Karel IV.: Vlastní životopis
Karel IV. Lucemburský
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88214/bmid_vita-caroli-VWz-88214.jpg
4
166
166
Latinsky a česky. Slavné literární dílo Karla IV. je napsáno jako autobiografie čili vlastní životopis. Autor v něm v podstatě uděluje rady svým nástupcům na trůně. Karel IV. zde chce ukázat, jakou cestou by se měl ubírat každý úspěšný politik, který chce být lepší nežli jeho předchůdci. Kniha je rozdělena na dvacet kapitol. V prvních dvou kapitolách autor zdůrazňuje, jak důležitá je pro dobrého panovníka víra v Boha. Dále varuje před špatnými lidskými vlastnostmi, jakými jsou například pýcha, lakomství, ale třeba i rozmařilost v jídle. V kapitole třetí Karel vzpomíná na své dětství a mládí ve Francii, kam byl poslán v sedmi letech na výchovu na francouzském dvoře. Řeč přijde například na Jindřicha VII., kritikou je oceněn Filip. VI., zmínka je i o Pierru Rosiéresovi, který se posléze stal Karlovým politickým rádcem. V následujících čtyřech kapitolách (4.-7.) pak vzpomíná na své první italské panování, na které byl povolán otcem Janem Lucemburským a seznamuje čtenáře s představami a plány uspořádání mocenských poměrů ve střední Evropě. V osmé kapitole popisuje svůj návrat do Čech a zmiňuje se o místním politickém, ekonomickém a hospodářském úpadku. Kritizuje především šlechtu, kterou označuje za majetkuchtivé tyrany. Stroze také vypráví o smrti své matky, kterou byla Eliška Přemyslovna. V deváté a desáté kapitole Karel rozebírá dobrodružný útěk před svým otcem do Itálie, kde se také zúčastnil několika bitev. V 11. - 13. kapitole jsou popsány Karlovy úvahy v úvodu svých spisů a v kapitole následující se můžeme dočíst o jeho opětovném návratu do Čech a také o tom, jak se ujal vlády nad svou vlastí. Posledních šest kapitol je zcela evidentně napsáno odlišným stylem, a proto je vysoce pravděpodobné, že závěrečnou část Vita Caroli Karel IV. nenapsal. Dílo se nám dochovalo ve třech jazycích, a sice latinském, staročeském a středohornoněmeckém a dává nám možnost důkladně poznat osobu Karla IV. a také nahlédnout i do jeho soukromí. Dozvíme se například o jeho čtyřech manželkách, s nimiž měl dohromady 10 dětí. Dílo je velmi poučné a směle ho mohu doporučit všem obdivovatelům „Největšího Čecha“ a „otce vlasti“ Karla IV., ale pochopitelně také i všem ostatním historickým nadšencům. 01-511-78... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1978 , OdeonOriginální název:
Vita Karoli Quatri
více info...
Přidat komentář
Životopis Karla IV. jsem měla v plánu přečíst už hodně dlouho. Možná proto jsem měla dost velká očekávání, která bohužel nebyla zcela naplněna. Je škoda, že kniha končí již Karlovou korunovací a zahrnuje pouze jeho mládí a válečná tažení všude po Evropě. Zároveň se Karel snaží vykládat (nebo komentovat?) Bibli, což byly velmi nudné pasáže. Velmi mě překvapilo, kolik toho nacestoval a kolika tažení se zúčastnil. Stejně tak jsou velmi zajímavé popsané paranormální jevy, se kterými se budoucí císař setkal. Tato část knihy je sice velmi známá, ale i tak to byla z nejzajímavějších částí.
Karlovo dílo končí 14. kapitolou, několik posledních kapitol sepsal někdo jiný, bohužel ještě stručněji než jeho předchůdce. Je to škoda, zajímalo by mě tolik věcí! Tato velmi stručná autobiografie by dnes vydala na pořádně obsáhlý román a troufám si tvrdit, že i tak by byl hodně akční.
Autobiografie Karla IV. je kniha, kterou sem si chtěl již dlouho přečíst. Bohužel ve výsledku ale není takovým textem, jak jsem očekával, jelikož všechno pojímá velmi zkratkovitě a zaměřuje se spíše na bitvy. Vedle těchto historických pasáží se pak Karel také sám pokouší interpretovat Bibli a předává tak čtenářům výklad různých pasáží. Závěrečné kapitoly psané jiným autorem jsou pak o stupínek horší, jelikož jsou ještě kratší a zkratkovitější.
Zajímavé, jak rychlý byl život ve středověku! V letech, ve kterých naše děti nastupují na střední školu, byl budoucí císař ženatý, vedl samostatná válečná tažení v Itálii a jeho protivníci mu ukládali o život. Dokážete si představit, že by tohle zvládal váš šestnáctiletý syn? Jistě, měl na své straně spoustu lidí... ale proti sobě zrovna tak.
Jinak to v podstatě není moc čtivé. Skutky, které by pro nás byly náměty na celé knihy, král odbývá jednou větou a zamyšlením nad evangelii věnuje celé kapitoly. Zajímavé jsou jeho popisy - dnes bychom řekli možná spirituálních - jevů: prorocký sen, poltergeist.
Každopádně za přínos budoucím generacím 100%!
Občas moc teologické, ale v něčem se zajímavými pravdami. Přínosné dílo a pramen.
Vita Caroli je unikátní životopis Karla IV., neboť jej napsal císař sám. Není nám předkládaný ve skutečné staročeštině, ale zároveň to není úplně současná čeština.
V této knize nehledejte ucelený a kvalitní životopis Karla IV., od toho jsou jiná díla. Toto je potřeba brát jako zajímavost a ke knize přistupovat s vděkem, že se tento text dochoval.
První dvě kapitoly obsahují různá náboženská pojednání a rady, jak se chovat. Ostatní kapitoly už jsou o Karlovi, většinu vypráví on sám, ke konci jsou kapitoly z pohledu neznámého vypravěče. Životopis bohužel nezahrnuje celý život nebo aspoň většinu, naopak vypráví jen o období než Karel IV. usedl na český trůn.
Není to lehké čtení, ale ti, kteří se o tohoto panovníka více zajímají, by knihu neměli minout. Naopak ti, které Karel IV. nebo historie celkově ve větší míře nezajímá a nebaví, neměli by se o četbu vůbec pokoušet. Není to pro ně, nepochopí a neocení tento unikát. O tom ostatně svědčí i některá zde udělená hodnocení 2* a méně, která v případě tohoto spisu skutečně nejsou na místě.
Já jsem si Vita Caroli přečetla s nadšením a vděkem, že jej vůbec číst můžu. Vzhledem k mému obdivu a úctě k tomuto císaři Svaté říše římské jsem si hodnocením naprosto jistá, jiné než 5* vůbec nepřichází v úvahu :-).
Krásné vydání, oceňuji, že latinsko-české s doslovem. Latinský originál jsem si pochopitelně přečíst nemohla (ale třeba to někdy zvládnu!), ten český pro mě byl místy náročný (ty zbožné pasáže), místy zajímavý (hezky to zapadá do sebe, když ono historické pozadí, o němž Karel IV. píše, znáte) a místy objevný (protože spoustu věcí jsem přese všechno nevěděla). Takže jsem ráda, že jsem se odhodlala si tuhle autentickou klasiku přečíst. Bude se mi hodit jak na literaturu, tak na dějepis. :)
Patrně první PR v dějinách koruny české. :-)
Kroniku vlády občas střídají náboženské výklady. Pochopitelně zcela pomíjí společenské problémy které svou ekonomicky orientovanou politikou způsobil a předal svým následovníkům.
Životopis Karla IV. se mi bohužel nečetl nejlépe.
Jednak byl problém ve změti jmen a pak následné kapitoly výkladu evangelií a o jeho zbožnosti, které mi nic neříkají. Navíc je to velmi strohé vyprávění - jen takový výčet.
Upřímně se mi lépe četla část, kterou už nepsal samotný Karel, ale někdo jiný.
Mám ráda historii, ale tohle nebylo nic pro mě.
Ve změti jmen a rodinných vztahů jsem se nejednou ztratila, až jsem je nechala být. Karel IV. píše především o bitvách a uzavírání sňatků, člověku dá přehled o tehdejší době.
Karel IV promyšleně budoval a pečlivě hlídal co se o něm napíše, připravoval svůj obraz pro současné i budoucí pokolení. Měl svého oficiálního kronikáře a pečlivě cenzuroval vše co o něm napsal, byl schopný politik, ale i manipulátor. To ovšem neubírá knize na zajímavosti, leč ne vše ze svého života do ní napsal a o něčem se zmínil jen letmo. Na druhou stranu, kdo by dával na odiv své temné činy a myšlenky, ačkoliv i tací se najdou.
Evidentně jedna z knih, z nichž čerpala Ludmila Vaňková :-) Stručný popis cest a tažení Karla IV. samostatných nebo s otcem Janem Lucemburským. Několik kapitol biblických výkladů, které svědčí o Karlově učenosti :-) Škoda, že je životopis tak stručný.
Seznam toho, kdo si koho vzal, kdy Karel s kým válčil, uzavíral spolky nebo kdo je uzavíral proti němu, s občasným vysvětlením proč.
Ačkoli moc dobře vím, že to tak dřív fungovalo, tak mě přece trochu mrazilo z toho, jak celou Evropu měla rozdělenou vyšší vrstva, jejichž příslušníci o jednotlivé části neustále válčili, podváděli se a zrazovali a nebo mezi sebou uzavírali sňatky a přitom obyčejní lidé byli jen pěšáci v jejich armádách, které (jestli jsem to správně pochopila) verbovali, když se měli nejhůř ("Avšak zima byla tak mírná, že nebylo lidu, a proto jsme nemohli táhnouti proti Litvanům, i vrátili jsme se každý do svého domova.").
Kniha mi určitě poskytla výmluvný obrázek tehdejší doby z pohledu jednoho z panovníků. Kromě toho si ale z děje téměř jistě nebudu nic pamatovat, což ale nevadí, kvůli tomu jsem to nečetla. Ale i tak jsem se těšila, až to dočtu.
myslela jsem si, že to bude delší a trochu víc zajímavější, ale bylo to skoro stejný jak ten novej film (tam to taky skončilo korunovací)
Jako pramen informací s kým, kde Karel válčil je to možná zajímavé, ale pokud si neděláte poznámky, nebo mapu tažení, tak nemáte šanci se orientovat. Až mně bylo úzko z toho, jak to Karel popisuje, jak vyplenili tohle a tamto :-( Mezi tím jsou Karlovy náboženské úvahy. Toť vše.
Je zvláštní číst takto starou knihu, sledovat a snažit se pochopit myšlenky člověka, jenž je tolik významný nejen pro naši zemi ale Evropu vůbec.Karel IV. je vyjímečná osobnost své doby.Možná kniha nemá čtivost dnešních populárních románů, její síla však spočívá v autentičnosti a historické hodnotě.
No páni, při čtení se dozvíte kdo, kdy, kde, s kým, co, jak byli příbuzní, proč se nesnášeli, proč jeden druhého chtěli podrazit nebo zabít, proč nakonec vlastně spolupracovali, pár prorockých snů a náboženských dogmat navrch a vyjde vám z toho Hra o trůny čtrnáctého století. Škoda jen, že se to četlo opravdu hodně špatně.
Jako všichni komentátoři přede mnou, jsem se na čtení této knihy velice těšil a i pro mě byla částečným zklamáním. - Je ten pocit, že čtu něco, co psal nesmírně vzdělaný člověk a ještě k tomu ČECH, mě při čtení dovádělo do velice zvláštního stavu -dočíst to celé, přestože jsem se ztrácel v tom, kdo , kdy, s kým a proti komu. Ale rozhodně doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
| 1978 |  Karel IV.: Vlastní životopis |
| 2000 | Literární dílo |
| 1987 |  Kroniky doby Karla IV. |
| 1971 | Legenda o svatém Václavu |
| 1910 | Císař Karel IV.: Vlastní životopis |
Zajímavé čtení pouze z toho pohledu, pokud se člověk chce přesvědčit, jak moc se naše myšlení liší od myšlení lidí středověku. Mocných lidí. Je možné, že dnešní mocní se zase tak moc neliší, možná jenom v tom, že se necítí vyvolení Bohem, ale vlastní "výtečností".
Stylově, pokud se ovšem o něčem takovém dá mluvit, jde víceméně o strohý archivní výčet některých událostí raného Karlova života. Nejčastěji válečná tažení s nějakou bitvou nebo obléháním, když se nezdařilo, tak alespoň s několikatýdenním pleněním okolí. Občas zmínka o nějaké smlouvě, před Bohem uzavřenou na věčné časy, které ovšem trvaly jen tak dlouho, dokud se všem zúčastněným hodilo. K tomu několik věroučných úvah.
Překvapivé je, jak moc se tento největší Čech (?) vlastními slovy liší od představ, které jsme si o něm pod vlivem obrozenců udělali. Jestliže chtěl Karel dát svým následovníkům rady k moudrému vládnutí, já je tam nenašel. Pokud tedy se tou moudrostí nemyslí lstivost a proradnost ve vztahu k ostatním mocným. Jinak z podaného svědectví spíš vyplývá, že to moudré vládnutí spočívalo v tom, mít nějaké vize a jejich realizaci nechat na vhodně vybraných správcích.