Karibikem na Pacifik

Karibikem na Pacifik
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/179016/richard-konkolski-179016.jpg 3 5 5

„Karibikem na Pacifik“ je třetí knihou edice „Plavby za dobrodružstvím“ a je každodenním zrcadlem pocitů, zážitků, setkání a příhod při plavbě z Bermud na Portoriko, Santo Domingo přes Panamský kanál na ostrůvek Taboga. Je zajímavým pokračování Richardovy první sólo plavby kolem světa. Publikace je bohatě ilustrovaná 321 dobovými fotografiemi a mapami. Obsah každému poskytne možnost prožít historické události a příběhy, o kterých pravděpodobně sní většina mořeplavců.... celý text

Přidat komentář

soukroma
04.07.2024 5 z 5

Výborná kniha především o Panamské šíji a Panamském kanálu: kompletní historie kolonizace a následně dlouhatánské peripetie s děsivou stavbou, nejprve železnice a pak kopání průplavu (první plány vznikly již v polovině 16. století!) za Francouzů (Lessepse s rodinou s devíti dětmi), změnou na zdymadlový průplav až za převzetí stavby Američany a oficiálním otevřením 1915. Podrobné informace o průběhu staveb včetně postupného řešení smrtelných zdravotních rizik decimujících dělníky a ohrožujících všechny práce.
Autor se "proplavil" v roce 1973 (jeho vlastní vzpomínky na tuto akci jsou překvapivě poměrně kratičké, žádný karambol, vše šlo hladce s jeho Niké, problémy na jiných malých lodích ale byly), ale na konec ještě přidal aktualizaci o situaci až do roku 2011, kdy knihu vydal.
Jako vždy velmi pěkná výprava knihy, foto doprovod čítající 300 fotek je velice pěkný, zahrnuje i spoustu dobových kreseb a maleb o dobách kolonistů a pirátů, z řad Španělů, Britů ad. Čtivé a zajímavé, místy dobrodružné o pirátských dějinách navštívených karibských ostrovů.

1amu
04.02.2020 5 z 5

Vzhledem k tomu, že autor je také radioamatér a koncese mu umožňovala potřebnou radiokomunikaci, zejména v kritických chvílích. Sám se snažím přečíst všechno z jeho vzpomínek.
Třeba tato kniha, kde proplouvá s Niké Panamským průplavem. My laikové si řekneme, že přece by postaven proto, aby cesta z Atlantického oceánu do vod Pacifiku umožnila zkrácení času plavby. Samozřejmě jde o část pravdy, ale autor nám jasně popisuje, že nejde o výlet .
...Jen obtížně jsem se rozhodoval, jaký kurz plavby nanést na mapu. V oblasti byly rovněž silné proudy směřující k Mexické zátoce a při vysokých vlnách jsem se nemohl spoléhat na přesnost vypočtené astronomické polohy. Na palubě nebylo suchého místečka, přestože Niké plula na zadoboční až boční vítr. Při tomto směru větru měla být paluba téměř suchá, vlny se však neustále převalovaly přes palubu. Obloha byla většinou zakryta mraky. Slunce se sice během dne občas ukázalo, ale když je zakryly mraky, vítr změnil směr i sílu. Rovněž při východu a západu slunce vítr střídavě sílil a slábl. Západ byl kolem sedmé a zhruba o hodinku později se podmínky plavby obyčejně trochu uklidnily, ovšem ne na dlouho. Kolem půlnoci vyšel měsíc a podle toho, zda byl zakryt mraky, měnila se opět i síla a směr větru. Niké tančila jako baletka. Jediným potěšením bylo teplé moře, takže vodní spršky nebyly nepříjemné....
Když starý mořský vlk píše o vodních sprškách, jistě si dovedeme představit o co šlo.