Karmínový kámen
Anna Šochová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234862/mid_karminovy-kamen-giA-234862.jpg
3
16
16
V čtenářsky přitažlivém, silném příběhu, zasazeném na odlehlé Ašsko pobělohorské doby, tedy do konce 17. století, sledujeme osm let v životě šlechtičny Anny Dorothey Zedwitzové, vzorné manželky, matky a hospodyně na Mikulášském vrchu. Zvrat v jejím životě nastává, když se na projížďce v lese zaplete se starou cikánkou, která ví něco, co Anna nikomu neprozradila, a nyní věští, že se její osud rozdvojuje: buď bude bohatá, spokojená a uvidí své děti vyrůstat, nebo ji čeká brzká smrt... Linie zahrnující tajemnou věštbu se odvíjí na pozadí významných událostí v českém i evropském kontextu. Život střední šlechty, píle a sebeobětování pro rozvoj svěřeného panství jsou v mnohém příkladné i pro současnost. Nedat se ubít osudem, ale dokázat se za jakýchkoli okolností opět zvednout, takové je poselství napínavého vyprávění o osudu hlavní hrdinky.... celý text
Přidat komentář
Taková červená knihovna na pozadí skutečných historických osob, zvyklostí a událostí. Ze začátku jsem měla trochu problém s jazykem a se spoustou postav podobných jmen. Závěr jsem ale vyloženě hltala, jen konec mi přišel tak jako useknutý. Kdyby to šlo hodnotím 3,5 hvězdičkou.
Kniha mě bohužel ničím nenadchla. V podstatě celou knihu jsem čekala, kdy už se konečně začne dít něco zajímavého. Pořád tomu něco chybělo... Nevím, no.
Školometské, nudné čtení o jedné paní ze 17. století. Paní je čítankově vzorná, stále se kontrolující, nadpozemsky zodpovědná a bohužel, pro čtenáře bezkrevná:) Její největší starostí je obstát ve společnosti, být na úrovni a chovat se přiměřeně stavu. Asi patří k běžným úkazům doby povyšovat se nad služebnictvo. Jenže způsob, jakým to paní Anna D. činí, je mi z duše protivný. I to, jak poučuje toho, koho za poučování hodna uzná. Kniha se mi nelíbí a pasáže, ve kterých naši hrdinku navštěvují zlé sny a kde se rozpitvává její duše, jsou hodně kostrbaté a nešikovně napsané. Proto knihu odkládám, s velkou úlevou a ráda ji vrátím zpět do knihovny. A souhlasím s MichelleS. Postavy jsou natolik nepřehledné, že by bylo vhodné věnovat aspoň jednu stránku schématu kdo je kdo a ke komu patří. Já se tedy zorientovala jakž takž, ale i toto je výrazný nedostatek knihy.
Zajímavé téma - postavení ženy v 17.století, množství detailů ze života nižší šlechty. Anna mi byla velmi sympatická svou skromností, zásadovostí, uměním poprat se se životem. Je sice fajn, že se autorka dostala k dokonale zpracovaným rodokmenům několika šlechtických rodů, ale množství postav, které tak uvedla do příběhu, mu moc neprospělo, občas se v postavách ztratila i ona sama. Místo prožívání příběhu jsem byla stále zmatená, který Jan nebo Johana je na scéně, pořadí a jména Anniných dětí jsem nedokázala pochopit do posledních řádků.
Docela zajímavá zápletka, nápad, průběh děje... ale je to TAK habsburkovské... Nějak mi tahle doba k srdci nepřirostla.
Štítky knihy
věštění aristokracie, šlechta 17. století česká literatura české dějiny osudy žen pobělohorská doba historické romány české romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Ochránce rodu |
| 2015 | Karmínový kámen |
| 2011 | Rozpusť vlasy, otevři bránu |
| 2010 | Vládci močálu |
| 2018 |  Země ztracenců a prokletých |
Líbí se mi v knihách, když jsou lidí spořiví a neutrácejí.
U Anny Dorothey se mi zpočátku hodně líbilo, jak dokázala obstát v nové pozici a nezapomněla na své skromné začátky.
Pak už mne to ale spíše nudilo, číst 300 stran o tom, jak se někdo snaží někam zapadnou, počítá hlávky zelí a je tam strašně úžasný a nikdy nezhřeší... Uuuf, nakonec mne to fakt vyčerpalo.
Cháapa jsem Annu (v dnešní době naprosto pochopitelné), že už nechce další dítě/děti a chce ty ostatní děti vychovávat a být se svou rodinou...
A to byl asi ten největší kámen úrazu...
Ale doba bohužel taková byla, nepřála neurozeným ani ženám... nečetlo se to úplně špatně, ale jsem ráda, že už mám dočteno a znovu už číst. nebudu. Samotné čtení o "snech" a kameni mne moc neoslovilo...
První třetinu bych hodnotila více kladně, dále už to bylo i na mne zdlouhavé a v podstatě se nic nedělo... Dala bych 2,5*.