Kde raky spievajú
Delia Owens
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413621/bmid_kde-raky-spievaju-hgf-413621.jpg
5
4626
4626
Vynikajúci román kombinuje mystérium vraždy s ľúbostným príbehom a neuveriteľnými charaktermi. Hlavnú hrdinku Kyu opustí matka. Prežíva osamote v močiaroch, kde dôjde k vražde. Vtedy sa celá komunita postaví proti nej a bezdôvodne ju obviní. Jedna z najúspešnejších kníh minulého roka, ktorá je doteraz na popredných miestach v rebríčkoch viacerých krajín.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě vytáhla ze čtecí krize, a ač ubírám v konečném hodnocení jednu hvězdu, opravdu ji moc doporučuji. V knize se pro mě protnuly dvě věci, které mám při čtení strašně moc ráda - sledujeme hlavní postavu po celý její život a střídají se tu nádherné lyrické popisy přírody s epikou a dějem. Od začátku jsem byla napnutá, kam se příběh bude ubírat a skoro jsem nemohla přestat číst, jak mě osud hlavní postavy zajímal. Autorka má opravdu velký dar vtáhnout nás do života svých postav a opravdu je s nimi prožívat. Ke konci mi možná něco málo chybělo, abych byla naprosto nadšená a dala pět hvězd, ale i tak se mi autorčin styl psaní a vyprávění moc líbí a těším se na další knihy.
Milá Kyo, mýlila jsi se, když sis myslela, že jsi sama. Byla jsem s tebou, ty jsi to nepoznala ? Od té chvíle kdy tvá matka odešla po cestičce v botách na podpatcích, stála jsem s tebou za sítovými dveřmi. Byla jsem s tebou, když jsi se bála otce ,i když jsi se ním učila chytat ryby. Běžela jsem s tebou , plavala , sbírala jsem s tebou peříčka a mušle a učila se poznávat ptáky. Všechny ty zvuky a vůně bažiny a moře jsem cítila , mokré oblečení , bosé nohy , věčný hlad a strach, radost z volnosti a smutek ze samoty, Kyo prožila jsem s tebou tvou první lásku , probrečela s tebou zklamání , když přijde zrada a byla jsem s tebou až...až do poslední stránky. Měla jsi krásný život , díky za krásný příběh.
Kniha má krásnou obálku a desky , nelituji , že jsem si ji koupila.
Příběh života v osamění, zrada, láska i napětí. Této knize nic nechybí. Bonusem navíc je bažina, popsána tak barvitě, jako by to byl ráj na zemi.
Nádherný příběh protkaný smutkem, samotou, bolestí i kolem dýchající přírodou. Vyprávění chytne za srdce.
Smutný ale hezký příběh. K přečtení určitě doporočuji, i když více takových příběhů za sebou bych asi nedala.
Píšu hned po dočtení, čerstvý dojem z knihy - silný, uspokojivý, příběh mě oslovil spjatostí s přírodou a hloubkou samoty, kterou je kniha protkána, při čtení jsem měla takový svíravý pocit na srdci..krásou a bolestí. Romantická tím nejobyčejnějším, nejjednodušším způsobem , zároveň stejně tak krutá..
Nádherné čtení a ráda bych jen podotkla, že po dlouhé době jsem nezaregistrovala pravopisnou chybu nebo chyby v tisku. Nemám ve zvyku na to nijak poukazovat, také jistě v komentářích nadělám spoustu chyb. Nicméně v knihách, které mají korektury a tým, který je čte a překládá..měly by být vzorem a učit nás , kord v dnešní době.
Ta knížka snoubí všechno, co mám ráda. Sáhodlouhé popisy, během nichž se zdánlivě nic neděje. Vyšetřování vraždy. Téma společenské předpojatosti. A šokující odhalení až v úplném závěru, které nechává na čtenáři, aby si to všechno okolo domyslel.
(No dobře, až tak šokující není, dá se odhadnout a pozornému čtenáři to prostě dojde... Nic to ale nemění na tom, že potvrzení té domněnky vyvolá takový ten spokojený úsměv na rtech. A víc říct nemůžu, abych nespoilerovala...)
•
Pokud se vám líbily knihy Jako zabít ptáčka nebo Vzdělaná, bude se vám líbit i tohle. Zaručeně.
I přes různé nedostatky jsem opravdu nadšená! Hrozně krásná kniha, smutná, realistická, surová, v lecčems i naivní, ale jednoduše fakt pěkná.
V popisech přírody a zvířat v bažině jsem si úplně lebedila. To samé v přerodu Kyiny osobnosti. Ostatní lidi mě velmi deptali svou malostí a omezeností.
Akorát jsem tam pořád hledala ty zpívající raky!!!
Kniha je krásná a poetická, má zajímavý nádech a atmosféru. Můj problém s ní je, že jsem prostě neměla ráda Kyu. Čím byla starší, tím mi byla protivnější. A nemohu se zbavit některých logických problémů. Často jsem balancovala na hraně představit si někoho totálně samotného v chatrči mimo a zároveň si o pár let zavede elektřinu a je v poho. Že některé věci vůbec dospěly tam, kam dospěly. Proč ji třeba někdo neadoptoval (Mořan...). Věk mi neodpovídal chování. Chování mi neodpovídalo okolnostem. Toť k příběhu. Druhá stránka věci je pak stylistická a literární, která je naopak velmi pěkná. (občas ale těch popisů a obratů bylo na mě až moc). Překlad pak fenomenální, obálka krásná a výstižná.
Silný dojemný příběh opuštěné dívenky, kterou vychovala příroda, poetické popisy bažin a života v něm, citlivé a lidské pojetí - to vše dokládá vysoké hodnocení knížky. Já se k němu tedy jen přidávám, myslím, že toto vysoké skóre a skutečnost, že jsem knihu přečetla za jeden den, jsou všeříkající.
...ak človek zájde v divokej prírode veľmi ďaleko, kde je len on sám a panenská príroda, začuje spievať raky...
Tak trochu Velká samota, ale z odlišného prostředí - ze stálezelených močálů u pobřeží oceánu Severní Karolíny. Chytlavý příběh, pěkně vykreslené charaktery a především důraz na okolí, přírodu a osamění. Vyprávění je naservírováno jednoduše (pravda, některé události jsou až nereálné), ale nějak mi to v tomto případě sedí, žádné cukrbliky, jinotaje - prostě jen jednoduchá a silná poezie přírody a příběh.
"Kya sa postupne vrátila k neomylnému koloběhu života žubrienok a baletu svetlušiek a zahrabala sa hlbšie do mlčanlivej divočiny. Zdalo sa, že příroda je jediný kameň, ktorý rieka neodnesie."
(SPOILER) Též souhlasím s níže uvedenými komentáři. Čtivá, poetická kniha. Do bažiny plné divokých živočichů a rostlin je zasazen příběh malé zranitelné a všemi opuštěné holčičky, z které vyroste silná osobnost, která si nakonec získá respekt a uznání svého okolí. Mohu jen doporučit.
(SPOILER)
Kya je dívka, která žije se svou rodinou v bažinaté Severní Karolíně, jenže jednoho dne rodinu opustí máma a postupně odcházejí i sourozenci, nakonec ji samotnou v chatrči nechá i táta. A tak žije sama, do školy nechodí a jejími nejlepšími přáteli jsou racci. Díky Skokanovi, černochovi, kterému prodává mušle, se jí daří přežít. Postupně dospívá, poznává své okolí a v něm žijící faunu i floru, maluje ji, buduje svou sbírku pírek a pak pozná dva chlapce/muže. Jeden ji naučí číst, a kam s ním nedošla, tam ji v projevech lásky dovede ten druhý. Jenže jeden z nich se nakonec najde mrtvý a podezření padne právě na její hlavu. Tak o to jde v Kde zpívají raci.
Je to nesmírně čtivá kniha, která vás lyricky provází po bažinatém americkém pobřeží, sem tam proložená nějakou básní. Už od počátku víte, kdo zemře, a postupně se rozkrývají další a další okolnosti. Detektivní zápletka je oproti osobnějšímu Kyinu příběhu značně upozaděná, teprve v samotném závěru dostává mnohem více prostoru a vše stojí jen na tom, jak o osudu „holky z bažiny“ u soudu rozhodne porota.
Román mě vážně mile překvapil, a i když měl v sobě velký kus detektivky, což je žánr, který fakt nevyhledávám, nebylo to pro mě rušivé, ba naopak to příběhu dalo dynamičtější náboj. V závěru jsem se nejprve vyděsila, že to snad Delia Owens zakončí patetickým happyendem, ale nakonec přidala něco, čím mě mých obav zbavila.
Doporučuji lidem, kteří mají rádi divokou přírodu, a také těm, kteří rádi rozkrývají detektivní záhady. Na své si ovšem přijdou i ti, kteří mají rádi knihy o mezilidských vztazích. Prostě doporučuji! =)
PS: Docela jsem se zamilovala do obálky.
Tak tohle je opravdu literární skvost. Knihu jsem četla delší dobu, protože nemám moc času na čtení. U tohoto příběhu mi to nevadilo, každé slovo, každá věta se do mě vepsala. Spisovatelka má perfektní vypravěčský talent. Nádherný příběh, i když tady dojde ke vraždě. Několikrát jsem měla během čtení slzy na krajíčku.
Nádherný příběh - každý den jsem se těšila, že si budu číst jen hoďinku nebo dvě - knihu jsem si záměrně "šetřila" - nechtěla jsem ji dát na dva zátahy - pěkně jsem si ji vychutnávala. Se všemi, kteří k této knize napsali nějaký komentář musím souhlasit - já se rozepisovat nebudu - jen ji doporučuji, sedněte si k ní a unášejte se příběhem.
Nádherný popisný jazyk, úžasný příběh a i výborný konec. Knihu jsem si zamilovala.
Sjela jsem to za 2 dny. Kniha je zároveň jemná a drsná. Říkáte si celou dobu, jak to Kya vlastně mohla sama dát. Poukazuje se na sociální rozdíly, chování bohatších k chudým nebo černochům, násilí, ponižování... a přitom i lásku, důležitost mít někoho blízkého, obrovskou vynalézavost, spojení s přírodou. Všechno tady má svou příčinu, nic nevzejde z ničeho. Hodně mě to chytlo.
Kniha se nádherně čte, je působivá, smutná, ale i energická, kdy jsem fandila malé holčičce, která neztrácí odvahu a víru. Pomáhá jí v tom hlavně příroda, ale i lidé, kteří někdy dělají chyby, někdy se přetvařují, přitom jsou Kyou okouzlení, ale nahlas by to nikdy nepřiznali. Je to o vnitřní síle, odvaze a inteligenci. Je to příběh, který ve čtenáři dokáže vyvolat vlnu emocí, od lítosti po radost. Vezme je to za srdce a prožívájí vše s Kyou.
Líbí se mi, že autorka vše uzavřela a je to tak, jak to mělo být.
Pro mě trochu rozporuplná kniha - na začátku téměř nuda, od poloviny příběh graduje a od konce jsem se už nemohl odtrhnout a musel prostě číst až do konce. Kombinace lyrického líčení přírody a hlavní dějové linky mám rád, často mě ale při čtení zaskočily velké nepravděpodobnosti - matka, která opustí čtyři děti a ani se je nepokusí kontaktovat, čtyřleté dítě schopné se postarat samo o sebe, asociál, který nemá problém cestovat autobusem a ubytovat se v motelu, sociálka, která se cíleně nesnaží o záchranu dítěte, místní floutek, který se sníží k tomu, aby "chodil" s holkou z bažiny... I přesto zajímavý příběh, okořeněný neobvykým místem děje (bažinou). Za "světovou literární událost" bych ale knihu určitě nepovažoval. Pro mě je opět důkazem toho, že co nese na titulce podobné superlativní hodnocení, bývá spíše populistickou literaturou.