Altschulova metoda
Chaim Cigan (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/190275/mid_kde-lisky-davaji-dobrou-noc-altschu-VoG-190275.jpg
4
60
60
Kde lišky dávají dobrou noc série
1. díl >
Altschulova metoda, první díl tetralogie Chaima Cigana s názvem Kde lišky dávají dobrou noc, je původní česká fantasy próza na pomezí politického, respektive psychologického thrilleru. V bravurně napsaném napínavém příběhu rozpjatém mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy konfrontuje autor čtenáře s důsledky postmoderní technologie, vyvinuté v budoucnosti ze středověké kabaly. Tak i to, co v prvním dílu vnímáme jako nám blízkou skutečnost plnou odkazů na naše historické zkušenosti z konce neblahé éry normalizace a přeměny v poněkud lepší svět, je místy s lehkou ironií absurdně zakřiveno. Přes všechny fantazijní prvky jsou židovští hrdinové knihy nesmírně životní, komičtí, uvěřitelní ve svém snažení i možnostech a ve své neheroičnosti nám až důvěrně známí. Čtivá Ciganova kniha je plna humoru, hravosti i hloubky.... celý text
Přidat komentář
Celá tetralogie "Kde lišky dávají dobrou noc" je mimořádně povedená a Altschulova metoda je za mě nejlepší knihou ze série.
Právě to čtu, ale jde to dost ztuha a ani v třetině mi není jasné, o co tu vlastně jde. Zajímavé to celkem je a popisuje se tu kus historie, kterou aspoň my trošku starší známe a zažili jsme ji, nicméně kam to směřuje? Asi se to bude líbit znalcům a milovníkům židovských reálií, ale co ti, kdo je neznají? Pár vtipných momentů jsem v knize našel, třeba:
- A kolik bych si, vydělal?
- Nic. Kouzlo dobrovolnické práce je v tom, že je gratis.
nebo
- Muslimové mají přece alkohol zakázaný.
- Turci na to kašlou, Kemal Ataturk jim ho povolil, aby z nich udělal lidi.
ale ani to mě nepřesvědčuje, že bych ji měl dočíst do konce.
Vynikající, jedna z nejlepších knih, jaké jsem za poslední roky četl. Pro mě naprostý literární objev. Karol Sidon je geniální. Těším se na další díly.
Ta kniha mi přijde tak nějak nezvyklá. Směsice snových prožitků, hypnotických stavů, schizofrenie, prolínání minulosti a skutečnosti, jsou zde pojaty jako jakési paralelní světy hyperprostoru. Musím se přiznat, že jsem očekával větší požitek. Kniha sice má své osobité kouzlo díky prvkům judaismu, existencialismu, osobitému humoru či obscénnosti ale po přečtení zůstává pachuť jakési nedokončenosti, otevřenosti, otázky co tím chtěl autor sdělit...? Kde hledat odpovědi na význam a smysl toho egyptského poháru, kdo byli ti zelení lesníci, co je myšleno těmi paralelními světy? Kniha na mne působí schizofrenickým, rozpolceným dojmem. Teď mám dilema, zda se pustit do čtení dalšího objemného dílu.
Moše se posadil vedle Rubena. "Život není od toho, abychom mu rozuměli," usoudil.
"Slyšet to právě od tebe je pro mne zadostiučiněním."
"Napadlo tě někdy, že žijeme v jednom z možných světů?" zeptal se ho Moše.
Ruben přestal jíst. Po straně se na něj podíval.
"Cos to vykládal o Mouřenínovi?"
"Víš, proč se Slavkov jmenuje česky Slavkov a německy Austerlitz?" zeptal se potom.
"Samozřejmě že vím."
"Schválně!"
"Poněvadž proslul sladkovodními ústřicemi, kterým se česky říká slávky a německy Austern, milý hochu."
"Tobě se zdá, že to byl jenom sen, ale všechno do sebe zapadá!"
"Matematicky je takových světů nekonečné množství."
"Takže nevylučuješ, že jsem byl tak trochu v paralelním světě?"
"Budeš se divit, je mi to momentálně jedno."
"Třeba to řeší tvůj problém nespravedlnosti," navrhl Moše.
"Bezpráví není momentálně můj problém," řekl Ruben...
"Pořád se mi do toho pletou ty sny."
Starý lékař pohlédl tázavě na Rubena.
"To je v pořádku," uklidnil ho, "Moše má zvláštní schopnosti komplikovat si život."
"Pamatujte si, Moše, najít statečnou ženu je nad všechny poklady světa!"
"Je doba rozházet kameny a je čas sbírat kameny, je čas rozbíjet a čas stavět," pravil starý muž, sbíraje prázdné talíře ze stolu.
Kniha roku 2014 (LN, 9.místo)
Petr A. Bílek, literární historik:
"Tarantino v rouše rabínově - takovou poctu populární kultuře nabídl u nás naposledy Limonádový Joe."
Daniel Konrád, vedoucí kulturní rubriky Hospodářských novin:
"Zatímco hravá mystifikace, která letos doprovázela návrat rabína Karola Sidona k beletrii, upadá do zapomnění, kniha samotná si už říká o další čtení. A řekne si znovu, protože je zcela mimořádná. Možná její velká chvíle nastane s dalšími díly, možná po překladu do cizího jazyka. Možná se k ní za pár let všichni vrátí sami od sebe. "
Pavel Rychetský, předseda ústavního soudu ČR:
"Strhující směs židovské nauky a současného světa."
Eliška Vlasáková, spisovatelka:
"Je potěšující, že se Karol Sidon z úřadu rabína vrátil k literární tvorbě, pro mne nikdy nepřestal spisovatelem být a už se těším na druhý díl."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Altschulova metoda |
| 2012 | Pět knih Mojžíšových |
| 1968 | Sen o mém otci |
| 2015 | Piano live |
| 1991 | Evangelium podle Josefa Flavia |
Zprvu jsem byl uchvácen, autor mě neustále (příjemně) překvapoval novými postavami a zápletkami, ovšem z poslední čtvrtiny, možná třetiny, jsem spíše v rozpacích: kdo zemřel, je v další kapitole naživu, navíc už se mi zdálo, že to nikam nesměřuje, jen se to jaksi roztéká a nemůže to najít konec, jako některé postavy (díky "paralelním vesmírům"), které nemohly ani v klidu zemřít.