Karel I.: Světec a poslední král v Čechách
Milan Novák
Karel I. (1887–1922), poslední z českých králů (1916–1918), byl Habsburk i potomek Přemyslovců. V mládí sloužil u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi, dobře mluvil česky a brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Čechy měl rád, rád sem zajížděl a pozitivní vztah k zemím i lidu Koruny svatováclavské si zachoval až do své předčasné smrti ve vyhnanství na ostrově Madeira v roce 1922. V roce 2004 jej papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným a v dlouhé řadě českých panovníků se tak stal druhým světcem po svatém knížeti Václavovi.... celý text
Přidat komentář
Autor velmi pečlivě popisuje císařovo působení v Brandýse nad Labem, avšak ostatní události jeho krátkého života jsou prakticky opomenuty. Spíše tedy kniha pro regionální znalce a patrioty. Láska k monarchii je u autora někdy až příliš davána na odiv.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Habsburkové panovníci Brandýs nad Labem Karel I., rakouský císař, 1887-1922 císaři
Osobnost posledního českého krále Karla stojí ve stínu jeho dlouhověkého strýce Františka Josefa I. a to je velká škoda. I přes velmi krátký čas, který mu byl dán, vykonal mnohé pro dobro národů monarchie a Evropy vůbec a jako jediný z panovníků upřímně usiloval o mír ve Velké válce. Ale neměl to lehké - "V zemích Dohody byl vydáván za tyrana a válečného štváče, zatímco říští Němci jej vinili ze zrady a defétismu. Češi a Srbové v něm viděli Teutona, zatímco Němci mu vytýkali slabost pro Slovany. Levice jej očerňovala jako asociála, extrémní pravice jako hyperdemokrata."
Jsem rád, že jsem si knížku přečetl, protože mi přiblížila osobnost císaře Karla s důrazem na jeho vztah k českým zemím a zvláště pak k Brandýsu na Labem. Škoda ho, chlapa.