Kapky štěstí a naděje

01.09.2021

Kniha mě nijak nezaujala.

11.04.2019

Paní Kubešová literárně zpracovala vzpomínky jedné ze čtyř sestřenic z židovské rodiny Abelowiczů. Příběh sester Chavy a Ariel a jejich sestřenic z Krakowa Hanny a Mayy začíná v dubnu 1939, kdy se Hanna zamiluje do Poláka Januše, pokračuje líčením okupace Polska, holocaustu, schováváním Chavy a Ariel na venkově, láskou Chavy a německého vojáka Heinricha, neúspěšnými pokusy o útěk, životem v krakowském a waršavském ghettu a židovskému povstání. Tři z nich válku přežijí, ale do Polska se už nevrátí.

09.01.2019

Mohla to byt putavejsia kniha, keby bola prepracovanejsia v tom zmysle ... autorka casto preskakuje z postavy na postavu a tym citatel straca prehladnost.

23.08.2018

Autentické příběhy čtyř židovských dívek a jejich nejbližších z doby německé okupace v Polsku, vznikly na základě faktů a skutečných vzpomínek jedné z nich. Šokující svědectví se vryje pod kůži každému… Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách

25.07.2018

musím dát za pravdu některým čtenářům, že se tam hodně přeskakovalo, nicméně mi to nepřišlo na závadu a v ději jsem se vyznala. Děj mě spíš děsil, dá-li se to tak napsat. ne ten děj, ale čeho jsme schopní (ted myslím to negativní) a pořád nechápu, jak to někdo může popírat... na druhou stranu nelze neobdivovat lidskou vůli k životu

03.07.2018

Až na nějaké faktigrafické chyby, které mi docela vadily, to bylo dobré. Nechápu, jak mohla někomu přijít nepřehledná.

05.01.2018

Zajímavá knížka z války ,ale bohužel jsem se těžko prokousávala - hodně zmatené, přeskakování mezi hrdinkami ... knihu jsem nedočetla. Nesplnila mé očekávání.

20.05.2017

Neskonale nešťastné osudy obyvatel Polska v době, kdy si jej rozdělili Německo a Sovětský svaz. Příběh začíná v Krakově a nepostihuje jen židovské rodiny, ale i polské obyvatele. Na osudech čtyř dívek, Hanny, Chavy, Malwiny a Mayy poznáváme krutost té doby, kdy z celé země je prakticky jeden koncentrační tábor. Z každé stránky této knihy jsou cítit slzy, beznaděj a ponížení člověka.

01.04.2017

Tak nějak nevím,jak tuhle knihu hodnotit. Kniha me nebavila,tak vlekli dej jsem dlouho nečetla.. Kniha se mi začala líbit zhruba od stránky 60 cca ale jen něco málo stránek. pak zase uffff... Ztrácela jsem se v tom skákání v postavách a nevyznala jsem se obslutne u děje. Pár čtivých části tam bylo. Ale já prostě bojovala sama ze sebou abych knihu někam nehodilo. Na tohle téma je rozhodně více lepších knih.

27.01.2017

Úvodních 40 stran jsem se přemlouvala, abych knihu neodložila. naštěstí jsem to neudělala. Po vysvětlení počátečního zmatku se příběh dívek rozvinul a stál za přečtení.

10.01.2017

Bohužel kniha mě trošku zklamala.Vadilo mě přeskakování z jedné hrdinky do druhé, třetí...Byla jsem zapletená do jmen i příběhu a nevěděla kdo je kdo. Přečetla jsem,ale vracet se k ní nebudu.

25.05.2016

Četla jsem hodně knih s touto tématikou a říkám si, že jich asi nebude nikdy dost. Takové knihy by měly být součástí doporučené literatury na středních školách.

4x To se mi líbí - a moc!

„(...) Nejsme pro ně lidé, ale naše věci jsou jim dobré, říkala si hořce, když ukládala do beden oblečení, a dokonce i hračky dětí, které je už nepotřebovaly. Měla snad cítit uspokojení z toho, že šaty, které donedávna nosili ti, kteří neměli nárok na život, byly ještě dobré pro německé muže a ženy?“ ptá se jedna z hrdinek.
Reaguji bezprostředně. Mnohonásobný obdiv pokud jde o " Polsko ". Cítil jsem se v kině. Tak barvité prostředí a pocity ... Ani si neumím představit, co všechno autorka musela prostudovat. Všechny ty podrobnosti o Varšavě, ghettu, životu a utrpení lidí z doby před skoro tři čtvrtě stoletím. Po válce jsem byl na brigádě ve Varšavě odklízet trosky, pak v Krakově i v Osvětimi. Vždy mě zajímaly události, kterými Polsko prošlo. Ale teď jsem čet tolik nového! Ta kniha je úžasné dílo. Výňatky by měli mit v Polsku ve školách v učebnicích.

už dlouho se mi nestalo, že bych knížku odložila po pár stranách. Poprvé jsem se zhrozila hned na první straně a rychle jsem se dívala, kdo toto proboha překládal (chtěla jsem si to jméno zapsat, abych se mu příště vyhla). Jenže jsem s hrůzou zjistila, že je to česká autorka. Tak jsem jí dala ještě jednu šanci. Po cca deseti stranách jsem knihu odložila a s klidným srdcem ji vrátím do knihovny. Toto prostě ne. (neskutečně mě vytáčí tvar "Hany odpověď" místo "Hanina odpověď")

18.04.2016

Obvykle mám toto téma v oblibě, ale zde vystupovalo na můj vkus příliš mnoho postav a žádná z nich mne neoslovila. Až do konce jsem si nebyla schopná zapamatovat, které jméno ke komu patří a o kom je to vlastně zase řeč. Myslela jsem, že to ani nedočtu, ale bála jsem se, abych o něco nakonec nepřišla, kdybych to vzdala moc brzy. Dočetla jsem, ale vracet se ke knize určitě nebudu. Tři hvězdičky dávám za těch pár zajímavých scén, které jsem v knize objevila.