Kassandra

12.12.2021

Kniha malá rozsahem, ale velká významem a filosofickým záběrem. Je zde hluboký ponor do společnosti a analýza její proměny. Očima Kassandry sledujeme proces rozvratu humánního a přirozeného společenství a jeho proměnu do byrokratické a mužsky šovinistické společnosti, v níž pravda, lidskost a smysl pro hloubku pozbývají významu, neboť je vytlačuje strach, řád a lež. Vedle toho zde sledujeme vývoj a zrání ženy Kassandry, která objevuje své ženské a lidské možnosti.
Christa Wolfová načrtla obraz původní Tróje jako model sociální utopie nepatriarchální a nehelénské. Tato utopie se však postupně rozpadá (znamením je vyloučení královny a dětí z porad o osudech města). Vítězí REALITA a nastupuje patriarchální ideologie. Řízené násilí je zde zdůvodněno racionálně. I muž (Paris) musí být ovšem nejprve lidsky zlomen, aby mohl naplnit heroický obraz ověnčený pýchou.
Hrdinové jsou muži utíkající před sebou samými a před svými démony (obtíže s potencí, nepřiznaná homosexualita, nenávistný strach z žen) - mají pak naléhavou potřebu uskutečňovat se v náhradních skutečnostech, v nichž namísto přirozenosti vládne princip.
Mnoho by se dalo o knize napsat a mnoho o knize napsáno bylo. Snad jen poznámka o jednom motivu, který souvisí s Goethovým Faustem, kde má být vyvoláno zjevení Heleny. Musí se pro ni však jít k matkám, mystickým bohyním, jež "trůní mocně v osamění, vůkol nich prostoru ni času není." Podobný svět vytváří i Wolfová na svazích hory Idu, kde ovšem ve společenství těch "nesystemizovaných" dlí i Anchíses, otec Aineiův. Toto společenství vyvržených či svobodných nechává vyniknout polaritě mezi světem paláce a světem přírody (přirozenosti). Svět paláce je svět zkamenělého vědění, které svede své nositele k zániku, zatímco společenství v jeskyni, společenství - vědění matek, je společenstvím života.

21.11.2018

Přiznávám, že jsem čekala trochu něco jiného. Autorka se moc nedrží "reálií" z antických spisů a hodně přizpůsobuje příběh a charaktery postav sdělení, které chce předat. Neříkám, že je to špatně, Kassandře v Iliadě není věnováno moc prostoru, takže si stejně člověk musí dost domýšlet... - a moje verze příběhu by byla trochu jiná...
Nicméně, pokud přijmeme, že postava a prostředí představují pouze rámec ve kterém autorka vypráví příběh daleko aktuálnější(?). Ve výsledku pěkná studie charakteru a moci...