Karibské tajemství
Agatha Christie
Slečna Marplová série
< 10. díl >
Slečna Marplová tráví prázdniny na ostrově St. Honoré u Karibského moře. Nikoho z fanoušků oblíbené hrdinky detektivních příběhů Agathy Christie jistě nepřekvapí, že nádherné počasí a překrásná přímořská scenérie jejímu zvídavému duchu nepostačují. Ani historky jejího společníka majora Palgravea ji příliš nezaumou. Zpozorní až v okamžiku, kdy se major pochlubí, že vlastní fotografii domnělého pachatele neobjasněné vraždy. Den nato je major nalezen mrtev. Od té chvíle si stará dáma věru nemůže stěžovat na nudu…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1995 , Knižní klubOriginální název:
Caribbean mystery, 1964
více info...
Přidat komentář
Mám veľmi rada detektívky A.CH. Jednoducho sú milé, nenásilné (aj keď samozrejme vraždy sú na dennom poriadku v každej časti:-), ale spôsob rozprávania je vlastne daný obdobím, kedy spisovateľka písala. Keď sa potrebujem odreagovať od "náročnejších tém", prečítam si jej knihy, ešte šťastie, že ich tak veľa napísala:-).
V tejto časti opäť prejaví svoje nadanie slečna Marplová, tentokrát na dovolenke v Karibiku.
Zažívám tak trochu marplovské léto (rozumějte - čtu jednu za druhou); Karibské tajemství se k létu hodí ve všech ohledech.
Slečna Marplová je vytržená ze St. Mary Mead. Až tak, že ona, nejlepší posluchačka všech vyprávění, pouští historky budoucí oběti tak trochu jedním uchem tam a druhým ven a - začne dokonce sama o sobě pochybovat!
"Jsem hloupá - ano - vím, že jsem tupá. Pravda přece musí být docela prostá! Jen ji najít - jen si umět udělat pořádek v myšlenkách jako doma při úklidu..."
Ono "doma" aplikuje, jako vždy - a výsledek je jasný, jako vždy. A tak to má být.
Slečna Marplová na dovolené. Nevěděla jsem, jestli tropické prostředí bude oproti Anglii to pravé ořechové, ale vůbec mi to nevadilo. Vraha jsem neuhádla a o to překvapivější bylo odhalení.
Asi se v St. Mary Mead tenkrát na chvilku přestalo vraždit - tak Agatha vyslala slečnu Marplovou na "pracovní cestu". Na pracovní cesty obvykle jezdil Hercule - a ten měl asi dovolenou. Každopádně si slečna Marplová počínala výtečně a další detektivní bonbónek byl na světě!
Dobrá detektivka, ačkoliv mezi moje top se slečnou Marplovou nepatří. Poirotovi cestování podle mého svědčí, slečna Marplova se mi lépe vyjímá doma. Ale určitě stojí za přečtení.
Paní Agatha Christie je moje absolutně nejoblíbenější spisovatelka a pokaždé, když si přečtu nějakou další knihu od ní, taky vím, proč to tak je ;-). Také tato kniha je podle mého názoru výborná, k tomu navíc zajímavé a exotické prostředí Karibiku - prostě paráda! :-)
Slečna Marplová v akci - to je Karibské tajemství. Zbavena obvyklých výhod známého prostředí se probíjí případem netypicky tápavě, ale nakonec ji vrah samozřejmě neunikne. Jen mě mrzí, že přeci jenom jedné vraždě nedokáže zabránit, i když je to oběť, které nikdo neželí a která se sama provinila. Motiv skleněného oka je malinko „jednoduchý“, jindy slečna Marplová vyřeší případ na základě mnohem důmyslnějších postřehů, ale příběh se čte lehce a příjemně. Navíc jedna z postav připraví slečně Marplové ještě jeden pozdější případ, a to je určitě bod plus.
75 %
Jako vždy, skvělá kniha. Agatha nikdy nezklame. Od začátku dokonce jsem nebyla schopná určit, kdo je vrah. Napínavé od první po poslední stránku.
První půlku knihy jsem četla nekonečně dlouho, vždy jsem ji odložila a vrátila až za nějaký čas. Když jsem se však dopracovala k druhé půlce, začalo to být velmi zajímavé a moc mě to bavilo. Druhou půlku knihy jsem přečetla velmi rychle, a moc překvapující a napínavý konec mě nadchl :).
Jedna z nejlepších knih, které jsem dosud od Agathy četla. Troufám si říct, že téměř srovnatelné s Deseti malými černoušky. Skvělé počtení.
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Od Agathy sem zatím přečetla jen dvě knížky včetně týhle. Ale viděla jsem nespočet filmových zpracování. Hodně z nich nasadio ladku fakt vysoko tak sem si říkala, že si knížky nepřečtu, protože se mi už fakt hodně líbily ty filmy. Ale měla jsem chut si přečíst nějakou dobrou detektivku, a tak jsem šáhla po tomhle příběhu, který jsem neviděla ve filmové podobě. A bylo to skvělý, hned jsem dostala chut přečíst si něco dalšího. Příběh se vůbec netáhl, i ve scénách kdy se nic nedělo se toho dělo hodně. Slečna Marplová si mě získala už ve filmech , ale tady dostala ještě víc prostoru. Děj byl napínavý, prostředí úchvatné, postavy zajímavé,příběh jak jsme od Agathy zvyklí pěkně zamotaný a zapeklitý asi nemusím dodávat, že vraha jsem zase neuhádla. Tématem tohohle příběhu bylo, že člověk nemá věřit hned všemu co slyší , a má se ovšem radši přesvědčit sám. Protože i to co pokládají za pravdu, kterou slyšeli od lidí , kterým věří může být jenom lež a nebo neúplná pravda. Z knížky jsem byla nadšená jak to jen jde být z knížky nadšený, souhra mezi panem Rafílem a slečnou Marplovou dávala příběhu prvky komična a nadsázky a také nečekaného přátelství.Pozor spoiler O to víc mě potěšilo, když jsem zjistila, že pan Rafíl byl i onen přítel , který ve filmu Nemesis poslal slečně Marplové dopis s tím , aby vyřešila vraždu, která se nestala , protože věděl , že slečna Marplová je na to ta pravá. Vida jak jsou i tyhle příběhy propojené. O to víc jsem samozřejmě byla zklamaná z filmu, který jsem si pustila hned po dočtení knihy. Film opravdu nedoporučuju......postavy se chovají jinak, málo vyšetřování, drastické změny v ději, nechápu proč páni režiséři chtějí opravovat díla zrovna někoho jako je Agáta, těmi předělávkami to naprosto potopili. Co to mělo jako bejt, ten příběh pak byl skoro úplně o ničem jinym, tohle bych klidně stanovila jako trestnej čin. vážně.
Tak třeba postava starého faráře má v knize minimální roli, a ve filmu je to mladý farář s komplexy, který malujea miluje Molly a ještě k tomu z něj udělali hned tři postavy z knihy najednou, postava černošského číšníka , která ve knížce vůbec nebyla tady vystupuje skoro víc než ostatní a co ta smrt Viktorie, ze které ve filmu udělali úplně nelogický paskvil, nebo to , že pan Rafíl přijel na ostrov jen proto aby koupil ten hotel. Fakt se mi u toho chtělo brečet utrpením. I když si na druhou stranu myslím , že kdybych viděla film jako první asi bych tak kritická nebyla. Ted se bojím, že ty příběhy ve filmové podobě co sem viděla a byla jsem z nich nadšená jsou úplně jiné než knižní předlohy.Takže zatím otálím jestli si ty předlohy mám vůbec přečíst.