Hranice volnosti

10.02.2024

Zajímavý nápad na scifíčko o kolonizování planet. Dobře se četlo o krušných začátcích nedobrovolných osídlenců, čtenář musí být tolerance sama k některým nevysvětleným a úsměvným hrozbám na planetě. Nicméně jsem si při četbě s láskou vzpomněla na výpravný román Morganův úděl Colleen McCullough, který se mi líbil mnohem víc a ke kterému se určitě ještě vrátím, na rozdíl od tohoto dílka.

28.01.2023

(SPOILER) Nevím, jestli bych měla nějaký vřelý vztah k muži, který se mě pokusil znásilnit, navíc hned po tom, co jsem mu zachránila život.... Pravda, pak už se choval vzorně, ale stejně by ve mě asi stín pochybností zůstal.
Nejsem si jistá, jestli uzavření jakékoliv životní formy do omezeného prostoru nějakého údolí, je humánní. Poté, co vyloví všechnu kořist, stejně zajde... Také je zvláštní, jak příhodně vysoký počet vhodných údolí kontinent nabízel.
Způsob průzkumu nových planet Kateny byl naprosto blbý a nelogický.
Trochu přehnaný mi přišel také vývoj kolonie - ano, bylo jich několik set, různé profese, ale aby po dvou týdnech měli schody, zábradlí, nádobí, příbory, postele... Spousta věcí se dá, dokonce i vyřezávat sekerou (malou a ostrou skvěle), ale čím primitivnější nástroje, tím déle to trvá. Takže tohle neberu.
Jinak je to typicky americké - yenkiové jsou nej, nej, nej, všichni budou mluvit anglicky... bla, bla, bla.
Kniha ovšem nepostrádá nápady, má to i spád, trochu napětí, protirasistický akcent a skvělého seržanta ;)

31.05.2021

(SPOILER) Když jsem tuhle knížku četla poprvé, nikdy by mě nenapadlo, že se k ní ještě několikrát vrátím - pravda, částečně je to proto, že jsem očividně neschopná tuhle sérii dočíst, ale taky se mi líbí čím dál víc... Při tomhle čtení mi ale došlo, proč jsem z ní napoprvé byla skoro znechucená. Sexualita je tu daleko blíže povrchu, než v jiných autorčiných sériích a to často způsobem, který... mi nepřijde zrovna přitažlivý (zbytečně hluboké výstřihy, ovocná šťáva kapající na prsa, synchronizovaný orgasmus), pak je tu taky ovšem problém s tím, že se protagonista naši hlavní hrdinku pokusí při jejich prvním setkání znásilnit, což... způsob, kterým je to situované a napsané (kulturní normalizace + fakt, že k ničemu nedojde) z toho dělá trochu menší problém, než by to (pro mě) normálně byl, ale... fakt, že na tuhle skutečnost naše protagonistka naprosto zapomene a naopak je Zainal jeden z mála s kým se cítí v bezpečí... No, místy je to prostě trochu moc.

Kris had a great and abiding belief that things would work out - if you lived long enough to let them.

Na knížce je poznat, že je trochu staršího data (i když mě osobně překvapil rok 95, tipla bych si, že byla napsaná dříve). Jedním z hlavních poselství knihy je zřejmě boj proti rasismu a tuhle stránku knihy jsem si moc užila. Jenže... pořád je to ve velmi americkém a bílém podání. Považuje se za samozřejmost, že se všichni učí anglicky, což je hlavní komunikační jazyk. Přestože se autorka snaží přisuzovat důležité vlastnosti a pozice i "mimozemšťanům", ve vedení jsou nesporně lidské postavy a jak příběh postupuje, získávají čím dál více prostoru, což mě osobně dost mrzelo. Jak už jsem podotkla ve svém dřívějším komentáři v celém světě jsou nějaké díry a aspekty, které by si zasloužily víc pozornosti, ale celkově... celkově se mi celý nápad a svět moc líbí.
Dost mě překvapilo, že jsem při posledním čtení Kris nijak zvlášť nemusela. Ale asi to chápu, místy z ní trochu naskakují pupínky, ale to nic nemění na tom, jak je vtipná, silná a soucitná. Její literární narážky jsou k nezaplacení. Knížku jsem četla potřetí a nemohla jsem ji odložit, jak je to vůbec možné...
(Čteno v angličtině, poměrně náročné - hodně slangových výrazů a vypisovaných přízvuků + lidí, co nemluví příliš dobře anglicky...)

Tak jsem konečně zjistila, jak se jmenuje. Vím, že jako dítě jsem ji v knihovně objevila a léta si nemohla vzpomenout, jak se jmenuje a kdo ji napsal. Díkybohu za Databázi knih a Čtenářskou výzvu! Už se těším, jak si znovu osvěžím vzpomínky.

14.02.2020

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Prozatím jsem ji četla zhruba tak 12x (myslím, že víckrát, ale nerada bych, aby to vyznělo nadneseně :-)). Uvědomuji si, že to není kdovíjak světoborné dílo, ale mě ten příběh prostě sedl. Je jednoduchý, přímočarý, pozitivní, moc pěkně se čte. Je to sci-fi a netečou tam hory krve, báječně si u toho odpočinu a zvednu si náladu. Má to jediné negativum - jedná se o tetralogii, a do češtiny byly přeloženy jen první dva díly.

06.01.2019

Při prvním čtení mě knížka vůbec nezaujala, popravdě nevím, kolik mi mohlo tou dobou být (14, 15?). Možná je to tím, že jsem skutečně milovala Drakeny a k dalším autorčiným sériím jsem měla vysoké nároky. Nicméně, i když v tomto díle chybí "wow efekt" a hlavní hrdinka mi k srdci dvakrát nepřirostla, příběh má spoustu drobností, které zkrátka musíte milovat, přestože tisíce dalších zůstává nedopracovaných doufajíc, že když se ani nehnou nikdo si jich nevšimne...
(čteno v angličtině - nevhodné pro začátečníky, poměrně náročné, hlavně dialekty a specifickými slovíčky)