mnohdy na své okolí působí arogantním a nabubřelým dojmem. Na téhle knížce však vidíme, kolik smíchu a celkového osvěžení může čtenáři přinést ironie, když ji autorka vzácným a obdivuhodným způsobem umí cílit přímo na sebe. Maruška Doležalová přesně ví, jak v konkrétním případě za účelem čtenářova pobavení ironii formulovat, aby vzbudila zdání své vlastní smíchonosné naivity, bláhovosti a pošetilosti. Ale ve mně to vůči ní nevyvolává ani trochu despektu, jelikož kdyby nedisponovala prvotřídním intelektem, nikdy by nedokázala s tak vtipnou brilancí vylíčit a zdůraznit humornost popisovaných situací. Zarazilo mne, jak „otrle“ hojná se zdá být autorčina znalost hereckého prostředí. Nechtělo se mi věřit, že text vytvořila ve věku dvaceti osmi let… Kromě toho celek nasvědčuje závěru, že lidé, kteří vykonávají nesnadnou tvůrčí profesi, zvláště pak v umělecké sféře (kupř. herci), se ukazují jako takoví poněkud přehnaní podivíni. Ať v exhibicionismu, nebo v sebestřednosti (to sice Marie připouští nepřímo a se zřetelnou nadsázkou, ale tak nápadně a opakovaně, až o tom člověk nakonec prodělá i vážnější úvahu). Ani náhodou nechci tvrdit, že by se bůhvíjakou sebestředností vyznačovala přímo autorka… Ale zajisté i ona sama při svém psaní předvedla impozantní míru sebereflexe. A právě tomu nejspíše vděčíme za exkluzivní možnost vytvořit si adekvátní povědomí o realitě řešeného povolání. A primárně nikoli o povahových slabostech jeho protagonistů, jako spíše o náročnosti zmíněné profese. I tak se ovšem náramně smějeme a skvěle bavíme.
P. S. „Četl“ jsem poslechem audioknihy, namluvené samotnou autorkou.
Nedovedu si představit číst tuto knihu na jeden zátah. Ale jako poslech v autě během krátkých cest jsem si její vtipné postřehy a osobitý přednes vyloženě užívala.
Marie umí skvěle vyprávět a i na drobné příhodě ze života nebo z profese (která je sama o sobě hrozně profláklá, protože herci vedle zpěváků jsou nejviditelnějšími zástupci (pop)kultury) umí najít byť třeba i drobnou a někdy i naivně vtipnou pointu (která ve své podstatě vůbec naivní není) a umí ji čtenáři v náležité formě předložit.
Je otázka, zdali by dokázala zaujmout co nejširší spektrum čtenářstva a stala se taky tak oblíbenou třeba soustružnice nebo květinářka, kdyby něco podobného zkusila ze svého života vyprávět a touto formou zveřejňovala pár měsíců na bloku, a zároveň uměla najít, jak se dneska moderně říká, dostatečné množství "exciting pointů"…
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kafe @ cigárko |
| 2018 | Jeden kopeček šmoulový |
| 2021 |  Dopisy Ježíškovi |
| 2021 | Fejetony do kabelky |
| 2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Je to něco jiného, než co obvykle čtu. A přesto nebo právě proto mě to výborně bavilo. Všechno bylo psáno svižně, vtipně a čtenář se dozvídá víc o Marii, ale i o divadle nebo herectví.. Kdyby bylo pokračování, určitě si ho přečtu.