Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262411/mid_kafe-a-cigarko-262411.jpg
4
1719
1719
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!... celý text
Přidat komentář
Marie Doležalová umí psát a chápu, proč byl blog tolik oblíbený. Bohužel si myslím, že příspěvky měly zůstat pouze v blogové formě. V knize to bylo tak nějak moc koncentrované, témata se opakovala a brzy mě to začalo nudit. Zároveň ale musím říct, že nejsem cílová skupina a svět herců mě nikdy moc nezajímal. Pokud chcete vědět, jak to chodí v Česku v zákulisí, asi se vám kniha bude líbit o něco víc než mně. Koupě knihy ale nelituji. Kniha má moc pěkné grafické zpracování a Doležalová mi přišla velmi sympatická a inteligentní. Už se těším na Jeden kopeček šmoulový, který mi snad sedne o trochu víc.
Mám moc ráda autobiografické knížky - a tahle se navíc hodně povedla.
Upřímná, inteligentní a místy fakt vtipná zpověď herečky ze zákulisí divadel a natáčení.
"Děti jsou největší kritici, jsou spontánní, a když se jim něco nelíbí, hned to dají najevo. Jsou prostě upřímné, a to je skvělé." Tak zní oficiální vyjádření herecké obce k malým hyperaktivním parchantům, kteří pořvávají na herce, kdo je vrah a kam se schoval kašpárek.
Tuhle knihu beru jako pohodové čtení. Vždycky, když jsem měla chvilku, tak jsem si přečetla kousek a hned má člověk lepší náladu po někdy hektickém dni. Od začátku skvělé a vtipné čtení.
Není to kniha, kterou bych si obvykle přečetla, ale jsem ráda, ze nějaká taková kniha je. Nemusela jsem složitě hledat, co si prectu od ceskeho autora, protože je obvykle nemusim.
Tato kniha me pobavila od začátku az do konce. Pokud si chcete precest neco na oddych a pobavení, je to právě tato kniha.
Není to kniha, který by si zaloužila čtyři hvězdy, ale vážně hodně mě bavila. Světem herců nejsem fascinován a tudíž nejsem unešený ze situací, které autorka popisuje. Nicméně je popisuje neskutečně sympatickým a zábavným způsobem, který ačkoliv většinou postrádá vtip, tak ani chvilku nenudí, stále se něco děje a nedá vám prostor vytvořit si nějaký negativní názor, protože od začátku až do konce se neustále bavíte a pár zajímavých věcí si z toho odnesete :-)
Jako občasný příspěvek na blogu, to opravdu muselo být úspěšné. Ovšem koncentrace do jedné knihy je podle mě nešťastná, protože přibližně v půlce mi autorčiny příhody a pohledy na ně začaly připadat spíše smutné než vtipné. Přesto chválím to, že část výtěžku z prodeje této knihy pomohla potřebným a snad správně předpokládám, že to bylo její hlavní myšlenkou.
Kafe a cigárko je knížka, která vznikla spojením deníčkových zápisků herečky Marie Doležalové, které sdílela na stejnojmenném blogu. Ten jsem pravidelně sledovala ještě dlouho předtím, než se začalo plánovat jeho knižní vydání, takže absolutní většinu článků jsem už znala, ale i tak jsem si jejich opětovné čtení užila.
Marie umí popsat své herecké příhody čtivě a s humorem a nevadí jí udělat si legraci i sama ze sebe. Často nám také odtajňuje, co se děje v zákulisí při natáčení filmů a seriálů, které velmi dobře známe z televize, jak se dotáčí zvuk k již natočeným scénám, jak to vypadá v divadelní šatně nebo jak náročné mohou být castingy. Někdy je text doplněný i trefnou ilustrací nebo fotografiemi.
Teď jsem ji dočetla. Není špatná. Sice téma knihy není pro mě nějak zajímavé, ale i tak se mi některé pasáže knihy líbily. Celkem vtipně pojatá a zábavná,
Vůbec mě to nebavilo. Možná že audiokniha a seriál na Streamu může být lepší....
Oddechová kniha založená na vtipně podaných postřezích autorky z jejího profesního a trochu i soukromého života. Jelikož mě herecké prostředí nijak zvlášť nefascinuje a asi ani nepatřím mezi lidi, kteří by si toto povolání idealizovali, tak popisky toho, jak ve skutečnosti vypadá život herečky, mi toho moc nepřinesl. Bavily mě spíše sebeironicky laděné pasáže, v nichž autorka umí velmi dobře vyvážit humor a zároveň neurazit ani příliš nepodceňovat samu sebe. Formát blogu přetaveného do knihy mě výrazněji neoslovil. Na druhou stranu pro mě byla kniha vhodným čtením před spaním...hezky jsem se při čtení uklidnila, nebyla napnutá, jak to bude dál, nezdálo se mi o ní (resp. neměla jsem z knihy noční můry ani sny plné alternativních dějových linek), přečetla si jeden dva příběhy (tedy přesněji řečeno příspěvky z blogu) a pak klidně knihu odložila a usnula. Takže nakonec i lidem, kteří nejsou vyloženě fanoušci a téma jde tak trochu mimo jejich zájmy, může kniha něco přinést.
Tak tohle mě hodně bavilo! O kus víc asi proto, že jsem teď v divadle pečená, vařená, tak je super to vnímat z tohoto pohledu. Sdílím Maruščin smysl pro humor.
Úžasná a vtipná kniha plná příběhů z pera Marie Doležalové, mé oblíbené herečky. Čtení jsem si užívala, zpracováním je kniha nádherná a originální. Co mi trochu vadilo je formát knihy, který je na šířku a tudíž se mi mimo domov četla hůř a bála jsem se, že jí zničím. Blogu je škoda, ráda si jím listuji, ale nic nemusí být definitivní. Věřím, že by nás Maruška mohla potěšit dalšími literárními výtvory.
Knihu jsem měla doma delší dobu, ale stále na ni nebyla ta správná nálada.
No a teď se nálada dostavila a já jsem velmi spokojená. Podle mě hodně podobný styl jako má paní Devátá nebo Betty MacDonaldová.
Velmi milé, veselé a úsměvné čtení.
Styl Marušky mi vyloženě sedl. Pamatuju, jak jsem každý týden ve čtvrtek netrpělivě u počítače čekala na další týdenní příspěvek. Blog měl ještě větší kouzlo než knížka, kterou jsem musela mít hned po vydání. A teď s odstupem času se mi nelíbí o nic míň.
poslouchal jsem nactene autorkou jako audioknihu a moc se mi to libilo! :)
lehke, svizne, humorne, sebeironicke... to se mi moc libi. Navic z textu cisi, ze je Maruska moc mila a chytra, coz mi dela jeste vetsi radost. Drzim palce a jdu si koupit jeden kopecek smoulovy ;)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kafe @ cigárko |
| 2018 | Jeden kopeček šmoulový |
| 2021 |  Dopisy Ježíškovi |
| 2021 | Fejetony do kabelky |
| 2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Herečku mám ráda. Omlouvám se příznivcům, ale kniha mě nebavila.