Paměti katovské rodiny Mydlářů 4. Neúprosná kola osudu

10.11.2023

Stejně jako předchozí díl, už to nebylo jako první dva. Každopádně pořád dobře čitelné a zajímavé.

09.07.2023

Byla to jediná kniha ze série, kterou jsem četla a nenadchla mě ani trochu. Možná, kdybych četla předchozí díly, měla bych jiný názor. Nicméně tento styl psaní mě nezaujal. Spíše zklamání, že jsem se více nedozvěděla o životě v Praze za doby Kata Mydláře.

02.06.2020

... ta už byla lepší než její třetí pokračování, tolik chvástání už tam nebylo. Smutně skončil Janův syn...

23.03.2020

Čtyřka napravuje reputaci pamětí, které trojka lehce shodila. Mladej nám trochu dozrál, vrátil se nohama na zem a přestal se tolik vytahovat. Vyprávění nenudí a kapitola s názvem Rodiče zavraždili syna, by mohla být z fleku zasazena do Erbenovi sbírky Kytice.
85%

P.S.: Opravdu by to celé stálo za zfilmování!!!

21.03.2020

sice to byl už jen takový krátký náhled k Mydlářům, ale rozhodně čtivější (aspoň pro mě) než ten 3.díl...autor se více věnoval té "románové" části, dozvíme se opět několik historek kriminálních a jejich následků. A pak jen velice stručně konec - jak by se dneska řeklo - že už autor nevěděl co s Mydlářem dál, nechá ho zemřít náhlou smrtí, syn už v kronice nepokračuje a jeho osud je zhrnut pár větami...
Až se mi zdálo divné, že těchto pár stránek a příběhů nepřilepil k 3.dílu a tím neukončil Mydlářskou ságu.
Každopádně doporučuji.

13.07.2019

Poslední díl rodinné ságy, se kterou jsem se za 4 díly celkem sžil a ve všech životních etapách fandil. Očekával jsem tedy i lepší ukončení celého příběhu katovské rodiny, než kniha přinesla. Bohužel...

28.11.2018

Rozsahem je to dílo majestátní, obsahem ale docela chudé a s postupem dílů čím dál tím chudší. A nejen proto, že jde o lehký žánr, který historickou věrnost nahrazuje barvitostí a jednoznačným dělením na dobré a špatné.

První díl stavěl na proklamovaném češství, husitství, hrdosti neprávem zatracovaných hrdinů, druhý už přibíral skandální historky, ale pořád převažoval patos bezvýhradné morální čistoty.
Třetí, po změně vypravěče, ukazuje jako samozřejmou jistou míru oportunismu (všichni přece konvertují ke katolictví), místo snahy o zrovnoprávnění nastupuje naivní romantická historie a snaha o přízeň panstva a dobré výdělky. Že se ve třetím díle z Jana mladšího stal jakýsi Chuck Norris, který střílí líp než vojáci a chytá lapky na potkání, odpovídá nejlacinějšímu dobrodružnému čtivu. Čtvrtý díl už je vůbec jen směsí do extrému dovedených krvavých historek.

Jako svérázná variace Rychlých šípů mě to bavilo, jako časový bulvár ne. Na druhou stranu, pořád lepší takový bulvár než současný.

03.10.2017

Poslední díl katovských pamětí byl jednorázovou záležitostí, kterou jsem proletěl bez toho, abych nějak víc přilnul k osudům kata Mydláře. Výjimku snad tvoří osudy pohůnka Matěje.

Vyjádření k celku budiž takové, že pro mě je Svátkův román spíš bižuterií než klenotem. Hezký na prvních několik pohledů, zajímavý řemeslnou prací, ale při bližším zkoumání mi chybí větší hloubka či smysl a zář. S první dvěma díly jsem nevěděl jak naložit a s uzavřením dílu čtvrtého stále odpověď neznám. Možná někdy v daleké budoucnosti přijdu na to, proč je Svátkova práce tolik chválena a české čtenáře provází od základní školy.