Kafe @ cigárko
Marie Doležalová
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!... celý text
Přidat komentář
Vážená slečno Doležalová,
Nebýt jedné skvělé a zajímavé soutěže jistého knihkupectví, asi bych se k Vašemu blogu a knížce jen tak nedostala. Nezjistila bych, že introvertní stavy, které mám, mohou cítit i ostatní lidé. Jsem ráda, že jsem si Váš blog mohla přečíst spojený v 1 knížce, protože si nedovedu představit čekat celý týden na další Váš příspěvek. Mohla jsem se s Vámi v jednu chvíli smát, brečet, cítit se trapně nebo naopak překypovat radostí a štěstím. Vše na 260 stranách, během 5 dní, které jsem ve strávila ve společnosti Vaší knihy. Moc Vám děkuji za prodloužení života. A také děkuji za ten skvělý pocit sounáležitosti, že v tom nejsem sama. Že existují lidé, kteří byť správnou odpověď vědí, jenom se „nestihnou“ přihlásit. Děkuji.
Kniha mě moc nenadchla, humor mi přišel spíše nucený než přirozený.
Bohužel jsem po pár kapitolách knihu odložila.
Prostě to není můj šálek kávy.
Docela dobrá oddychovka, u které jsem se chvilkami bavila. Ale na více přečtení to není. Objevila jsem ji díky minulé Čtenářské výzvě, jinak bych si ji nejspíš nepřečetla.
Poslouchala jsem jako audioknihu a velmi mě bavila. Marii Doležalovou jsem dosud neznala, ale je sympaťačka - nic ze sebe nedělá, naopak umí si ze sebe utahovat.
Četl jsem pár prvních kousků přímo na blogu, pak viděl seriál na Streamu a teď jsem to dojel jako audioknihu. To je u mě dost rarita, protože s audioknihami mám obecně problém - můžu poslouchat jen ty, kde znám text zpaměti, jinak mám problémy sledovat, co se vlastně děje.
V případě Marie mi ale sedl její projev a několikaminutové tracky jsou tak akorát. Některé kousky jsou slabší a občas se Marie hrozně zaplétá do komplikovaných souvětí, která jdou v audiu sledovat hůř než na papíře, ale v celku jde o velmi příjemnou záležitost.
Kniha mě moc nebavila, humor mi přišel spíše nucený než přirozený.. po pár kapitolách jsem knihu odložila.
Kniha mě docela bavila, slušná oddychovka. Zajímavý pohled do zákulisí herectví. Vtipně popsané vlastní trapasy Marie.
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě tady na databázi knih. Úplně poprvé jsem se s knihou setkala na Listování - projektu Lukáše Hejlíka.
Kniha byla super oddechovka, měla krátké kapitoly s nádechem humoru. Je doplněna parádními ilustracemi. Co oceňuji, je že byla netypická, vtipná a čtivá.
Ach ty blogy přepsané na knihy. To se málokdy povede.
Tohle mě ne(po)bavilo. Poslouchala jsem i jako audioknihu a přiznávám, že se mi to ani jako audiokniha nepodařilo doposlechnout to do konce.
Super knížka na relax. Musel ajsem ji číst na 3x neb jsem se po třetině vždy nabažila a potřebovala jsem změnu stylu psaní, ale jinak pecka!
Zvlastni vazba, zvlastni format. Vtipne fejetony rozhodne pobavi. Prijemna knizka na zlepseni nalady. Doporucuji.
Skvělá jednohubka, u které se člověk náležitě pobaví. Nejvíc oceňuju upřímnost, s jakou je kniha psaná a schopnost prozradit i ty trapné zážitky.
Úsměvné fejetony a člověk se taky semtam něco dozví ze života herců. Jenom myslím, že to asi lépe fungovalo jako blog. Když jsem tyto vtipné úryvky ze života herečky četla popořadě, jak jsem nakonec knihu musela na chvíli odložit, protože jsem cítila bytostnou touhu pustit se do něčeho více dějového. Nakonec jsem se ale ke knize vrátila a ráda ji dočetla.
Knížku jsem si půjčila od kamarádky. Čistě pro pobavení a musím uznat, že svůj účel splnila. Je napsaná dobře, ale stačí jednou přečíst a vrátit. Pro sebe bych si ji nekupovala.
Skvělá oddechová četba. Něco takového jsem potřebovala po všech těch thrillerech a knihách ze 2. světové války a koncentráků. Moc jsem se pobavila. Kniha z hereckého prostředí aneb o tom "jak nic nemusí být ve skutečnosti takové jaké se nám zdá a jak na první pohled vypadá". Velice by mě zajímalo, do které kategorie každý známý režisér spadá. I mě bavilo to tipovat :-)
Autorovy další knížky
2015 | Kafe @ cigárko |
2018 | Jeden kopeček šmoulový |
2021 | Dopisy Ježíškovi |
2021 | Fejetony do kabelky |
2018 | Čtení do kabelky aneb Nejlepší fejetony z časopisu Glanc |
Nevím co napsat - nejsem cílová skupina, kniha mi nesedla. Nevyhovuje mi ani tvarově :(