Paměti katovské rodiny Mydlářů 4. Neúprosná kola osudu
Josef Svátek
Kat Mydlář série
< 4. díl
Neúprosná kola osudu jsou posledním čtvrtým dílem a uzavírají rozsáhlou kroniku katovské rodiny Mydlářů. Naposledy navštívíte temný a ponurý svět těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenici a poznáte i život Prahy v těchto krutých dobách, kdy spravedlnost končila v rukou katů a žalářníků.... celý text
Přidat komentář
Byla to jediná kniha ze série, kterou jsem četla a nenadchla mě ani trochu. Možná, kdybych četla předchozí díly, měla bych jiný názor. Nicméně tento styl psaní mě nezaujal. Spíše zklamání, že jsem se více nedozvěděla o životě v Praze za doby Kata Mydláře.
... ta už byla lepší než její třetí pokračování, tolik chvástání už tam nebylo. Smutně skončil Janův syn...
Čtyřka napravuje reputaci pamětí, které trojka lehce shodila. Mladej nám trochu dozrál, vrátil se nohama na zem a přestal se tolik vytahovat. Vyprávění nenudí a kapitola s názvem Rodiče zavraždili syna, by mohla být z fleku zasazena do Erbenovi sbírky Kytice.
85%
P.S.: Opravdu by to celé stálo za zfilmování!!!
sice to byl už jen takový krátký náhled k Mydlářům, ale rozhodně čtivější (aspoň pro mě) než ten 3.díl...autor se více věnoval té "románové" části, dozvíme se opět několik historek kriminálních a jejich následků. A pak jen velice stručně konec - jak by se dneska řeklo - že už autor nevěděl co s Mydlářem dál, nechá ho zemřít náhlou smrtí, syn už v kronice nepokračuje a jeho osud je zhrnut pár větami...
Až se mi zdálo divné, že těchto pár stránek a příběhů nepřilepil k 3.dílu a tím neukončil Mydlářskou ságu.
Každopádně doporučuji.
Poslední díl rodinné ságy, se kterou jsem se za 4 díly celkem sžil a ve všech životních etapách fandil. Očekával jsem tedy i lepší ukončení celého příběhu katovské rodiny, než kniha přinesla. Bohužel...
Rozsahem je to dílo majestátní, obsahem ale docela chudé a s postupem dílů čím dál tím chudší. A nejen proto, že jde o lehký žánr, který historickou věrnost nahrazuje barvitostí a jednoznačným dělením na dobré a špatné.
První díl stavěl na proklamovaném češství, husitství, hrdosti neprávem zatracovaných hrdinů, druhý už přibíral skandální historky, ale pořád převažoval patos bezvýhradné morální čistoty.
Třetí, po změně vypravěče, ukazuje jako samozřejmou jistou míru oportunismu (všichni přece konvertují ke katolictví), místo snahy o zrovnoprávnění nastupuje naivní romantická historie a snaha o přízeň panstva a dobré výdělky. Že se ve třetím díle z Jana mladšího stal jakýsi Chuck Norris, který střílí líp než vojáci a chytá lapky na potkání, odpovídá nejlacinějšímu dobrodružnému čtivu. Čtvrtý díl už je vůbec jen směsí do extrému dovedených krvavých historek.
Jako svérázná variace Rychlých šípů mě to bavilo, jako časový bulvár ne. Na druhou stranu, pořád lepší takový bulvár než současný.
Poslední díl katovských pamětí byl jednorázovou záležitostí, kterou jsem proletěl bez toho, abych nějak víc přilnul k osudům kata Mydláře. Výjimku snad tvoří osudy pohůnka Matěje.
Vyjádření k celku budiž takové, že pro mě je Svátkův román spíš bižuterií než klenotem. Hezký na prvních několik pohledů, zajímavý řemeslnou prací, ale při bližším zkoumání mi chybí větší hloubka či smysl a zář. S první dvěma díly jsem nevěděl jak naložit a s uzavřením dílu čtvrtého stále odpověď neznám. Možná někdy v daleké budoucnosti přijdu na to, proč je Svátkova práce tolik chválena a české čtenáře provází od základní školy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Paměti kata Mydláře |
2005 | Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým |
2011 | Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze |
1940 | Anna z Kunštátu |
1940 | Pád rodu Smiřických |
Stejně jako předchozí díl, už to nebylo jako první dva. Každopádně pořád dobře čitelné a zajímavé.