Kde, kdy a jak knihu nejraději čtu
Vratislav Ebr
Výroky, tvrzení, poznámky a názory předních našich osobností kulturního života zachycoval knihkupec - šéf Arbesova knihkupectví Vratislav Ebr.
Přidat komentář
Tohle bylo rychlé čtení. Nejvíc mi mluvil z duše Ladislav Kochánek a Jiří Veselý, neboť také čtu s tužkou v ruce. A líbí se mi Renčínův výraz - některé knihy čte úhlopříčně. To se v poslední době učím, neboť potřebuji přečíst víc knih a rozhodnout, které zařadit do seminářů nebo o kterých napsat krátkou recenzi do elektronického časopisu.
Výběr osobností je značně rozptýlený od Josefa Masopusta po Aloise Volkmana.
Ilustrace jsou vtipné, bohužel opakuje se motiv postele a kadibudky. František Ringo Čech by se za "silná" slova zasloužit propadnout do...
Nepochopil jsem ani čtení Věry Krumphanzlové: "Stojíc na stole, opírajíc se o strop."
1. Kde - všude.
2. Kdy - v pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek sobotu i neděli.
3. Jak - důkladně. (Josef Přibyl)
Příslovečná moudrost praví: "Řekni mi, co čteš (ne kdy čteš), a já ti povím, kdo jsi (ne kde jsi)". Nezáleží tedy kde, ale co, kdeco čte kdekdo. (Alois Volkman)
Kde? Všude, kde je světlo (teplo a vláha není podmínkou).
Kdy? Nejraději když nemůžu, neplánovaně, proti plánu, když mám jinou práci a tudíž pocit, že hřeším. Ale když můžu tak taky, ale to až za chvilku, když vychutnávám ten prvotní pocit, že můžu.
Jak? Písmeno po písmenku, slovo po slově, odstavec po odstavci. Švýcarsky důkladně od počátku až do konce, předmluvu i pomluvu. (Jiří Just)
Některé rádobyvtipné poznámky a odpovědi jsou vážně na pěst. V této souvislosti mě napadá třeba Ringo. Chvála bohu za lidi jako je třeba pan Cafourek. Upřímně je ale tato knížečka z celé série Ebrových sebraných spisů znatelně nejslabší.
[018/11] Co na to říct? Desetiminutové čtení o rozloze 11 cm a 2,5 mm na výšku a cca 8 cm a 4 mm na šířku.
Vezmete to do ruky, přečtete pár řádek větším písmem a na druhé straně si prohlédnete ilustrace. Sem - možná i tam - se pousmějete, přikývnete a až dočtete, zjistíte, jak jsme mi lidé všichni stejní, aťsi slavní a nebo z šuplíku každodennosti a myšlenkami naprosto neoriginální. Dobře? Špatně? Jsme jen lidé. Každý máme mozek stejné barvy a nikomu nekoluje v těle jiná, než ta slavná rudá.
Nohy na stůl, do uší jazz a… jak tam kdesi psal pan Volkaman:
Příslovečná moudrost praví: “Řekni mi co čteš (ne kdy čteš), a já ti povím, kdo jsi (ne kde jsi)“. Nezáleží tedy kde, ale co, kdeco čte kdekdo.
Autorovy další knížky
2003 | Nejen bonmoty a citáty o blbosti |
2007 | Nejen bonmoty a citáty o WC a prdu aneb literární exkrementy |
2014 | Narozen na popravišti |
2004 | Nejen bonmoty a citáty o životě nahoře i dole |
1993 | Kde, kdy a jak knihu nejraději čtu |
Nic o ničem.
Nedá se říct kniha, nedá se říct prostě nic. Přínos a kvalita nulová.
Odpovědi známých i spousty pro mne neznámých lidí, na tři otázky z názvu knihy. A malůvky k těm odpovědím... Někdo odpovídá vážně, někdo jakože vtipně. Top pro mě F. R. ČECH - to je jediná nezapomenutelná odpověď. :-)