Kariéristky
Louise Bagshawe (p)
Román pro ženy líčí příběh dvou žen, nejlepších přítelkyň do té doby, než jedna druhé přebere muže. Jak dlouho potrvá jejich nenávist?
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1998 , BB artOriginální název:
Kariere Girls, 1995
více info...
Přidat komentář
mé první setkání s autorkou. Příběh dvou kamarádek, studentek, Roweny a Topaz, které usilují o jednoho muže, který je využije obě. Což odstartuje kolotoč vzájemného soupeření, pomsty a zášti. Naštěstí obě dospějí, vybudují si vlastní život profesní i rodinný a to obrousí hrany původnímu sporu. Možná banální příběh, ale hezky plyne, děj odsýpá. Příjemné čtení.
Jako jedinou od této autorky jsem tuhle knihu četla už dvakrát. A stejně se mi zdá ze všech, které jsem dosud přečetla, nejslabší...
Vadily mi hrozné skoky v ději, které nebyly oddělené ani odstavci. V jedné větě čtete o Roweně, v té další jste najednou jinde a řešíte problémy Topaz. To mě hrozně od čtení odrazovalo a těžce jsem se dějem prokousávala.
Ale bylo to čtivé, napínavé, intriky prosáklé, bylo to překvapivé, plné skandálů, vášně, lásky a zrady. Co nejsnáze roztříští přátelství dvou žen? No jasně: chlap! :)
Každá z hlavních hrdinek měla své dobré stránky, ale i ty špatné. Každá se během příběhu formovala. Na konci najednou stály dvě ženy, které byste už téměř nepoznali. Obě ušly dlouhou, strastiplnou a bolestnou cestu plnou ztrát, utrpěných šrámů, plnou zklamání a bojů o své místo na slunci. Ale také plnou naděje.
Protože kdo se nevzdá, vítězí...
Čteno u vody. Nenáročné, příběh pěkně plynul. Sice občas jsem kroutila očima, proč Topaz či Rowena udělaly zrovna to nebo to, či co je zrovna fascinuje na takovémto muži. Ale při čtení u vody to není žádný problém.
Děj je takové pobíhání nahoru dolů a vlastně nechápu, proč se holky snažily pomstít samy sobě a ne tomu klukovi, který je obě svedl. Úrovni nenahrává ani překlad a editorská práce, text je psán bez rozdělení na odstavce, paradoxně i pokud se jedná o přímou řeč, která je vedena za sebou v jiných dějových úsecích. O Drew Barrymore se v knize píše jako o chlapovi a není to jediné popletené jméno, fakta jsou neověřená a aristokratka mluví hovorově a nespisovně. Takhle tedy ne.
Ak už mám odhliadnuť od tematiky, ktorú považujem za nezmyselnú, pretože v mojom okolí sa nenachádzajú také hlúpe ženy bez štipky sebaúcty (vrana k vrane sadá), ktoré by takto bojovali o muža, tak sa zameriam na štýl písania - nie. Takmer som to nedočítala. Ja neznášam nedočítavať knihy. V mojom zozname sú len tri - jedna je e-kniha, ktorá je poškodená, jednu som začala čítať ako hlúpa puberťačka a teraz sa stále ešte necítim hodná toho, dokončiť to, a jednu sa prečítať dokopávam už roky. :-D