Kassandra
Christa Wolf
Poviedka a štyri prednášky. Dcera královského páru Hekabé a Priama, kterou Apollón obdařil schopností věštit, ale i kletbou, že jí nikdo nebude věřit, čeká před Lví branou v Mykénách na smrt-svou i svých dětí. V podání Christy Wolfové to však není postava tragická. Tváří v tvář smrti promlouvá řečí nadčasovou o lidských problémech, které jsou dnes přinejmenším stejně aktuální jako v mytických dobách trojské války.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1987 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Kassandra, 1983
více info...
Přidat komentář
Přiznávám, že jsem čekala trochu něco jiného. Autorka se moc nedrží "reálií" z antických spisů a hodně přizpůsobuje příběh a charaktery postav sdělení, které chce předat. Neříkám, že je to špatně, Kassandře v Iliadě není věnováno moc prostoru, takže si stejně člověk musí dost domýšlet... - a moje verze příběhu by byla trochu jiná...
Nicméně, pokud přijmeme, že postava a prostředí představují pouze rámec ve kterém autorka vypráví příběh daleko aktuálnější(?). Ve výsledku pěkná studie charakteru a moci...
výborná novela, nosné téma beznaděje jedince, který se marně snaží všem sdělit pravdu, a nikdo mu nevěří
Štítky knihy
mýty a legendy věštění německá literatura podobenství Trojská válka Trója řecké báje
Autorovy další knížky
1987 | Kassandra |
1981 | Vzory dětství |
2000 | Médeia a jiné hlasy |
1990 | Porucha - Zprávy jednoho dne |
1965 | Rozdelené nebo |
Kniha malá rozsahem, ale velká významem a filosofickým záběrem. Je zde hluboký ponor do společnosti a analýza její proměny. Očima Kassandry sledujeme proces rozvratu humánního a přirozeného společenství a jeho proměnu do byrokratické a mužsky šovinistické společnosti, v níž pravda, lidskost a smysl pro hloubku pozbývají významu, neboť je vytlačuje strach, řád a lež. Vedle toho zde sledujeme vývoj a zrání ženy Kassandry, která objevuje své ženské a lidské možnosti.
Christa Wolfová načrtla obraz původní Tróje jako model sociální utopie nepatriarchální a nehelénské. Tato utopie se však postupně rozpadá (znamením je vyloučení královny a dětí z porad o osudech města). Vítězí REALITA a nastupuje patriarchální ideologie. Řízené násilí je zde zdůvodněno racionálně. I muž (Paris) musí být ovšem nejprve lidsky zlomen, aby mohl naplnit heroický obraz ověnčený pýchou.
Hrdinové jsou muži utíkající před sebou samými a před svými démony (obtíže s potencí, nepřiznaná homosexualita, nenávistný strach z žen) - mají pak naléhavou potřebu uskutečňovat se v náhradních skutečnostech, v nichž namísto přirozenosti vládne princip.
Mnoho by se dalo o knize napsat a mnoho o knize napsáno bylo. Snad jen poznámka o jednom motivu, který souvisí s Goethovým Faustem, kde má být vyvoláno zjevení Heleny. Musí se pro ni však jít k matkám, mystickým bohyním, jež "trůní mocně v osamění, vůkol nich prostoru ni času není." Podobný svět vytváří i Wolfová na svazích hory Idu, kde ovšem ve společenství těch "nesystemizovaných" dlí i Anchíses, otec Aineiův. Toto společenství vyvržených či svobodných nechává vyniknout polaritě mezi světem paláce a světem přírody (přirozenosti). Svět paláce je svět zkamenělého vědění, které svede své nositele k zániku, zatímco společenství v jeskyni, společenství - vědění matek, je společenstvím života.