Kanimůra ze Šardonu
Jiří Schmitzer
Kanimůra ze Šardonu obsahuje výbor ze známých i méně známých textů z divadelních představení, koncertů, studiových nahrávek, i básně úplně nové, které byly napsány pro toto knižní vydání. Ilustroval Jan Gruml. Mimo Kanimůru, brouky a mravence nechává autor, skrze svou svéráznou zemitou poetiku, promlouvat především množství podivných čilých či unavených chlapíků, třeba jako tohoto: Já jsem tvrdej chlápek hoši chodím světem stovky let jako mladej to jsem míval ideálů bezpočet jako mladej to jsem bejval mockrát málem hotovej to se jenom blbec diví proč jsem dneska takovej... celý text
Přidat komentář
Prostě skvělé, místy humorné, místy hluboké. Málokdo (možná nikdo) dokáže takto střídat občas i přisprostlé verše s krásnými, čistými. Mám ráda jeho písně, takže se mi to četlo samo.
Číst najednou to nejde, ale občas sáhnout po knížce je dobré a fajn. Texty Jiřího Schmitzera jsou parádní, trefné, nevšední, prosté i sprosté, ale v každém případě naprosto ojedinělé. Řadu z nich znám zhudebněné a jeho CD nemá chybu. Koncert byl skvělý a zážitek nevšední. Díky.
Přečte se za chvilku, příjemné čtení. Styl Jiřího Schmitzera, jako jeho písničky. Rázovité, osobité, je to prostě samorost a svéráz :-). Styl muže v jeho věku, vyzrálost a životní zkušenost. Líbila se mi.
Najednou se to přečíst nedá, ale ležela na stole a čas od času byla chuť do ní nahlédnout a přečíst dvě, tři básničky. Líbila se mi a překvapila mě. Čekala bych od Jiřího Schmitzera maximálně tak říkanky na úrovni veršíků pana Plíhala (které mám ráda), ale realita je trošku jiná. A toto je zrovna jedna z knih, kde se mi opravdu hodně líbí kniha nejen obsahově, ale i fyzicky. Skvělé ilustrace od Jana Grumla.
"Já ale vím květina celý rok nekvete
rád posloužím paletou snů jen si řekněte"
Jiří Schmitzer mě přesvědčil v kině, v televizi, na dvou koncertech i knižně.
Tak ještě někdy na divadle, abych se účastnil geneze některých veršovánek.
Rýmy jsou sice občas prosté, místy vtipné, někdy obhroublé, rozhodně nejsou fádní.
............................................................................................................................
"Když duše nemocná je téměř bezmocná
když mozek ztrácí svůj vtip...
duše se schovala a chvilku počkala
než srdci bude líp..." (s. 62)
"Snad prominete mi
povahu mou dámy
že málo bavím se
a málo jsem s vámi
Já spíše knížek si promiňte
většinou všímám" (s. 86)
"Můj světe roztomilý
co přines jsi nám do kolíbky
Jen sebe celého
a to je vše co máš
I hvězdy vzdálené
i špetku do polívky
My celí tvoji jsme
neboť jsi celý náš" (s. 134)
Znám a na CD mám spousty Schmitzerových písniček a moc se mi líbí, takže jsem si chtěl i počíst. Popravdě, lepší je slyšet to než číst, ale jak již jiní psali - texty jsou některé prosté, jiné sprosté, většinou ale i hlubokomyslné a stojí za to si je přečíst. Možná i popřemýšlet, dle chuti a nálady. Za mě moc dobrá knížka.
Jen mě překvapuje že některé písně v knize se jmenují jinak než na CD.