Kam se schoval nůž
Eduard Petiška
Příhody malého chlapce, který za pomoci zvířátek najde svému tatínkovi ztracený nůž. 4.vydání
Přidat komentář
nápaditá vyprávěnka s nevtíravým didaktickým záměrem + zvířátko, příroda, kamarádství, rodič, malé hrdinství + krásné kresby
Synovo oblíbené leporelo (ilustrace Zmatlíkové jsou u nás sázka na jistotu, zvlášť když se tam vyskytuje "pejsek"). Pěkný nápad, jak představit dětem různé druhy stromů. Ukazujeme si je pak i v reálu a syn si to spojuje. Líbí se mi zmínka, že se v lese nekřičí, ale na druhou stranu nechápu výtku na psa, že se na vlak neštěká. A proč by ne?
V pátek jsem zavítala do jednoho opravdu velkého knihkupectví. Když jsem tam vešla, tak jsem si připadala trochu nejistě. Za prvé.. po dlouhé době jen tak, v knihkupectví, kde si mohu knihu vzít do ruky a prohlédnout si ji. Pak to množství knih! Já jsem vždy nakupovala v malých knihkupectvích. Cítím se tam lépe, než ve velkém obchodě.
Chvíli jsem se tam ztrácela, ale za chvíli jsem se zorientovala a našla oddělení pro nejmenší. A našla jsem toto leporelo z dětství: Kam se schoval nůž.
To je strašně moc hezké:
Malý Martínek se svým pejskem a později i s babičkou hledají tatínkův nůž. Tatínek ho totiž pod některým stromem zapoměl. A tak obcházejí různé stromy a hledají, zda pod ním není tatínkův nůž. A tak se Martínek, i děti, které si leporelo prohlížejí, naučí jména stromů a vidí, jak ty stromy vypadají.
P.S. Vždycky se mi jako malé líbila ta obálka: Jak si Martínek se svým pejskem prohlíží leporelo, které já teď zrovna držím v ruce.
Knížka mého dětství, která mě nejspíš už tehdy nasměrovala k mojí profesi... byly mi čtyři nebo pět let, jeli jsme vlakem k tetě a já z vlaku určovala břízy, borovice a nejspíš i ty duby... to už ta knížka samozřejmě měla něco za sebou :-). Když jsem pak po letech dělala přijímačky na přírodovědu, udivilo mě, že někteří studenti měli problém rozeznat dub od buku a další běžné stromy, ačkoli větvičky s listy viděli zblízka... inu, asi jim rodiče nepořídili v dětství tuto knížku.
Vzpomněla jsem si na ni teď, když jsem ji pořídila na knižním trhu pro některé z teprve nedávno narozených dítek v mém okolí. Dlužno říct, že knížkou jsem už darovala asi 2x a asi bych měla pokračovat. Nejen děti, ale i stromy jsou naše budoucnost, ba co víc, stromy jsou budoucnost našich dětí. A děti by to vědět, sotva začnou rozum brát...
Tak jestli nevíte, čím udělat radost dětem z rodiny, kolegů z práce či kamarádů, touhle knížkou rozhodně nešlápnete vedle. Je půvabná a bude bavit děti samotné i jejich rodiče.
Napínavá detektivka pro malé děti. Tatínek ztratil nůž. Pod dubem. Jenže jaký strom je dub? Než se Martínkovi podaří nůž najít, poznáme mnoho různých stromů. Mladší dcera chtěla tuto knihu číst každý večer po hodně dlouhou dobu. A teď už ví, jak vypadá topol, bříza a další stromy. Je to hezký nápad a krásně ilustrovaný mou oblíbenou Helenou Zmatlíkovou.
Štítky knihy
leporela stromy leporela Albatros
Autorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
1987 | Anička a básnička |
Tuhle knížku jsem jako malá měla ráda, krásná vzpomínka na moji babičku, která ji se mnou četla. A teď ji pročítám já svým dětem.