Kam létají vrány
Ann-Marie MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/167488/bmid_kam-letaji-vrany-1wV-167488.jpg
4
108
108
Ve svém dlouho očekávaném druhém románu se Ann-Marie MacDonaldová vrací do šedesátých let, období naplněného sebevědomým optimismem úspěšného dobývání vesmíru, ale také hrozbou studené války a mezinárodních strategických intrik. Madeleine McCarthyová, na začátku románu devítiletá dívenka nadaná nevšední představivostí a pozorovacím talentem, přijíždí se svou rodinou na leteckou základnu Centralia v Ontariu, kde se zakládá osa tragického příběhu brutálního zločinu lokálního významu, propojeného s neznámými tajemnými silami a zájmy globálního charakteru. MacDonaldová podmanivým způsobem evokuje bolest, zmatek, humor i radost dětství konfrontovaného s nebezpečným a těžko pochopitelným světem dospělých. Kam létají vrány je mistrovskou kronikou novodobé historie Kanady v kontextu klíčových událostí v našem světě, ale především neodolatelným, hluboce přesvědčivým příběhem lidského utrpení, nezdolnosti a hojivé síly lásky.... celý text
Přidat komentář
Možná jsem jen byla moc natěšená. Po jejím prvním u nás vydaném románu "Padněte na kolena" jsem si nastavila laťku a ačkoli nemohu tuto knihu hodnotit špatně, tak má očekávání prostě nesplnila.
Štítky knihy
sebevražda vraždy děti thrillery kanadská literatura špionáž rodinné vztahy pedofilie psychologické romány studená válkaAutorovy další knížky
| 2013 |  Kam létají vrány |
| 2013 | Padněte na kolena |
Už několik minut přemýšlím, co napsat o knize Kam létají vrány a nedostává se mi slov. Ač měla kniha 900 stran, bylo mi líto, že končí. Ač jsem četla, co to šlo (i v metru přejela stanici), už kolem půlky knihy jsem zpomalovala, protože jsem nechtěla, aby skončila. A teď je to tu, mám ji za sebou a nevím, co napsat. Nesmírně mě oslovila a odkládala jsem ji se slzami na kraji a sevřeným hrdlem. Je to velký příběh o pochroumaných duších, vině i nevině, událostech, které poznamenaly všechny zúčastněné a některé dosti fatálně. Odehrává se na vojenské letecké základně v 60. letech, kdy je svět ovlivněn studenou válkou, hrozbou jaderné katastrofy a přitom v lidech stále ještě doznívají hrůzy světové války. Do vcelku obyčejných životů obyvatel základny kromě globálních problémů vstupuje vražda devítileté dívky. Autorka nepíše detektivku, ale drží čtenáře v napětí až do konce, kdy příběhy všech poskládá do stavebnice, kde všechny dílky zapadnou na svoje místo. A opět jako u její předchozí knihy Padněte na kolena jsem si říkala, že obdobná témata jsem sice už četla, ale i tak se knížka četla sama a nerada ji opouštím.