Kapesní básně
Jiří Žáček
Básnická sbírka. Dveře Za dveřmi čeká celý svět, svět ztrát a nálezů, svět věčných vart a štací. Dítě se učí odcházet a dospělý se celý život vrací.
Přidat komentář
Jednoduché básně, na čtyř řádcích vyslovené myšlenky autora, přináší s sebou pohodu, klid a podněty k zamyšlení.
Modlím se k tobě duší tělem:
Mluv ke mně řečí tajemnou.
Zkroť ve mně smečku divých šelem,
zachraň nás oba přede mnou.
Nádhera, na podzimní, sluníčkem provoněné odpoledne to byla oáza na duši ...
"A staré dámy snivě hledí z mola,
jak moře přiráží."
Okradená o dech, oblažená na duši...
Svět poezie by bez Žáčka nebyl úplný.
A bez něho bych možná dosud neznala krásu verše - neužívala si jeho ovády kroužící, kteří mi s každou básní vysávají srdce.
Smekám. Nemám dalších slov.
Famózně namixované!
Básně uložené v přihradkách, pro Žáčka tak typických...
Oslovuje v nich šprýmaře i stoiky, přívržence poetiky i jednoduchých přímých rýmů. Žáčkův styl mám natolik oblíbený, že jej vnímám jako kategorii, styl a žánr v jednom.
Netřeba dalších oslavných slov, Žáček je pojem, který určuje směr v básnické jednoduchosti a zároveň kvalitě. Geniálně dotváří obraz lidské malosti a bezvýznamnosti v celém kosmickém bytí.
Myslím, že takovou básní je VÍKEND.
Bez těžké filozofie zde výše uvedené, Žáček dokonale vystihuje.
Přečtěte si, budete mít v duši nastavený klid a mír, přestože ve světě války nikdy nevymizí...
Potřebovala jsem do Výzvy knihu básní, a jelikož mám z dob školní docházky v paměti Jiřího Žáčka jako autora lehkých žertovných rýmovaček pro děti, šla jsem cíleně po nějaké knize tohoto autora. Dost mě však tato knížečka překvapila, jedná se o naprosto seriózní a opravdu hodně výstižná krátká čtyřverší na různá témata. První epitaf na str. 103 mě úplně rozsekal. Smekám před autorem, jak dokáže barvitě a s minimem veršů jít přímo k podstatě věci.
Čtyřverší rozdělená do 6 částí.
I. Citoslovce - převládají city, smyslnost autor dávkuje přiměřeně a s citem
Srdcová sedma
Ten božský svět se přece jenom znudí.
Život je dluh a člověk pořád splácí.
Čas cválá jako kůň a šíp ti trčí z hrudi
a sedm srdcí pro tě vykrvácí.
II. Souvenirs de Paris - obraz Paříže z listopadu 1980? Nadčasové.
Tržnice
Jezte vitaminy! Buďte zdraví!
Česnek na srdce a celer na pohlaví.
A když máte IQ na nule,
napraví to pytel cibule.
III. Maličkosti - skrývají velké pravdy
Hodinky
Střádáme chvíle do zásoby,
vteřiny krátkých závratí.
Zabíjet čas je naše hobby.
Čas nám to brzy oplatí.
IV. Nokturna - milostná míjení a setkávání
S tebou
Už jsme si řekli tolik vět,
že by z nich byla dlouhá obžaloba.
Až budem umět odpouštět,
do jedné básně vejdeme se oba.
V. Momentky - obrazy (ne)všední
Déšť ve městě
Když liják padá dolů k zemi,
chce zurčet, plynout do dáli,
třpytit se, tančit peřejemi --
A pohltí ho kanály.
VI. Epitafy - v některých básních zbytečně černý humor, některé osvěží pointa
Nápis na hrob donkichota
Zde leží chlapík z rodu Heraklova.
I on chtěl vymést Augiášův chlív.
Vyklízel svinstvo zas a znova,
a svět je stejně zasraný jak dřív.
Škoda, že formát nebyl ještě menší, když se jedná o kapesní básně.
Ilustrace Jiřího Fixla vystihují pointu a navíc pobaví.
Čím je pro mě poezie? ... na tuto otázku pan Žáček na svých stránkách napsal: " ... je to způsob myšlení hlavou i srdcem, ... permanentní pokus obnovit ztracenou vnitřní harmonii ve světě plném dysharmonie ... "
A na otázku: Proč píšu básně? ... odpovídá, že "je to z vášnivé touhy vzepřít se každé definitivnosti ... jako trvalá vzpoura proti všemu, co život mrzačí ... a jedinečná možnost porozumět sám sobě ... a skrze sebe světu ..."
A tohle je přesně důvod, proč pana Žáčka obdivuji a čtu jeho básně :-).
Tužka
"Záleží hlavně na tuze,
jestli text dojme nebo raní.
Tvrdá nám škrtá iluze
a měkká píše něžná psaní."
Autorovy další knížky
| 1983 |  Aprílová škola |
| 2010 | Krysáci |
| 1996 | Slabikář |
| 2015 | Ezopovy Bajky |
| 2007 | Okurková sezóna |
Básně a rýmy pana Žáčka nikdy nezklamou, ať již je vám v životě jakkoli,ať to jde s vámi nahoru, či letíte přímočaře ke dnu, je tady pan Žáček a jeho sbírky...a vy čtěte, zklidníte se a frrrrrr, však ono nějak bude....
S tebou
Už jsme si řekli tolik vět,
že by z nich byla dlouhá obžaloba.
Až budem umět odpouštět,
do jedné básně vejdeme se oba