Kariéristky
Louise Bagshawe (p)
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
Kariere Girls, 1995
více info...
Přidat komentář
mé první setkání s autorkou. Příběh dvou kamarádek, studentek, Roweny a Topaz, které usilují o jednoho muže, který je využije obě. Což odstartuje kolotoč vzájemného soupeření, pomsty a zášti. Naštěstí obě dospějí, vybudují si vlastní život profesní i rodinný a to obrousí hrany původnímu sporu. Možná banální příběh, ale hezky plyne, děj odsýpá. Příjemné čtení.
Jako jedinou od této autorky jsem tuhle knihu četla už dvakrát. A stejně se mi zdá ze všech, které jsem dosud přečetla, nejslabší...
Vadily mi hrozné skoky v ději, které nebyly oddělené ani odstavci. V jedné větě čtete o Roweně, v té další jste najednou jinde a řešíte problémy Topaz. To mě hrozně od čtení odrazovalo a těžce jsem se dějem prokousávala.
Ale bylo to čtivé, napínavé, intriky prosáklé, bylo to překvapivé, plné skandálů, vášně, lásky a zrady. Co nejsnáze roztříští přátelství dvou žen? No jasně: chlap! :)
Každá z hlavních hrdinek měla své dobré stránky, ale i ty špatné. Každá se během příběhu formovala. Na konci najednou stály dvě ženy, které byste už téměř nepoznali. Obě ušly dlouhou, strastiplnou a bolestnou cestu plnou ztrát, utrpěných šrámů, plnou zklamání a bojů o své místo na slunci. Ale také plnou naděje.
Protože kdo se nevzdá, vítězí...
Čteno u vody. Nenáročné, příběh pěkně plynul. Sice občas jsem kroutila očima, proč Topaz či Rowena udělaly zrovna to nebo to, či co je zrovna fascinuje na takovémto muži. Ale při čtení u vody to není žádný problém.
Děj je takové pobíhání nahoru dolů a vlastně nechápu, proč se holky snažily pomstít samy sobě a ne tomu klukovi, který je obě svedl. Úrovni nenahrává ani překlad a editorská práce, text je psán bez rozdělení na odstavce, paradoxně i pokud se jedná o přímou řeč, která je vedena za sebou v jiných dějových úsecích. O Drew Barrymore se v knize píše jako o chlapovi a není to jediné popletené jméno, fakta jsou neověřená a aristokratka mluví hovorově a nespisovně. Takhle tedy ne.
Ak už mám odhliadnuť od tematiky, ktorú považujem za nezmyselnú, pretože v mojom okolí sa nenachádzajú také hlúpe ženy bez štipky sebaúcty (vrana k vrane sadá), ktoré by takto bojovali o muža, tak sa zameriam na štýl písania - nie. Takmer som to nedočítala. Ja neznášam nedočítavať knihy. V mojom zozname sú len tri - jedna je e-kniha, ktorá je poškodená, jednu som začala čítať ako hlúpa puberťačka a teraz sa stále ešte necítim hodná toho, dokončiť to, a jednu sa prečítať dokopávam už roky. :-D