Kati Pražského jara - Brežněv a jeho éra v Kremlu

12.04.2021

"Cez karieru Brezneva, nahlad na cele dejiny Sovietov 20-teho storocia."

Socializmus je zazracne zriadenie, kde su si vsetci rovni, kracaju k svetlym zajtrajskom, a ktore v sovietskych realiach dovolilo zasadnut na tron 3 despotom po sebe. Pri jeho zrode stal syflitik, co bol z dnesneho pohladu vlastne terorista a anarchista, akurat ze skvely retor. Tiez je zaujimave, ze snad s prestavkou v case Gorbacovovho obdobia, hned zasadli na tron dalsi dvaja absolutne nekompromisni "modernejsi" despoti. Tak asi je daco priamo v ruskej zemi, alebo vo vodovodoch, co uspesne rodi takeho zjavy.

Preco vlastne citam takuto knihu, mimochodom putavo napisanu. Literaturou zaoberajucou sa nedavnou alebo sucastnou politikou sa nezaoberam, ale toto je uz vlastne historia, a to ja zase rad. Preco som po nej siahol... Narodil som sa roku 1974, svet cez prizmu detskych oci zacal vnimat tak mozno 79?, 80? Vsetko bolo tym padom pre mna prirodzene. Ruske kasarne o dve ulice od nasho domu, nastenky. Jasne ze ako decko som skor bol sokovany pretekmi sajdkar na Brnenskom okruhu v telke alebo Matelkom, Filmarikom a Filmuskou, a nepremyslal som o tom preco je vsade tolko cervenych hviezd. Zakladna skola mala za ulohu dieta ucit, ale aj pripravit na indoktrinaciu. Ta mala stupnujuci charakter az do vasej dospelosti. Prvy raz ste sa s nejakymi prekazkami mohli stretnut az pri vybere strednej skoly. Ale to sa vzdy nejak zabalilo, ("dieta nema na gymnazium vlohy a vysledky, lepsie prenho bude nejake uciliste" alebo podobne doporucenia) Malokto povedal nahlas, vasho syna na skoly neposleme lebo jeho otec nie je v strane. To mozno potichu naznacili otcovi alebo matke. A podobne. Ale ked v tom zijete je to normalne a neuvazujete ze to tak nema byt alebo ze to tak predtym asi nebolo. Mimochodom obraz zaostalej minulosti v kontraste s uzasnym budovatelskym dneskom bol skoro zaklad, na ktorom sa stavala spravnost a spravodlivost systemu. Myslienka "ved by mohlo byt aj horsie", bez napriklad nasich osloboditelov, to v mojej detskej mysli davalo uplny zmysel aj pritomnosti tych uzasnych sovietskych vojakov u nas. Akoze napadne vas ze co tu robia este po 40 rokoch od vojny!!!

A, toto je pointa ku ktorej som sa chcel dostat. Ako dieta som absolutne netusil ze bol nejaky rok 1968! Ano, tak to bolo. V rodine tabu tema, pretoze co ak decko niekde nieco vytreskne. Nevravelo sa o tom. Nikde. Vsade bezny zivot, nakupy mandarinok pred vianocami, nejaka ta dovolenka, praca, brigady, organizovane oslavy, televizna zabava. (Ktora je dnes pre nas taka nostalgicky uzasna) Chapes, ze ja som mohol vyrast a absoltne nepoznat pociatok situacie, korene, udalosti ktore sa nasho statu vlastne tak dotykali. Ako jasne ze by som sa uz niekde na strednej, alebo na vyske, nieco dozvedel, jasne, ale nas zaujimali skor anglicaky, vymeny fotiek Vinnetua, plagat nejakej kapely, a nie politika. V tom case. System by nas vychoval, my by sme si nan zvykli, vedeli by sme ako v nom chodit, a bolo by vymalovane. A z toho ma oblievala az hroza, ked mi to po neznej, a ked som tak nad tym zacal uz trosku uvazovat, zacalo dochadzat. Ze som bol take nevedome teliatko spokojne. Neviem ci som vyjadril tu myslienku presne. Dala by sa zhrnut asi do "Ved to sa dialo 6 rokov pred mojim narodenim! Ako to ze o tom neviem? Co mi este taja? To som bol taky maly ignorant? Alebo ako to ze sa o tom nik nezmienil v skole kde sa preberali zjazdy strany spred 40-50 rokov? Ako to?"

Akoze nie zeby sa nieco zmenilo, prisposobili ma novemu systemu, zijem, hroza ma oblieva z inych veci :) Nechcem to nazvat ze priam Orwell v praxi, ale blbe nevedome spokojne koliesko v stroji, to asi aj ANO. O knihe som vam asi ako tak pozeram, vela nenapisal. Iba o tom, preco ju citam. Nevadi.
Po precitani by som predsa len autorovi nieco vycital. Rozbitu koncepciu knihy. Tretina je popis historie ZSSR cez zivot Brezneva. Potom sa to vrati v case k nasmu roku 1968, rozoberieme si vstup vojsk Varsavskej zmluvy do Ceskoslovenka, nastup normalizacie. Potom je to zrazu o umelcoch a sporte ZSSR. Potom o Afghanistane. A zaver patri slavnym pohrebom. Posledna cast pripomina skor taky kompilat clankov.

04.08.2020

"Nikdo nežije jenom z příjmů. Jak jsme to dělávali my, když jsem studoval a vykládali jsme vagóny? Tři krabice nebo pytle jim, na svoje místo, jeden sobě. Tak to prostě chodí, u nás nikdo nežije jen ze svého platu" (Generální tajemník KSSS Leonid Brežněv)

Martin Novák detailně zaznamenává život a kariérní postup Brežněva, vč. jeho pozadí a okolností od počátku jeho působení v politických funkcích KSSS (do které vstoupil ve 25) v ukrajinském Dněpropetrovsku. Brežněvova hvězda stoupala bez velkých kotrmelců až nahoru, politická hlava nehlava. Novák se však nevěnuje pouze této postavě sovětských politických dějin. Prostor dostává Stalin, Chruščov i mnoho dalších nižších stranických funkcionářů. Na řadu se dostanou i jména disidentů jako Sacharov, Solženicyn nebo Grigorenko. Politické procesy nebyly žádnou výjimkou a umisťování, a tak postupná psychická likvidace nepohodlných politických kritiků do psychiatrických léčen si oblíbil zejména Brežněv. Nemocné je přece třeba léčit. A nesouhlasíš-li s komunistickým režimem, musíš být psychicky nemocný... Pátý odbor KGB pro boj s vnitřním nepřítelem vytvořený za Brežněva byl velice zaměstnaný.

Zajímavých informací se člověk dozví spoustu. Mezi jinými, že jak Stalin, tak Brežněv řešili hlavně jak nakrmit ty miliony hladovějících Sovětů, své politické úspěchy - a prohry - tak opírali svou zemědělskou politiku, potažmo hospodářské odvětví. Stalin připravil Kazachy a miliony hektarů pastvin, aby je spíše neúspěšně přetavil v úrodnou zemědělskou půdu. I Brežněv pak pumpoval do zemědělství obrovské množství státních výdajů na nákupy strojů či techniky, ale opět bez adekvátních výsledků. A tak bylo třeba nakupovat, podobně jako za Stalina, obilí ze zahraničí. Spousta zajímavostí z doby sovětského socialismu, leninismu, marxismu, komunismu etc. Sovětský svaz představoval jeden obrovský experiment, kde bídu a katastrofální nedostatek čehokoli provázela všudypřítomná korupce a nepotismus nejvyššími patry počínaje.

Historie éry Brežněva ukazuje, že Sověti nebyli (pochopitelně) žádní míroví misionáři. Svou krásnou ideologii v zahraničí, ať v Evropě, Africe, Asii nebo na Blízkém Východě, šířili výhradně pomocí nátlaku, síly, tanků, dodávek zbrání a propagandou. Je ale dnešní ruská administrativa tak jiná...? Což vlastně svědčilo o jejich mimořádně velkém komplexu a nedůvěře ve své vlastní "náboženství". Výsledkem je dnes Rusko s řízenou demokracií. Mimochodem Putin není jediný bývalý šéf KGB, který stanul v čele Ruska. Stejnou kvalifikaci měl i Jurij Andropov, nebo také Eduard Ševarnadze, Gorbačovův ministr zahraničí a později prezident Gruzie. Vždycky jsem si říkala, že jak sovětský, tak ruský člověk potřebuje pevnou ruku.

Část věnovaná Pražskému jaru je brilantní. Všichni tak nějak víme, jak probíhala tragická fraška s pomocí našich "spojeneckých" bratrů. Fraška, při které se výjimečně postavilo na odpor sovětské násilné manipulaci i tehdejší vedení KSČ (vyjma největších lotrů), a při níž byli z Československa na různá místa v SSSR doslova uneseni lídři naší země (a strany, pochopitelně). Naše země se tak ocitla v obsazení tanky a její prezident, premiér a členové vlády zmizeli. Odporná záležitost, za jejíž provedení by se nemuseli stydět mafiáni nejhoršího ražení.

Nejsem žádný extra fanda do sovětských dějin. Nelze je však oddělit od dějin socialistického Československa, zejména dobu Brežněva, a proto jsem po knize sáhla. Je napěchovaná informacemi, jmény, událostmi, citacemi. Taky člověk lépe například pochopí, proč měli Poláci větší svobodu než my v Československu, a proč Sověti a "spojenci" v roce 1981 do Polska nenapochodovali jako v 68 do ČSSR... Z historického hlediska hodně zajímavé čtení.