Kalibův zločin
Karel Václav Rais
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76608/kalibuv-zlocin-76608.jpg
4
427
427
Kalibův zločin, román Karla Václava Raise byl poprvé vydán časopisecky roku 1892 ve Světozoru a knižně vyšel v roce 1895. Patří mezi autorova klasická díla. Svůj námět čerpá z života podhorské vesnice, jak je u Raise zvykem, a zobrazuje všední problematiku soužití slabších se silnějšími a různých generací v jedné chalupě, jak je u autora také dosti obvyklé. Problémy a konflikty zobrazené v díle autor nijak neřeší, nekritizuje, pouze je podrobně popisuje.... celý text
Přidat komentář
Velmi realistický román, od začátku s mírným smutným vyzněním. Místy poněkud zdlouhavé vyprávění, bohužel :/
Dnešní čtenář těžko chápe dobové reálie, tenkrát třebas nebyly důchody, o sociálním zabezpečení si tehdy mohli nechat zdát, a rodiny se o sebe musely starat samy. Proto tolik starostí o to, komu se co zapíše "do knih", kolik má bratr po svatbě vyplácet sestrám a kolik přesně patří výměnkáři. Není tedy divu, když se ženské v ouzkých zaměří na nezkušeného pracovitého a krapítko přestárlého starého mládence. Jen když z něj cítí blahobyt. Dohazovač těžkou práci nemá, ošidí ho snadno a když je "nevěsta" hezká a on důvěřivý, je lapen. Nezná svět venku, znal jen vztahy z rodiny, kde nebylo místo pro úskok a lest. Když je navíc trochu těžkopádný, společensky neobratný, tím hůř pro něj - mladá žena nezná slitování a myslí jen a jen na sebe. Možná i dnes by se podobné typy našly, ale už by měly trochu těžší práci. Rais dokáže velmi dobře popsat duševní pohnutky jednotlivých osob tak, že jim dává život. My jen můžeme držet palce anebo odsuzovat, litovat....dobrá četba, ale chce to zralejšího čtenáře, nikoliv školou povinné dítě, které je logicky otrávené četbou toho, čemu ještě nemůže rozumět.
Tedy... jako... dobrý. O.o
Sama tomu pomalu nevěřím, protože do téhle knížky jsem šla s odporem. Doopravdy. Nevěřím povinné četbě. Prostě nejsme přátelé, ale tohle bylo fajn.
Doopravdy nenávidím Boučkovou a Kadlu. -,- Obě bych už od začátku nakopala a vůbec ve mně knížka vyvolávala všemožné silné pocity.
A pak ten konec. ._. Ten konec... inu... to si musíte přečíst
Je vidět, že chamtivost, žárlivost, lakota a zloba se vyskytovaly i v odlehlých vesničkách v 19. století. Hlavní postavy jsou nesympatické úplně všechny (Vojta Kaliba je ňouma a podpantoflák, Karla je bezcitná mrcha a panímáma, no, pro tu ani nemám slov, jaká je to...) - ovšem to nic nemění na kvalitě a čtivosti díla!
Škoda, že jsem se k tak skvělé knize dostala teprve teď.
Excelentní román, který, kdyby byl zasazen do dnešní doby a jiného prostředí, tak by mohl být světovým bestsellerem. Můžeme být na něj hrdi. Doporučuji všem! Přečteno za jeden večer.
Kalibův zločin mě moc nebavil, neumim si představit sedět třeba tři hodiny a koukat, jak herci na scéně probíraj ten vyloženě materialistickej přístup ke světu. Celý drama se věnuje tomu, že si holka veme člověka, aby si do budoucna zajistila život, ale stane se, že se chudák Vojta pro svou antisociálnost do ní zamiluje. Z lásky se pak u něj rychle vyvine zášť, když zjistí, že jeho syn není jeho. Kaliba je vlastně v celym románu jediná pochopitelná postava, čímž samozŘEJMĚ NECHI ŘÍCT! že by se s ním čtenář ztotožnil, ale on jedinej jako postava působí plasticky. Ostatní jsou tam v zásadě jenom, aby ho nasrali nebo drželi s ním. Dejme tomu, že Kalibova rodina je v tomhle ohledu vykreslena líp, paradoxně skrze dialogy lidí z Kadliny strany a svým působením spíše v pozadí – hodně se o nich dovíme, málo se toho dovíme od nich. Vyvstává zajímavej konflikt, kdo je vlastně tady zlej, víme jistě jen, že Kaliba to není, že to je spíš chudák. Stejně: umim si představit, že by se tahle látka dala zpracovat líp.
Vojtovy sny o spokojené domácnosti, spokojené ženě a o radosti ze života vzaly brzo za své.Příběh se mi velice líbil a doporučuji.
Milá knížka, moc dobře se četla,příroda byla popsaná na jedničku, jen mi bylo líto hlavního hrdiny.
Klasika povinné četby. Už jsem si přesně nevybavovala jak to s chudákem Vojtou dopadne, ale musím říct, že mi ho v průběhu čtení bylo také spíše líto, než abych ho považovala za blbce jako většina zdejších komentářů. :-)
Knížka je moc dobře napsaná, do chudáka Vojty jsem se vžila a plně jsem s ním soucítila od začátku až do konce. Kolikrát se mi otvírala pověstná kudla v kapse, když ty dvě potvory tak zneužívaly jeho dobroty... Na konci mi téměř slzička ukápla
Vojta Kaliba je milý, mezi všemi oblíbený - pravděpodobně i mezi čtenáři. O to víc ale budete poté prožívat jeho neštěstí a nenávidět všechny, kteří mu hází klacky pod nohy. Na tom celém je podle mě nejvíce zajímavé, kam až jsou lidé schopni zajít pomocí manipulace druhých (různé řeči, falešné úsměvy, nevděk..).
Tenkrát česká vesnice :) krásně vylíčeno, poměry, vztahy, jak se žilo. To bylo pěkné. Ale prostě ženské přivedou chlapa na scestí, nebo přinejmenším do hrobu :D
Strhující román, v němž se střetává na jedné straně bezvýhradná láska a dobrota a na straně druhé krutost, intriky, lži a vypočítavost. Konflikt, dohnaný až do krajnosti, nemůže skončit jinak než tragédií..
Obdobné téma zpracovala i Jarmila Glazarová v knize Advent.
Kniha se mi překvapivě líbila, i když se jedná o realistické dílo (och ano, dlouhé popisy opravdu nemusím). Jen lituji toho, že jsem věděla, jak příběh Vojty skončí. I přesto jsem četla dál a místy jsem jen mohla kroutit hlavou. Já být na jeho místě, tak si můj proslov obě Boučkovy za rámeček nedají! :-D
až na posledních 10 stran, kdy se vše událo, to byla nuda.. pořád jen samé zdlouhavé popisy.. k téhle knize se určitě nevrátím..
Perfektní kniha, která se četla jedním dechem. Nemám jí co vytknout, snad jedině naivitu hlavního hrdiny. Popisy přírody a tradic byly pro mě nepřekonatelné. Mohu jen doporučit !
Realistický román,zabývající se složitými lidskými vztahy a každodenním životem na vesnici.Zajímavé dílo,které se dobře čte.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy horalé Podkrkonoší český venkov
Autorovy další knížky
| 1972 |  Cestička k domovu: výbor povídek a básní |
| 2010 |  Kalibův zločin |
| 1965 | Zapadlí vlastenci |
| 1974 | Z křišťálové studánky |
| 1961 | Výminkáři |
Vynikající dílo, na které by mohl být každý Čech právem hrdý. Je jasné, že vesnická literatura prostě nemusí sednout každému, obzvlášť jedná-li se o dávno zapomenutou dobu druhé poloviny 19. století, avšak toto dílo je podle mého přesahem vlastního žánru i doby. V podstatě jde o nadčasový psychologický román (thriller). Rais myslím skvěle předvedl, jak člověka, jeho myšlení, jednání a vědomí vůbec, formuje do značné míry konkrétní společnost, ve které se pohybuje. U hrdinů tohoto románu jde doslova o mikrosvět malé vesnice. Chudoba, prostý život, strach z pomluv, snaha o "dobré jméno" v komunitě vesnických lidí, život lidí na jedné "světnici" - dnes nepředstavitelné. Vesnický život pamatuju jako dítě při návštěvách prarodičů - byly to roky 1982-1988 a musím říct, že mnohé prvky vesnického života té doby cítím dnes jako jasná rezidua o sto let staršího venkova, jak ho popisuje Rais. Na závěr si dovolím uvést názor, který už v komentářích myslím zazněl - i já si myslím, že na pochopení tohoto díla a docenění jeho odkazu musí mít člověk většinou již dost načteno, a také určitou životní vyzrálost. Vhodná knížka povinné literatury náctiletých studentů to podle mého není.