Kam zmizla Aljaška

Moje první kniha od Johna Greena. K ménu překvapení opravdu povedená. Určitě si od autora v budoucnu přečtu i jiné knihy a snad i k Aljašce se ještě někdy ráda vratím.

Pravdou je, že po tomhle YA románu bych sama nikdy nesáhla, nicméně jsem se zapojila do knižní štafety, při níž se četl právě tento titul. No co, občas je fajn si odskočit k nějakému nenáročnému čtení – tím Hledání Aljašky rozhodně bylo.
Mé první (a do této štafety jediné) setkání s Johnem Greenem, který tenhle román napsal, bylo před lety, když jsem viděla jeho zfilmované Hvězdy nám nepřály – to bylo plné emocí a taky docela sentimentální. Teď jsem tedy četla i jeho (i když jinou) knihu a musím říct, že jsem z předchozí zkušenosti čekala prvoplánovou romantiku – zase jsem se jednou mýlila! Láska v tom sice taky hrála roli, ale určitě nebyla romantická. Spíš je to takové středoškolské drama, kde mají studenti všechny neřesti, které byste u náctiletých čekali, a ještě několik navíc.
Příběh se odehrává na internátní škole a točí se kolem party kamarádů. Vypravěčem je Miles Halter, velký milovník posledních slov známých osobností. Jeho spolubydlící Chip Martin ho seznámí s Aljaškou Youngovou, o níž jsem byla přesvědčená, že má cool přezdívku, jenže ouha – ono to bylo její skutečné jméno! =D A chudák Miles hned na začátku vyfasuje přezdívku Váleček a bezhlavě se zamiluje do Aljašky, která je jednoduše šílená a přehnaně záhadná… Musím ale přiznat, že jsem si moc neoblíbila ani další členy party. Těžko říct, zda je to mým věkem (young adult už dlouho nejsem), nebo tím, že byli všichni takový praštění a teatrální. Trochu mě taky zklamalo, že byl děj dosti předvídatelný a snadno jsem uhodla, co znamená to odpočítávání v názvech kapitol (136 dní předtím, 127 dní předtím…, po nichž následují i potom), na druhou stranu ale kniha splnila mé očekávání nenáročné četby, při níž můžu vypnout, takže je to asi v pořádku.

Knížky Johna Greena nejsou v žádném případě oddychové. Člověk musí být pořád ve střehu, připravený s lepítky a tužkou na poznámky. Objevuje se tam tolik krásných myšlenek, že to budu muset přečíst ještě několikrát, abych všechny pochytila. S postavami jako takovými jsem se sice neztotožnila, ale zamilovala jsem se do jejich myšlenek. Pro mě byla první půlka o něco lepší, než ta druhá.

(SPOILER) Knihu jsem nazvládla dočíst do konce , i když jsem čekala co se stane , dostalo mě to do kolen . Protože jsem četla v jednom měsíci knihy typu "Hvězdy nám nepřály" , samozdřejmě tato kniha , "Víš že tě miluju?" a další ...
Toto jsem si musela vytisknout , furt nad tím přemýšlím.

"Proč kouříš tak strašně rychle ?" zeptal jsem se.
"Vy všichni kouříte , protože vám to chutná . Já kouřím, abych umřela."

Tohle je taková srdcovka..Moje nejoblíbenější kniha od Johna Greena. Poprvé jsem jí četla když mi bylo asi 13-14 let a naprosto jsem jí milovala!
A i teď s odstupem času jí mám pořád moc ráda.. A vždy si jí ráda přečtu.
Smích, pláč a hodně emocí

Zezačátku se mi četla velmi pomalu, někdy u půlky se to ale zvrtlo a od děje se nešlo odtrhnout. Krásná, smutná, hluboká kniha která změnila můj pohled na svět. Rozhodně není pro každého ale myslím si že myšlenka této knihy byla opravdu neobyčejná. Moc doporučuji

Po pravdě jsem se do čtení knížky tak trochu nutila a asi jediná věc, díky které jsem příběh dočetla byla famózní Aljaška Youngová. Záhada sama o sobě, které jsem se společně s Válečkem, Takumim, Larou a Plukovníkem snažila přijít na kloub. Momentů, kdy jsem knihu odložit nechtěla, bylo málo..ale přece jenom jsem vydržela do konce, ten mě tedy nemile zaskočil a obecně mi zkazil moji naivní představu. Každopádně těch několikero myšlenek jako “jak se dostat z labyrintu utrpení” a “jdu hledat velké možná” mě dost oslovilo na to, abych se více zamyslela nad jejich hlubokým významem. Když to shrnu byl to nezaměnitelný zážitek, ale zároveň ne tolik poutavý, že bych nebyla schopna myslet na cokoliv jiného. I tak doporučuji, spíše jako odpočinkovou četbu :)

Když jsem začala knížku číst, nevěděla jsem, co od ní čekat. Zdálo se mi to takové obyčejné, protože jsem přesně nevěděla, co je vlastně ta zápletka. Ale pak se to nějak rozjelo, že mě to začalo bavit. Hodnotím ji celkem kladně. Nemůžu říct, že to byla nejlepší knížka, ale něco do sebe měla.

Nakonec musím říct ,že se mi kniha líbila a splnila co jsem od příběhu očekával. Psychologický příběh zaměřený spíše pro mladší čtenáře ,ale i mě o něco staršího čtenáře neurazil. Celkově mě John Green hodně baví.

první polovinou knihy jsem se prosmála (a to není komedie), druhá polovina už je vážné téma, přesto se ho autor snažil "kanadou" odlehčit. Pan Green se zařadil k autorům, které si chci přečíst celé, jeho styl se mi líbí.

Obecně mi knížka dost připomínala Papírová města. Jen nebyl hlavní hrdina tak sympatický a v druhé části knihy o něco víc otravný.

Kniha je hezky napsána ovšem ten děj pokulhává a také chování hlavních hrdinů mi není sympatické. Oceňuji ale nápad A krásnou obálku

Zvlast ta posledni slova slavnych me bavila. Stejne jako cela kniha! Doporucuju!

Má nejoblíbenější kniha od Greena.. vůbec jsem nečekala, co se v knize stane. Konec mě pohltil, dojal a naprosto vysílenou zanechal jen tupě zírat do prázdna.

Lepší než Papírová města, ale i tak ve mě přetrval pocit, že jsem chtěla Aljašku zabít :)

Po delší době kniha do ktere jsem se musela nutit cist...no zajimava kniha,ale ne pro me

I já se zamilovala do Aljašky. Nebyla nikým výjimečným ale byla. Existovala a její energie přetrvala.
Plukovník, Miles, Takumi a Lara.. Osobnosti, každý jiný a přesto je pojilo mnoho.. Jsou ve vašem srdci a vy jste s nimi. Netřeba psát o mínusech této knihy, je jich víc než dost. Ale přesto, přesto jejich příběh knihou ožil a to je důležité..
Doporučuji všem, kteří jsou také v labyrintu a jsou v něm dobrovolně..

Začátek mě bavil moc, ale zbytek knížky (a tím myslím po prvních pár stránkách) se mi už četl hůř a musela jsem se do toho spíš nutit.

(SPOILER) Moje první kniha od autora. Čekala jsem slaďárnu pro teen a dostala jsem zajímavý, přemýšlivý příběh. Text nebyl ještě úplně vybroušený, ale je to prvotina. Zkusím další od autora. Asi budu muset začít číst životopisy slavných:-)