Kapesní atlas ptáků
Miroslav Bouchner
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169336/kapesni-atlas-ptaku-169336.jpg
4
32
32
Kromě množství fotografií a popisů různých druhů ptáků České republiky a světa se v knize dozvíte také něco o systematickém přehledu ptáků a ochraně ptactva.
Přidat komentář
Mám i jiné "ptačí" atlasy, ale tento jsem používala k určení ptáků asi nejčastěji. Připadá mi přehledný a k věci.
Rozhodně nejsem žádný ornitolog, ale v poslední době mě moc baví pozorovat dovádění, lítání a hemžení ptáků, kteří poletují poblíž mě, když se usadím na lodžii. Je to balzám na duši, ocitám se v jiném světě. Sleduji vlaštovky, jiřičky, konipasy, zvonky zelené i skorce vodní, jak všemožně poletují vzduchem, a přitom radostně švitoří, štěbetají a cvrlikají...
Vlaštovky nedávno vyváděly mladé, a to byla opravdu legrace, vidět zoufalé rodiče, jak se snaží donutit své potomky opustit dráty vedení, kam se provizorně uchýlili. Zkušení dospěláci do nich doslova šťouchali zobáky, dávali jim pusy... a ti sotva ochmýření prďousové ne a ne vzlétnout :-) Mladé vyvedli i skorci vodní, kteří se zdržují u břehů potoka, takže to všude kolem zpívá od rána do večera a je hned veselo. Zajímavé je pozorovat i konipasy, kteří vlastně nevydrží chvíli v klidu a dají se snadno rozpoznat právě podle bílošedých ocásků, jimiž neustále komíhají - a když letí, vypadá to, jako kdyby "skákali": doslova se od vzduchu odrážejí a "hopsají" tak z místa na místo. Fascinující podívaná. A do toho všeho hemžení i nenápadná drzost kosáků, kteří poklidně hopkají opodál, když někdo pleje zahrádku, a čekají, zda se "nevykope" něco zajímavého...
Moc se netěším na srpen, až to vypukne - cestovatelská horečka v přímém přenosu. Je to krásné, dojemné i smutné, jak se vlaštovky houfují, nacvičují správnou sestavu, přičemž se neustále přepočítávají... A pak najednou frnk!... a rozhostí se podivné prázdno a ticho. Předtím jim ještě půjdu dát sbohem - a popřát hodně štěstí, aby se na jaře zase v pořádku vrátily.
Ptačí svět mě nepřestává fascinovat a já se rozhodla, že se o něm dozvím zase něco víc. Popadla jsem tedy tu jedinou a letitou příručku, kterou doma máme. Jsem za ni moc ráda, i když je již poněkud sešlá, lehce omšelá a ohmataná... Ale pořád ještě slouží dobře, hlavně laikovi. Na jedné z dvoustran je vždy podrobné povídání, na druhé zdařilá fotografie. V knize není samozřejmě všechno, ale do rukou neodborníka je jako dělaná. Uvádějí ji dvě kapitoly věnované ptačímu druhu a jeho ochraně, končí pak jejich systematickým přehledem. Kapesní formát je skutečně praktický, tady skutečně platí, že "informace neváží nic". Je však veliká škoda, že knížka postrádá systém, podle něhož jde jednotlivé druhy dohledat: nejsou řazeny abecedně, ani podle druhů... a tak, pokud hledáme nějakého konkrétního, nezbývá než složité listování, nebo se obrátit na obsah.
Přidávám zajímavou citaci o vlaštovce obecné, která mě velmi překvapila:
"Nastanou-li dlouho trvající deště, trpí vlaštovky hladem. Hmyz nelétá a vlaštovky se jinak živit nedovedou. Nastane-li však takové deštivé a chladné počasí v době vlaštovčího tahu, kdy je spotřeba energie neobyčejně vysoká, dochází často k úplným katastrofám. Vlaštovky houfně hynou hladem. Tak např. v roce 1931 zahynuly statisíce vlaštovek v jižním Německu, když byly těsně před přeletem Alp překvapeny krajně nepříznivým počasím. Členové různých ochranářských spolků posbírali tisíce zemdlených ptáků a letadly je převezli na druhou stranu Alp, kde je pak vypustili."
A také jednu další, která dokládá, jak je tento atlas již zastaralý - vrabce i špačky abys dnes bohužel pohledal.
"Mezi ptáky se však vyskytují i takové druhy, které působí hospodářské škody (vrabec domácí, špaček)."
Tento atlas má jen jednu chybu - je už moc zastaralý a chybí v něm spousty údajů. Jenže ve své době to byla jedna z nejlepších zvířecích informačních knih.
Od okamžiku, kdy jsem před lety na balkon nainstalovala ptačí budku (a že už je to víc než čtvrt století), mě bavilo pozorovat ten šrumec tam. A co teprve kočky domácí, ty byly skutečně neurotické, tak od podzimku do jara :-)
Dnes ráno jsem sledovala strakapouda, kterak se snažil vykutat díru do relativně nové fasády, netuším proč, nalétávali na něj rorýsi (zřejmě cvičení před brzkým odletem) a hrdličky si k tomu ne zrovna tiše povrkávaly. Boží ráno :-)
Ke knize samotné - mám prastaré vydání, pro laika i tak dostatečné. Barevné fotografie a jednostránkový popis - kdo chce vědět víc, dnes už stačí jedno kliknutí.
Kvalitní rozjezd pro dráhu ornitologa, možná.
Základní teorie o životě ptáků i ptáčků, doplněné barevnými fotografiemi, které jsou však hodně zkreslené - nekvalitní tisk?
Nejkrásnější pták, spatřen ve volné přírodě, identifikován tímto atlasem:
Žluna zelená – Řád: Šplhavci; Čeleď: Datlovití. Hopkala si v Praze po chodníku za mým domem
Ptáčka, který si pravidelně staví hnízdo ve střešních trámech naší chaty, jsem zde neobjevila.
Je jím Rehek domácí, lidově zvaný kominíček – čermáček. Zde pomohl internet, ale byla to práce hodně detektivní :-))
P.S: Ornitologem jsem se nestala, ale opeřence pozoruji často a ráda.
Krásná a poučná kniha, když jako dítě potřebujete ve školce oslnit, co víte o kolibřících, kondorech nebo albatrosech :-)
Kniha velice pěkná, přístupná široké veřejnosti od "malých" až po velké čtenáře.
Prima kniha, kterou mám ve své knihovně a vracím se k ní.
Štítky knihy
ptáci, ptactvo příroda encyklopedie atlasy kapesní atlasy pozorování ptáků, ptáčkaření, birding birdwatchingAutorovy další knížky
| 2003 |  Stopy zvěře |
| 1989 | Kapesní atlas ptáků |
| 1973 | Kapesní atlas savců |
| 1986 | Poznáme je podle stop |
| 1991 |  Lovná zvěř |
Působí až neskutečně, že jsme vůbec kdy mohli takovouto knížku používat k určování ptáků! Dnes naprosto nemyslitelné. I podprůměrné dnešní atlasy jsou jak závodní Ferrari vedle tohoto trakaře. Knížka je důležitá jako historický dokument - něco jako kuchařka z 16. století.