Karla
Martin Františák
Jemná a přitom drsná hra "po noční směně" (jak zní podnázev) se odehrává v pochybném bistru na benzínce u starého Fügnera, kde se scházejí unavení lidé se svými tužbami a strachy. Špína každodennosti a prodejnosti kontrastuje s čistotou skla z nedaleké fabriky, kterou budou beztak brzy zavírat... Hlavní hrdinka Draha by chtěla zpět svoje dítě, tajemnou Karlu, s níž se během hry nikdy nesetkáme, stejně tak, jako ostatní touží po tom, aby neztratili práci. Příběh o čekání a hledání v sobě nese naději na štěstí a svým poetickým jazykem připomíná tu nejlepší tradici české dramatiky. Text původní české hry doprovází studie Marty Ljubkové o Františákově dramatické tvorbě a úvaha Jiřiny Šiklové. Vychází u příležitosti premiéry inscenace režiséra Jana Kačera (ND na scéně Divadla Kolowrat, 18. května 2012).... celý text
Přidat komentář
Hra o vztazích, době, stavech duše, neuspokojení, satisfakci. Poměrně jednoduchá dějová linie, základní příběh se dá z textu snadno vyčíst, je ale obohacen o mnoho zvláštních symbolů a nereálných prvků. Mnoho z nich se těžko interpretuje. Mísí se zde ryzí až surový realismus s nepochopitelným surrealismem, celek pak působí zajímavým, lehce poetickým dojmem s pachutí nehezké reality. Text má svou atmosféru, “hospodské” prostředí je dokonale navozeno a ačkoliv o postavách toho moc nevíme, něčím jsou nám povědomé a známé.
Karla
Je to něco jiného, než co pan Františák běžně píše. Jsou tam určité prvky, které potřebují více objasnit a díky tomu je pro mě příběh "nedokončený." Nebylo to špatné, ale myslím si, že mám jiné favority z jeho tvorby.