Každodennost renesančního aristokrata
Marie Šedivá Koldinská
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71259/bmid_kazdodennost-renesancniho-aristokra-ah1-71259.jpg
5
28
28
Autorka se pokusila v netradičně pojaté kulturněhistorické monografii postihnout život aristokrata 16. a 17. století v celé úplnosti, zejména ty stránky šlechtického života, které rozhodujícím způsobem utvářely podobu jeho každodennosti. Ve svých úvahách vychází ze studia dobové literatury, především pak z korespondence a deníků, které se dochovaly v rodinných archivech Valdštejnů a Lobkowiczů. Z problémových okruhů volí témata českou historiografií dosud opomíjená, jako rodinný život, přístup ke vzdělání a možnosti kariéry, religiozita, trávení volného času, vnímání erotiky a sexu, postoje k nemoci, umírání a smrti, vztah k poddaným atp.... celý text
Přidat komentář
Jedná se o velice krásnou odbornou historickou publikaci, kde se autorka věnuje aspektům z každodenního života renesančních aristokratů a aristokratek. Velice čtivě napsáno. Mnoho historických, a občas i peprných, zajímavostí. Doporučuji všem k přečtení.
Moc hezký pohled na každodenní život českých renesančních šlechticů. Můžu jen doporučit, krásně se to čte...
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dějiny Česka |
| 2004 |  Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Cesta intelektuála k popravišti |
| 2001 | Každodennost renesančního aristokrata |
| 1997 |  Deník rudolfinského dvořana. Adam mladší z Valdštejna (1602-1633) |
| 2008 | Válka a armáda v českých dějinách |
Vynikající dílko paní docentky Koldinské, která je - při svojí krajní kontroverznosti - nesporně skvělá vědkyně i spisovatelka. Její Každodennost se nesnaží detailně popsat všechny aspekty renesanční všednosti. Témata spíš naťukává, tu a tam je jakoby "synekdochicky" představuje pomocí jednoho příkladu (smrt v důsledku nehody - utonutí Jáchyma Hradce i s kočárem). Díky tomuto přístupu je ovšem knížka tak lehká, že se čte sama.
Obraz soukromého života aristokracie autorka skládá pomocí řady podoborů, které do české historiografie pronikaly až kolem r. 1989. Patří ostatně k vůbec prvním, kdo se jim věnoval: a to nejen zmiňované každodennosti (již obhajuje skvělý metodologický doslov), ale také dějinám mentalit (smrt, strach, zbožnost, milostný život), či dokonce antrozoologii (pasáž o usekávání nohy poddanským psům, aby s nimi lid nemohl pytlačit na panském). Ostatně i samotná nobilitologie čili dějiny šlechty, právě tak jako zkoumání zbožnosti, se přirozeně rozvinuly až po pádu komunismu, takže dílko paní docentky z roku 2001 lze nazvat až senzačně novátorským.
Snaha o popularizaci se určitě zdařila, byť na můj vkus text někdy balancuje na hraně bulvárnosti. Některé věty mi přišly zbytečné až mírně banální. Paní docentka ale ví, jak veřejnost oslovit, a jejím šarmem dýchá i psaný text. Ostatně i coby student, který měl tu čest absolvovat její přednášky z raného novověku, jsem tu našla spoustu zajímavostí. A bylo milé setkat se znovu se všemi méně významnými historickými postavičkami, jež autorku něčím zaujaly (Hýzrle z Chodů, Eliška Smiřická, ...). :) Přečteno sice až po státnicích, ale přece, a s potěšením.