Každý z mé rodiny někoho zabil
Benjamin Stevenson
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535647/bmid_kazdy-z-me-rodiny-nekoho-zabil-660edab6c1aa8.jpg
4
157
157
Každý z mé rodiny někoho zabil. Někteří z nás, ti, kteří dosáhli výrazných úspěchů, zabili vícekrát. Nechci to dramatizovat, ale je to tak. Někteří z nás jsou dobří, jiní špatní a někteří prostě jen nešťastní. Já jsem Ernest Cunningham. Říkejte mi Ern nebo Ernie. Přál bych si, abych zabil toho, kdo rozhodl, že naše rodinné setkání by se mělo konat v lyžařském středisku, ale je to trochu složitější. Zabil jsem někoho? Ano. Ano, zabil. Kdo to byl? Tak začneme: Můj bratr. Moje nevlastní sestra. Moje žena. Můj otec. Moje matka. Moje švagrová. Můj strýc. Můj nevlastní otec. Moje teta. Já.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2024
,
Témbr
Originální název:
Everyone in My Family Has Killed Someone, 2022
Interpreti: Jan Maxián
více info...
Přidat komentář
Neskutečně čtivý a originální detektivní příběh, který mi nedovoloval knihu odložit. Ihned jsem si oblíbila hlavního hrdinu a vlastně celou rodinu Cunnighamů. Zápletka je velmi promyšlená, já jsem odhadla jen malou část z celé skládačky a mohu jenom potvrdit recenze, které knihu přirovnávají ke klasické detektivce. Při čtení jsem se pobavila díky opravdu nezvyklému a velmi svěžímu stylu vyprávění. Přiznám se, že jsem se občas malinko ztrácela v postavách a musela jsem se při čtení zastavit a uvědomit si, kdo to vlastně je, proto bych knihu doporučila už trochu zkušenějším čtenářům detektivek.
Všechny recenze, které tvrdí, že je to svižné, vtipné, nápadité a veskrze originální, mají pravdu. Ubírám ovšem hvězdičku za překombinované rozuzlení, že se dalo brzy tušit, kdo je padouch, a také za motiv dosti přitažený za vlasy.
Mě to bavilo. Líbil se mi originální přístup. Časem jsem začala přemýšlet, o kom ještě v knize nebylo, že by někoho zabil, ať už jakkoliv. Naštěstí jsem touhle vylučování technikou nic moc neodhalila a mohla si užít překvapení.
Tohle je jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a jsem si poměrně jistá, že lepší detektivku už ani nikdy nepřečtu. Vypravěč, který mluví přímo ke čtenáři a slibuje absolutní upřímnost, například hned prozradí, na jakých stranách dojde k vraždám! U téhle knihy jsem se několikrát zasmála a zároveň mi z těch zvratů opakovaně spadla brada (jako fakt doslova).
…
Na této knize je rozhodně to nejlepší styl vyprávění – ještě jsem nečetla knihu s takto přímým a ironickým vypravěčem. Se čtenářem si neskutečně dobře hraje a i když, jak sám říká „říká jen pravdu“, mnohokrát vás zavede jiným směrem a z toho následného zjištění vám spadne brada. Ale perfektní není jen vypravěč, neskutečně mě bavily všechny postavy a zajímala mě jejich minulost. Nemůžu nepochválit i samotnou zápletku, která rozhodně není předvídatelná, ale zároveň do sebe vše zapadá. Na téhle knize prostě miluji absolutně vše!
…
Vážně nutně potřebuji další knihy tohoto autora. Po dopsání předchozí věty jsem běžela zjišťovat, zda mu v originále vyšly i jiné příběhy… a nejen, že napsal něco dalšího, on napsal pokračování téhle knihy??? To potřebuju! Věřte mi, že Každý z mé rodiny někoho zabil si zaslouží vaši pozornost, a to ť detektivky milujete nebo jsou úplně mimo vás.
(SPOILER) Na záčatku knihy bylo vše ok rozuměla jsem kdo z rodiny je kdo? A v horský chatě a když umřel Michael tak jsem nerozuměla ničemu.Ani proč umřela ta holka v rakvi fakt trošku patlanina.
*audioknížka* Už když kniha vyšla, slíbila jsem si, že si ji přečtu. Ať už kvůli názvu nebo obálce, ale do příběhu jsem šla tak trochu na slepo a chytil mě od první věty. Ernie mi přišel jako děsnej sympoš (v audiu ho načetl Jan Maxián - Frodo Pytlík = nejlepší volba) a bavilo mě, že to bylo něco jinýho. Na začátku mluví Ernie přímo ke čtenáři, slíbí mu, že bude mluvit jenom pravdu a prozradí, na které straně dojde k vraždě. Miluju ten nápad.
Některá místa byla pro mě trochu vleklejší, nebudu lhát – proto nedám plný počet hvězdiček, ale jinak jsem si užila nevšední detektivku, která měla originálního vypravěče, super postavy i atmosféru a kterou bych si snad dala někdy znovu. A to řeknu tak o jedné z padesáti knih!
Začnu svou oblíbenou větou: "Detektivky moc nečtu." Tady bylo nicméně těch impulzů, proč po ni sáhnout více. Zaprvé mě zaujal název a obálka. Po přečtení i samotná anotace, a když jsem slyšela prvních pár minut z audioknihy, byla jak se říká ruka v rukávu, a já se rozhodla do tohohle příběhu ponořit. Než, ale budu pokračovat ve svém názoru, dovolte mi vás informovat, že...
Tato audiokniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectviluxor @tembr_audioknihy @audiolibrix za účelem recenze. #spoluprace
Ujišťuji vás, že takovýhle formát příběhu se jen tak nevidí. Vypravěčův humor oplývá místy až černým humorem. Dopředu vám sdělí, v jaké a té kapitole dojde k nějaké té vraždě, a že v této knize nenajdete jedinou erotickou scénu. Jistě, klasicky tady máme na začátku tělo... Vlastně těch těl je nakonec víc, a nechybí skupinka podezřelých. To všechno se děje v lyžařském středisku, a točí se kolem jedné nevšední rodinky.
Je asi jen jedna kniha, ke které bych si to jakž takž dovolila přirovnat, a to sice Úzkosti a jejich lidé od Fredrika Backmana. Obě mají humor, nechybí určitá situační absurdita, dostanete nějaké informace dopředu, a hledáte pachatele. Tím to, ale vcelku končí.
Osobně jsem se v audioknize místy ztrácela, a musela si určité pasáže přetáčet znovu. Hlas interpreta byl nicméně moc příjemný. Vidím to tak, že příběhu v podobě mluveného slova musíte věnovat stejnou pozornost jako tištěnému výtisku, aby vám nic neuniklo.
Každý v mé rodině někoho zabil bych doporučila všem, kteří hledají něco svěžího, a chtějí změnu v rutině standardně uchopeného stylu vyprávění.
Hodnotím 4/5
Moc se mi líbil styl vyprávění a relativně i myšlenka jako taková. ALE konec na mě působil už překombinovaně, ten mě nebavil už skoro vůbec.
Další kniha, kterou si mohu zařadit do svého oblíbeného šochtlíku "absurdně černohumorně o vraždičkách". V tomto smyslu splnil název očekávání.
V tom šochtlíku ale patří k nejhorším. Předběhly ji ostatní knihy, které doporučím spíš:
série Vraždi všímavě od Karstena Dusse (hlavně druhý díl), Dušan Taragel a jeho Vražda jako společenská událost nebo Rupert Holmes a jeho Murder Your Employer, případně ještě Antte Tuomainen a Než natáhnu brka.
B. Stevenson je vhodně doplňuje, ale v pomyslném závodu bere poslední příčku. Humor mi připadá trochu nucený.
Dala bych tak 3,5 hvězdičky, ale protože se objevila i IKEA, zaokrouhluji dolů.
Knížku jsem si vybrala kvůli názvu, asi i obálce, prostě sympatie na první pohled.
A ty nezklamaly. Moc mě to bavilo. To autorovo ustavičné přesvědčování - nic vám nezamlčuji, vše říkám dopředu a srozumitelně - a o to víc to celé zamotává.
Tohle přesně mám ráda. Pavučinky...
Humor, neotřelé pojetí, stará dobrá logika.
Kluk šikovná je to.
Zápletka možná nebyla nejoriginálnější a nikdy neviděná. Ale ten humor, styl psaní a jazyk... To stálo za to. Milovník detektivek možná neocení to samé, co milovník humoru, ale já tomu nedokážu sebrat žádnou hvězdu.
Ačkoli australský, působí detektivní román Každý z mé rodiny někoho zabil typicky britsky. Ať už kvůli důslednému lpění na správných literárních postupech (včetně proslulého Desatera pátera Knoxe) nebo odlehčené interakční formě s jakou Benjamin Stevenson provází čtenáře příběhem. Na jednu stranu si tak autor z žánru utahuje, na druhou mu skládá nijak neutajovaný hold.
A právě pro ten civilní přístup ke kriminálce, která nepotřebuje šokovat morbidními vraždami, psychologickými rozbory a neproveditelnými zvraty, mi bylo celé vyprávění neskonale sympatické. V důsledku je přitom zápletka prostinká – máte skupinu podezřelých v lyžařském středisku a hrdina vás postupně provází celým vyšetřováním, aniž by vám zatajil sebemenší detail, popřípadě na vše skutečně důležité náležitě upozorní. Přesto v závěru překvapí vynalézavým řešením, bez toho, že by porušil kterékoliv z pravidel Knoxova desatera. Zkrátka příjemné, stručné, zábavné. Jednorázovka, která se v moderní době bohužel už moc nenosí.
Kdybych dala na zdejší komentáře, pravděpodobně bych si tuto originálně napsanou detektivku nepřečetla. Styl, jakým je napsána mě moc bavil, autor v ní mezi řádky promlouvá ke čtenáři i ke svému literárnímu agentovi, místy dokonce spojleruje, takže dopředu víte, na které straně můžete očekávat mrtvolu. Pravda, místy se mi vyprávění trochu táhlo a lehce jsem se ztrácela, ale kniha se čte snadno, neměla jsem problém se začíst. Navíc autor v pravou chvíli čtenáře upozorní, že by měl zbystřit, aby mu neuteklo něco důležitého.
Chytré, vtipné. Možná ne pro každého čtenáře, ale mě se to líbilo.
Forma mě bavila moc, zápletka naopak nijak zvlášť. Vypravěč je vtipný, místy sarkastický, zároveň to není nijak křečovité – stylem vyprávění a břitkými komentáři jsem se často opravdu pobavila. Postav ale bylo moc, vyšetřování se vůbec neposouvalo, až najednou v závěru grandiózní odhalení s tolika detaily, že nedávalo smysl, jak by na ně vypravěč přišel. Dávám 3/5 s tím, že případným dalším knihám autora rozhodně dám šanci.
Ja detektivky skoro vubec nectu, pravidelne jen Josefinu od Marie Rejfove a na tuto knihu me nalakal podcast knizniho klubu, jako na originalni vtipnou feel good detektivku. A byla to trefa, protoze me pribeh vazne moc bavil a docela jsem se zasmala. Opravdu byl styl vypraveni velice originalni a neprisla jsem vubec na nic a jenom s otevrenou pusou cumela na rozuzleni. Takze za me super!
Slabší kousek. Očekávání byla jiná. Chyběl vtip, příběh se tak divně proplétal, až se úplně zašmodrchal.
Kdybych měl hodnotit podle prvních dvaceti stránek, dal bych 5 * a ještě by mi to přišlo málo. Ale čím víc se příběh komplikoval, tím větší problém jsem měl knihu číst. Nicméně, navzdory velké komplikovanosti děje, hodně postav a navzdory tomu, že chvílemi jsem ztrácel přehled o motivacích postav se mi kniha líbila moc. Oceňuju svěží styl, hru se žánrem, která je na hraně parodie, ale přesto to úplná parodie není. Autor vymyslel způsob, jak udělat detektivku zábavnou, a přitom napínavou. A za tu odvahu a nápad jednu hvězdičku přidávám. Celkově to bylo slušných 70%.
Nejradši bych k těm mrtvolám, co se v knížce nachází přidala ještě jednu - tu svoji. Radši to, než tohle číst podruhé! Takto nízké hodnocení nedávám často, ale nejde to jinak. Ten styl psaní je naprosto hrozný. Opravdu není vtipné, když se na vás autor knihy snaží mluvit a odpoutává vás od děje do kterého se snažíte začíst. A snad ještě horší je, když autor prozrazuje předem, co se na které straně stane! Ty jeho vsuvky byli naprosto příšerné a hlavně zbytečné. Nebýt jich, tak je kniha o polovinu kratší. Absolutně jsem se nezačetla, děj nedisponuje žádnou příjemnou osobou, z hlavního hrdiny tak trochu udělal superhrdinu a vůbec ten příběh mi nakonec přišel přitažený za vlasy. Nedalo se to dočíst, a pokud někomu vadí něco z výše uvedeného budete mít velký problém dočíst to i vy. Marně hledám něco, co bych na té knize vyzdvihla, ale opravdu jestli hledáte dobrou detektivku, tak tady nejste správně.