Kalibán
Isaac Asimov , Roger MacBride Allen
V daleké budoucnosti zuří mezi lidmi nepřiznaný, ale o to ostřejší ideologický konflikt. Vysídlenci – potomci té části lidstva, která odletěla ze Země dobývat nové planety – zpohodlněli a jejich jediným ideálem je, aby se už nikdy nic nezměnilo. Usedlíci, ti, kteří kdysi zůstali doma, se mezitím sami pustili do kolonizace vesmíru a stali se tou aktivnější složkou lidstva. Nepřátelství mezi oběma dosáhlo takových rozměrů, že jedni i druzí občas dokonce popírají, že by měli společné předky. A základní spornou otázkou zůstávají roboti, kteří jsou noční můrou Usedlíků. Teprve katastrofální ekologická situace na malé vysídlenecké planetě Inferno přiměje oba tábory k neochotné a opatrné spolupráci. Právě když se zdá, že k sobě přece najdou cestu, se v ulicích hlavního města Hades objeví podivný červený robot. Robot, který se chová tak, jako by snad ani neměl tři zákony robotiky. Robot, bez svědomí a pocitu viny, robot, který neví nic o lidech a nesoucítí s nimi… Kalibán… Tuto vynikající science fiction, strhující příběh, jenž rozvíjí i boří „klasické“ zákony robotiky, napsal za Asimovovy spolupráce jeden z největších talentů dneška, spisovatel Roger MacBride Allen.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , Knižní klubOriginální název:
Isaac Asimov´s Caliban, 1993
více info...
Přidat komentář
Dokud jsem si nepřečetl zdejší komentáře, považoval jsem Kalibána za jednu z nejlepších Asimovových knih. Prý ji napsal výhradně Allen. Takže to poupravím a je to jedna z nejlepších knih co jsem četl o robotech.
Hodně akce, žádné hluboké zamýšlení nad třemi zákony, ale přesto skvěle vystihnuté hlavní problémy třech zákonů a především perfektní pohled na "degradaci" vysídlenců.
prostě 5*
"Vezmi robota s úplně prázdnou myslí, do které nebudou vloženy ani tři zákony. Místo toho mu dej způsobilost k zákonům, potřebu zákonů. Dej mu doprostřed programu prázdný prostor, díru v místech, kde by byla duše, kdyby robot nějakou duši měl. A do toho místa, do té prázdné díry, vlož potřebu najít pravidla vlastní existence..." a máš Kalibána. Roger MacBride Allen vzal tři Asimovovy nezpochybnitelné zákony robotiky a začal nad nimi sestavovat příběh nového věku, nových náhledů a pochybností. Na planetě Inferno se díky jeho invenci rozhoří existenční boj o zachování robota bez oněch tří robotických zákonů. Příběh ve své podstatě detektivní, ale se spoustou přesahů do jiných žánrů a nastolující spoustu závažných otázek o podstatě lidství. Allen dokáže být jak tvrdě dramatický, tak filozoficky rozjímající. Jeho román pokládá spoustu zásadních otázek o podstatě lidství, o morálce a společenském uvědomění, které není možné jen tak hodit za hlavu a tvářit se, že nejsou důležité. Na příběhu robota Kalibána se toho dozvíme spoustu o sobě samých a to je asi alfou a omegou Allenovy knihy.
Fůze geniálního inovátora Asimova a sci-fi brakýře Allana se přes jistou nedůvěru z mé strany vcelku vydařila a knížka Kalibán je vším, jen ne prázdnou vatou v Asimovově robotickém vesmíru. Příběh vyšetřování pokusu o vraždu významné robotičky na nehostinné planetě Inferno je jasnou poctou dnes již klasickým románům Isaaca Asimova (Ocelové jeskyně atd.), drží se dobře zajetých kolejí charismatického a přemýšlivého vyšetřovatele, poměrně malé skupinky podezřelých a solidního vyvrcholení s nečekaným závěrem. Autoři si navíc skvěle pohráli s kybernetickou teorií tří zákonů a v dlouhých monolozích (které jsou ale sakra čtivé) se zabývají vcelku palčivými otázkami, na které má člověk v dobách AI generated umění chuť se skutečně zeptat. K čemu jsou dnes roboti? A co víc - k čemu jsou dnes vlastně lidé?
Je trochu škoda, že tempo celé knihy je krom některých dynamických pasáží lehce unylé, atmosféra mimozemského města není úplně dobře prodána a než jsem se začetl, byla půlka knížky v tahu. Detektivní linka je zde navíc silně upozaděna titulním robotem Kalibánem, jehož životní pouti jsem nepřišel na chuť. Protože ale chci skončit pozitivně a poděkovat za zajímavý knižní zážitek, nebudu s hodnocením tvrdý a ocením poutavou knihu v lehce temnějším Asimovském stylu čtyřmi hvězdičkami.
Bylo tam pár zajímavých myšlenek a momentů (např. že tři zákony jsou přežité), ale hodně mi vadilo, že na to že to má být za několik tisíc let jsou tam technologicky v podstatě hůř než my v současnosti, tedy s výjimkou robotů a létajících aut. Navíc mi to přišlo takové nějaké nudné. Asi tím, jak je tam málo akce a to samé se tam přemílá několikrát z různých stran.
Na cestu vlakem jsem potřeboval něco ke čtení, tak jsem si do čtečky hodil Kalibána, ani jsem si nevšim, že ho vlastně Asimov nenapsal. Knížka dobře ubíhala, měla takový ten asimovský styl, občas už mne trochu nudilo to až příliš velké zabředávání do zákonů robotiky, rozvoj Kalibána byl zajímavý, ale trochu mi připadnul účelově tlačený (nebo byl ten robot fakt tak chytrý), pachatele jsem tušil někde v půlce, jen jsem neznal přesně motiv, no a konec byl takový akční, ale tak nějak ... nedokončený. V každém případě po dlouhé době slušné čtení.
Sto let uběhlo od událostí v románu Roboti a Impérium. Píše se rok 3801 a na jedné z padesáti vesmířanských, či vysídleneckých, planet, na Infernu, dojde ke zločinu. A ve shodě s původními třemi Asimovovými romány o robotech je v tom nějaký ten robot namočen. Nutno hned říci, že MacBride Allenovi jde detektivní psaní o něco lépe než velkému Asimovovi, příběhová část o zločinu, pátrání po pachateli i popis pocitů uprchlíka před zákonem jsou velmi čtivé. A k tomu dostáváme nové informace o univerzu. Od dob Ocelových jeskyní se politická situace ve vesmíru úplně otočila. Jestliže první Asimovův román o robotech líčí společnost na Zemi, která musí trpět existenci města nadřazeneckých vesmířanů, je vysídlenecká společnost na Infernu nespokojena s existencí nově budované podzemní osady usedlíků, což jsou potomci expandujících pozemšťanů. A nic na tom nemění fakt, že jde o akt pomoci umírajícímu světu. Co je však v románu důležité, je zpochybnění třech zákonů robotiky, výzkum robotů s novými zákony a objasnění negativního vlivu pozitronických robotů na vývoj vesmířanských společností. Je jen škoda, že jsme v češtině ochuzeni o zbývající dvě části MacBride Allenovy trilogie, ve které bychom sledovali snahu o spojení kultur obou lidských společenství, zažili mezihvězdnou válku robotů a následné zničení robotů s novými zákony. Tímto se pro nás uzavírá první část Univerza Isaaca Asimova, věnující se robotům a následuje trojice románů o Impériu.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
Škoda, že autor nešel víc do hloubky Kalibánova rozhodování v cestě za poznáním - chybělo mi taky víc nekompromisní akce - babrání se ve vztazích mezi dvěmi odnožemi lidské rasy a její absolutní závislosti na robotí přítomnosti i v těch nejintimnějších chvilkách, stejně jako vyšetřovací linka mě moc nebrala, zkušenějšímu čtenáři netrvá dlouho, aby odhalil pachatele zločinu. Solidní lepší průměr, ať už Isaac přispěl byť jen základní myšlenkou, Allen se s tím popasoval slušně - 65 %
Bohužel i zde je kniha nepřesně zařazena. Jejím autorem je totiž výhradně Roger MacBride Allen, Asimov se na ní nijak nepodílel (nehledě na to, že vyšla až po jeho smrti). V originále vyšla pod titulem "Isaac Asimov's Caliban", aby bylo zřejmé do jakého vesmíru děj patří, u nás se ale jméno Asimova dostalo na obálku víceméně jako hlavní autor.
Jinak je to ale skvělý román, který do toho co psal Asimov velmi dobře zapadá. Navíc nás zavádí do nepříliš zmiňované doby (nastíněné víceméně v Roboti a Impérium), kdy planety Vesmířanů sužují různé problémy (tak jako Solarii samotářství obyvatel). Autor napsal ještě dvě pokračování, odehrávající se také na planetě Inferno. U nás bohužel tyto romány nevyšly.
Asimov pravděpodobně dal této knížce jen své jméno, ale i tak jsem si užívala vzpomínek na doby. kdy jsem hltala klasiky sci-fi. Kalibán zapadá do systému, který Asimov vybudoval v okamžiku, kdy ho napadlo propojit příběhy o Nadaci s knihami o robotech. Knížky vznikaly v různé době, ale vyprávění o světě robotů a Nadace zahajuje Já, Robot a končí Nadace a Země.
Vůbec mi nevadilo , že jsem pachatele odhalila dost brzy. Zvládnutá psychologie robotů i lidí. Jako každá dobrá sci-fi vede Kalibán k zamyšlení nad možným vývojem vědy a techniky a s tím spojené změny společnosti, včetně rizik. Že se technika a věda nakonec mohou ubírat jiným směrem není důležité, nejde o techniku, jde o lidi.
Přemýšlela jsem, kam časově zařadit tento příběh a vychází mi, že Elijáš Baley řešil detektivní případy o nějaké to století dřív.
Knížku si ovšem nejvíc užije ten, kdo ví, jak to všechno začíná a jak to s Usedlíky a Vystěhovalci nakonec dopadne.
Mimochodem, můj nick Gladya, je trochu upravené jméno jedné z Asimovových postav .
Svět plný robotů = svět bez roboty = ???
Skvělá psycho sonda do problematiky třech zákonů robotiky z pohledu lidí i samotných robotů na pozadí detektivního příběhu.
Tahle sonda to robotí hlavy je prostě naprostá pecka. Psychologie je tady vymakaná dějově to má grády zrovna tak.
Asimov a jeho svět robotů....zajímavé zamyšlení, že to nejde pomocí 3 zákonů, ale bez nich je to ještě horší...neobvyklá detektivní zápletka. Zajímalo by mě, kdyby pan autor měl robota, jestli by byl schopen se na něj dívat jen jako na stroj...
Při čtení této knihy jsem si příjemně zavzpomínala na doby, kdy jsem hltala Romány o robotech. Kniha je psaná v podobném duchu, přičemž děj se přesouvá ještě kousek do budoucnosti, kdy si lidé začínají uvědomovat, že to s roboty už trochu přehánějí. Detektivní zápletka taktéž nezklamala a dlouho se nedalo odhadnout, kdo vlastně za útokem stojí. Teprve ke konci příběhu začne čtenáři svítat, kde se asi stala chyba a jak to tedy vlastně bylo. Jediné, co mě po přečtení mrzelo, že už se dál nerozebírá, jak se bude vyvíjet robot s modifikovanými zákony. Ale to by bylo na další knihu, tahle byla spíš detektivka.
Tři zákony robotiky,toť hlavní zápletka knihy+nějaká akce...přečteno ve vlaku:) 4 z 5.
Dobře jsem si počet pěkně napsané