Kam zmizla Aljaška
John Green
Miles má bizarnú záľubu v posledných slovách svetových osobností. Najviac ho fascinuje Francois Rabelais a jeho posledná veta: „Idem hľadať to Veľké Azda." Miles si nechce počkať na podobný osud a presvedčí rodičov, nech ho pustia do internátnej školy mimo mesta. V Alabame si rýchlo nájde nových priateľov: spolubývajúceho Chipa, ktorého všetci volajú Plukovník a ktorý vo voľných chvíľach memoruje nekonečné abecedné zoznamy, i krásnu, ale nepredvídateľnú Aljašku, do ktorej sa zamiluje. Čaká ich rok plný porušovania školského poriadku, testov a skúšok, žartíkov, rozchodov a odhalen ých tajomstiev. Čo zmení Milesov názor na jeho „Veľké Azda"? (také niečo by som skôr dala nakoniec)... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , Slovart (SK)Originální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha. I když ze začátku trochu nuda, ale neustále mě něco nutilo číst dál a zamýšlet se spolu s hlavním hrdinou nad velkým Možná.
Kniha se mi líbila, ale čekala jsem od ní asi trochu víc. Celý příběh je vlastně jen o přemýšlení nad tím, co se mohlo stát a proč se stalo to, co se stalo. Mám asi radši takové knihy, které mají začátek, děj a konec :) Jinak je ale kniha čtivá (autor používá i nespisovná slova).
Nijak nezaujala. Není špatná ale není to kniha ke které se chci vracet nebo ji nemůžu odložit.Ani den poté. Neměl být na obalu místo sedmikrásky tulipán ?
Tak kde bych začala... O knize jsem věděla už dlouho- plánovala jsem si ji koupit už někdy v roce 2015. Vzhledem k tomu , že jsem přečetla dvě Greenovky ( Hvězdy nám nepřály a Papírová města) byla jsem trochu skeptická. Hvězdy nám nepřály byla celkem hezká a zajímavá kniha, ne nadarmo má John Green bestsellery. No bohužel mě nenadchla natolik abych si běžela pro ostatní knihy. Papírová města mě zklamali asi nejvíce. Hledání Aljašky pro mě bylo ale něco úplně jiného, děj mi ubíhal velice rychle, vzhledem k tomu ,že jsem knihu měla přečtenou do jednoho týdne. I když mi připomínala místy Papírová města, ale vylepšené a více reálné. Tuto knihu mohu směle doporučit a je zatím nejlepší co jsem z Greenovek četla. Dávám 4 hvězdy z 5.
Napínavé, silné, dobře čtivé. Jen mi malinko vadí to "přesunutí" pointy doprostřed knihy, protože zbylá půlka - Potom - už prostě nemá šanci držet tempo první poloviny.
Ještě malé srovnání: Hledání Aljašky mi přišlo o něco horší než Hvězdy nám nepřály, ale v některých detailech vlastně dost podobné. Docela se bojím začít s další Greenovkou, protože zatím mám ten dojem, že se autor opakuje, alespoň co se stěžejních motivů týká. Funguje to, neříkám že ne. Jen je to škoda.
Knihu jsem četla v angličtině. Příběh rozdělený na předtím a potom mě dost zaujal, když jsem ji prolistovávala v knihkupectví.
Green mě prostě baví. Je to čtivý, postavy jsou tak nějak reálný a poselství, co knížka nese mě dostalo. Kniha je plná krásných myšlenek, posledních slov a rozhodně to není oddychový čtení. Za mě jedna z nejlepších knih od Greena.
I go to seek Great perhaps.
Hvězdy nám nepřály jsou naprosto bez diskuse Greenova nejlepší kniha.
A proč?
Ze všech jeho předešlých knih vybrala to nejlepší, čímž sice dala vzniknout světoznámému a znamenitému románu, ale své "starší sourozence" skoro právem odsunula do kouta.
S každou další Greenovou knihou přečtenou po Hvězdách jsem postupně ztrácela okouzlení jeho příběhy-najednou máte po těch pár metaforách, přirovnáních a prvotřídních citátech pocit, že je to dobrý, jo, to jo, ale, že už jste to přece tak nějak jednou četli. A vlastně nejednou.
Hledání Aljašky jsem přečetla hned, jak bylo k dostání (jako cílová adolescentní skupina jsem podlehla komerčnímu nátlaku), což znamená, že mě zklamalo nejméně. Jedná se o skvělou, více než nadprůměrnou prvotinu. A dobře napsaný, netuctový, pochopitelný young adult.
Po několika letech jsem se vrátila ke Greenovi, ale nemůžu si pomoct, ale tahle knížka mi přišla prostě divná. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale rovněž asi nemám potřebu se k ní vracet. Vlastně všichni mi byli dost nesympatičtí a nedokázala jsem se s nimi ztotožnit. Důvod, proč Aljaška v půlce začala vyšilovat, mi byl hned jasný, takže druhou půlku jsem četla jen proto, abych knihu dočetla. Nápad s rozdělením knihy na před a po mi přijde zajímavý, vlastně asi jenom díky tomu jsem u knížky vydržela, neboť jsem chtěla vědět co těch "sto dní před" vlastně znamená.
Kniha z prostředí z internátní školy, prožitky dospívajících dětí. Kniha pro mě se smutným koncem, děsivé, jak prožitek z dětství ovlivňuje celý další život.
Hned na začátek musím říct, že díky mé zvědavosti jsem se ochudila o ten správný požitek z knihy, protože jsem ze své kamarádky, a to i přes její várování, že si akorát čtení zkazím, dostala ten největší spoiler z celé knihy... Od té doby nesnáším spoilery!
Samozřejmě kniha je naprosto geniání. “Jdu hledat velké Možná,” patří k mým nejoblíbenějším citátům.
Bohužel i tak musím říct, že jsem měla větší očekávání. Od většiny jsem slýchávala, že to je nejlepší Greenovka, ale u mě prostě pořád vedou Hvězdy nám nepřály a Sněží, sněží.
Přesně jak už tady někdo níže zmiňoval, nemohla jsem se zbavit pocitu, že čtu knížku o dvanáctiletých děckách, kteří se snaží být strašně cool a tak kouří, pijou. Knihu jsem přečetla docela s chutí, nicméně a v paměti mi asi dlouho nezůstane a vracet se k ní taky spíše nehodlám.
Absolutně skvělá kniha. Styl jakým autor píše a každým slovem Vás pohlcuje do světa Culver Creeku je nenapodobitelná.
Kniha je rozdělena na dvě části..předtím a potom. Předtím je vše zábavné, zajímavé, pro hlavního hrdinu i čtenáře nové. Pak se stane věc. A už nic není jako dřív. Pokud se jiným čtenářům zdá, že to jaksi ztratilo jiskru, pak je to právě tím, co se stalo. Ta událost prostě zdánlivě zastavila životy hrdinů a oni museli hledat, jak jít dál v novém..Aljaška je vykreslena s přesvědčivými skoro manio-depresívními rysy, kterými dostává své okolí do neustálého překvapení. Tempo obou částí knihy je právě tímto chováním dáno. Četla jsem s chutí. Zajímal mne konec a byl překvapivě "plný". Já bych knihu doporučila, ale je třeba se nad ní zamyslet, pak pochopíte její význam a doceníte, není to úplně oddychová četba jako Dick Francis.
Kniha byla v první části Předtím taková méně zajímavá. Ve druhé části Potom byl už děj o něco zábavnější. No, že bych se smála a hltala každou další stránku to ne, hlavně potom, co se stala Ta věc. Knížka byla takový průměr.
Ano, Aljaška byla zvláštní postavou. Byla na mne až moc nepříjemná. A upřímně? Nedokázala bych se s ní bavit. Měla chmurný charakter ale zároveň mě zaujala její tajemností. Kniha byla průměrná. Líbila se mi rozhodně část "předtím", v druhé části "potom" byl sice nemilý/dojemný zvrat ale už to nebylo ono, děj se ztratil a autor tam vše rozpytvával, jen aby to něčím dokončil. Konec mne příjemně překvapil, po nudném čtení přišlo konečně něco smysluplného. Ale celkově, doopravdy nevím co si o tom všem mám myslet. Píše se, že je to nejlepší kniha Greena, ale když ona byla taková nemastná neslaná, tak jaké budou ty další. Myslím, že kniha špatná nebyla, ale na nějaké pokračování ve čtení autorových dalších knih to nevidím.
Kniha byla jednu chvíli trochu nudná. Ale i tak jsem ji přečetla a ke konci se rozjela a zaujala. Určitě to není ani první ani poslední kniha, kterou od tohoto autora čtu.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Knížka se mi líbila od začátku až dokonce. Musím uznat, že tahle knížka předčila moje očekávání. Krásně se četla žádný složitá slova atd. Přišla mi zajímavější jak kniha Hvězdy nám nepřály. Mnohem lepší a tady bych ten bestseller nechala. Super. Určitě doporučuji