Kanibalové
Moira Martingale
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80491/kanibalove-80491.jpg
4
67
67
Životní osudy neblaze proslulých kanibalských zabijáků.
Literatura světová Literatura naučná
Vydáno: 2009 , XYZ (CZ)Originální název:
Cannibal Killers, 1993
více info...
Přidat komentář
Zajímavé čtení o kanibalismu od historie po novou dobu, musím uznat, že některé části knihy jsou poměrně zmatečně napsané, ale i přes to je kniha čtivá.
Musím se přidat k ostatním, že úvod od autorky je poněkud zmatený a tak trochu mě odrazovalo od dalšího čtení.
Ale příklady vrahů na dalších stránkách byly mnohem zajímavější, i když u čtení obzvláště některých popisů vražd se mi hrůzou tajil dech.
Kniha je doplněná fotografiemi sadistických vrahů i jejich oběti, některé fotografie budí hrůzu.
Přiznám se, že mě hodně zaujaly odkazy na jiné autory a jejich knihy, například Brittaina, což je spíše ke škodě autorky.
Každopádně je kniha zajímavě pojatá, i když jsem se občas ztrácela v textu a některé pasáže jsem letmo přečetla.
A též se musím přidat k výtce označení masového vraha namísto sériového...
Celkem zajímavá kniha, která se věnuje nejznámějším sériovým vrahům. Hodně prostoru je věnováno Čikatilovi, Fishovi, Kemperovi a Dahmerovi, což byli opravdu magoři.
Jediný problém jsem měl s překladem, kde se mi zdálo, že některé věty nedávaly smysl nebo popíraly to, co bylo napsáno v předchozí větě. Jak rovněž poznamenal recenzent přede mnou, tak se v celé knize chybně uváděl pojem masový vrah místo sériový, což je celkem zásadní rozdíl.
Úvodní kapitola zabývající se historií kanibalismu od dávných dob až po současnost mi přišla silně nedotažená, přišlo mi, že autorka přeskakuje nechronologicky z období do období, míchá dohromady legendy a skutečnost, aniž by to bylo nějak výrazně odděleno. Celkově se mi ten začátek špatně četl, což mohlo být i překladem, kdo ví. Každopádně když se začala zabývat konkrétními novodobými kanibaly, tak jsem se nemohla od knihy odtrhnout, je to velice zajímavé téma a člověk žasne, čeho jsou lidé schopni. Takže i přes špatný začátek dávám pět hvězdiček ;-)
Skvělý doplněk k filmu Ghoul, o Čikatilovi je zde jedna docela obsáhlá kapitola.
Kanibalové? Vrazi? Šílenci? To vše v knize nejdete, a ještě mnohem víc.
Jedno ale musím knize vytknout, a to je pletení pojmů.
V celé knize jsou antihrdiné označováni jako masoví vrazi. Termín serioví vrah, který je přesný, jsem v celé knize nenašla ani jedenkrát. Dávám to za vinu překladu a doufám, že v originalu, nebo opravené verzi je vše správně.
Vlastně je hodně zvláštní knihu hodnotit hvězdičkami, protože je plná hrůz a násilí a nejhorší na tom je ten pocit, že víte, že se to skutečně stalo. Každopádně pokud se chcete něco o těchto událostech dozvědět, tak si myslím, že je tahle kniha opravdu hodně kvalitní a dozvíte se díky ní mnoho zajímavých informací. Ano, je to zvrácené. Hodně koukám na horory, čtu napínavé knihy, ale i tak jsem někdy kroutila hlavou nad touto knihou, protože některé "scény" jsou opravdu nechutné. Knížku bych na 100% doporučila lidem, kteří se o vrahy a celkově o tuto tématiku zajímají, jinak od toho běžte pryč, mohlo by Vám být špatně :D
Já jsem si knížku užila (vím, zní to blbě) a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Pro mě osobně byla neuvěřitelně zajímavá, dokázala mě šokovat a opět mě ujistila v tom, že někteří lidi byli (a i jsou bohužel) bestie. Třeba chodí právě kolem Vás, jen je nevidíte.. někdy (většinou) se totiž tváří úplně normálně ...
Doporučuji přečíst a seznamit se s povahami lidí, kteří jsou tak zvrácení. (Nedoporučuji knihu vytáhnout ve vlaku před lidmi :D )
Jak psali, někteří uživatelé přede mnou, úvod knihy je zmatený, těch 10 stránek se dá přežít. Potom následuje morbidní čtení o nejznámějších kanibalech 20. století. Bizární je kapitola Kanibalismus jako umění, Japonec Sagawa nebyl klasický sériový vrah, jeho obětí byla pouze holandská kamarádka, kterou zastřelil a poté ochutnal její maso. Byl umístěn v léčebně pro choromyslné ve Francii, později převezen do Japonska. Za svůj čin nebyl nikdy potrestán, v Japonsku vydal několik knih, v jedné popisuje chuť lidského masa, které připomíná k syrovému tuňáku v suši, byl první Japonec, který ,, ochutnal bílou ženu,, jeho podobizna se ocitla i v gastronomickém časopisu jak ochutnává grilované maso.