Katovny a mučírny
Vlastimil Vondruška
Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné. Tortura byla ve středověku a raném novověku běžnou součástí vyšetřování u světských a církevních soudů, kdy byla považována za legitimní způsob, jak dosáhnout přiznání obviněného. Kromě běžných způsobů mučení se někdy užívaly i zvláštní postupy, které znásobovaly utrpení. Ačkoliv se pravidla významně měnila, k mučení se mohlo přistoupit jen na základě významných důkazů, ovšem pak byly možnosti kata prakticky neomezené – zároveň však musel dbát na to, aby mučený nezemřel nebo aby pod tíhou útrap nezešílel či nespáchal sebevraždu.... celý text
Přidat komentář


Po mnoha velmi pozitivních recenzích jsem očekávala mnohem víc. Pár zajímavých informací se našlo, ale ve výsledku jsem byla zklamaná. Čekala jsem mnohem větší vhled do katovského řemesla a postavení kata v průběhu staletí. Celá kniha šla velmi po povrchu. Když už se naťukla nějaká zajímavá informace, rychle se od ní uteklo jinam.


Příjemná prezentace práva útrpného a prostředí, v němž se vynucovalo.
Nádherné popisy ponurých prostor šatlav a mučíren. Představy o smrtících i nesmrtících formách trestů.
A zajímavé historické zmínky (žranice ve vězení v Kutné Hoře). Ráda bych věřila, že si ji užil i jeden z mých předků, který tam byl v kole lámán (tedy jako před tím).
Katovské řemeslo bylo zajímavé, načichlé nejen smradem krevním, ale i pravidly svázáno a od běžného lidského hemžení kapku odšoupnuto... velká škoda, že se nedochovalo.


Stručně, rychle a přehledně napsaná knížečka o trestním právu, mučírnách a katovnách. Někdy opravdu zajímavé informace.


Perfektní publikace pro získání základních znalostí o problematice práva útrpného. I když se touto oblastí zaobírám již delší dobu, našla jsem zde pár informací, které pro mě byly novinkou.


Zajímavá kniha o tom, jak vše dřív bylo co se týče práva, soudnictví, popravování a druzích trestů.


Pidi brožurka o srandách, co se děly ve středověku. Taky o místech, kde katův pacholek brousil meče a připravoval smyčky pro svýho šéfika. Ten šéf to taky neměl ve společnosti jednoduchý i když třeba chrastil prachama.
Není to tak záživný, ale to se od věci ze který se máš poučit ani čekat nedá. Bylo to poučný a dá se srovnat kriminál tehdy a dnes. Tehdy se toho moc neřešilo a když už se začlo něco řešit, tak ses mohl pakovat pod kytky k červíkům dřív, než bys řekl campari. Ale stávalo se i to, že se nic neřešilo a v kriminále tě prostě zapomněli. A bylo fuk, jestli jsi něco provedl, nebo jsi šel jenom kolem.
Úplně nudný to nebylo, tak ric pic...


Vzhledem k množství historických materiálů, které musel pan Vondruška přečíst, aby mohl psát své knihy, je vcelku pochopitelné, že to využil i k vydání této jednohubky, která nám však přináší hodně zajímavého a pro mnohé i neznámého, z čehož bych vyzvednul například společné vězení pro muže a ženy, což si asi mnozí z nás jen těžko dokážeme představit, i když jsou mezi námi jistě i tací, kteří si to představit dokáží a možná je to i velice láká. Šlus.


Jak vypadal výkon trestu v českých zemích během středověku? Nefungovaly věznice v dnešním slova smyslu. Nebyl nikdo, kdo by chtěl takové zařízení provozovat a financovat. Hříšníci byli trestáni pokutami, případně byli zadrženi na hradě či městské radnici do té doby, než byl vynesen rozsudek. Vzhledem k tomu, že za vážná provinění byli zločinci odsuzováni k trestu smrti, jen výjimečně se vykonavatelé trestu uchýlili k delším trestům. Měšťané si později prosadili vznik "lepších" vězení, aby je nemuseli sdílet se zločinnou spodinou. Mučení a fyzické tresty většinou sloužily k přiznání viny. Po pokutách byl zejména ve městech nejoblíbenějším trestem pranýř, respektive každé veřejné odsouzení. ---- To je jen pár zajímavostí vyňatých z této malé útlé knížky. Klidně by mohla mít trojnásobný počet stran, ale i tak se čtenář dozví spoustu věcí.


Moc pěkně zpracovaná kniha o daném tématu okořeněná citáty z dobových pramenů pro dokreslení atmosféry tehdejšího "hledání pravdy". Jenom škoda, že kniha má tak malý rozsah.
Autorovy další knížky
2014 | ![]() |
2019 | ![]() |
2011 | ![]() |
2019 | ![]() |
2002 | ![]() |
Tyto informace z mučení a práva jsou velice zajímavé