Kde raky spievajú
Delia Owens
Ako dlho si uchrániš srdce? Neuveriteľný príbeh o samote zúfalstve, odvahe prežiť, vytrvalosti, boji s predsudkami, ale aj o láske a nádeji. V pokojnom mestečku Barkley Cove na pobreží Severnej Karolíny dlhé roky kolujú strašidelné historky o Dievčati z močiara. Keď sa v roku 1969 pod požiarnou rozhľadňou objaví mŕtvola miestneho krásavca Chasea Andrewsa, obyvatelia mestečka z jeho vraždy hneď upodozrievajú Kyu Clarkovú, prezývanú Dievča z močiara. Vraj mala s Chaseom nejaké pletky a keď sa oženil s „dobrou partiou“, nedokázala sa cez to preniesť a siahla po pomste. V osudnú noc navyše zmizol prívesok s mušľou, ktorý Kya darovala Chaseovi a stále ho nosil na krku. Lenže Kya nie je taká, ako sa o nej hovorí. Je citlivá a inteligentná, roky žije v rozľahlom a ťažko prístupnom močiari odkázaná sama na seba a nazýva ho svojím domovom. Zbiera slávky, loví ryby, údi ich a vymieňa za iný tovar. Priatelí sa s čajkami a snaží sa žiť v súlade s prírodou. Od zvierat sa učí vyhýbať nebezpečenstvu, zaobstarávať si potravu a šikovne unikať pred tými, čo by ju chceli pripraviť o slobodu. V škole sa ukáže len jeden jediný raz – za prísľub dobrého jedla. Keď však zažije výsmech, šikanovanie a nepochopenie, zanevrie na všetkých a utiahne sa späť do chatrče v barinách. No aj v jej živote príde chvíľa, keď zatúži po spoločnosti ľudí, po láske a dotykoch. Jej nespútaná krása očarí dvoch mladých mužov z mestečka a Kya sa pomaly začne otvárať novému životu – keď sa zrazu stane čosi nepredstaviteľné. Román Kde raky spievajú je prekrásna óda na nedotknutý svet prírody, dojímavý príbeh o osamelom dospievaní mladej dievčiny a zároveň prípad záhadnej vraždy s prekvapujúcim koncom. Owensová nám pripomína, že detstvo nás formuje na celý život a príroda pred nami stále ukrýva tajomstvá – krásne a neraz aj kruté.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
Tak krásně a citlivě napsané, tolik emocí a pro mě neznámé prostředí, které je ale poměrně dobře popsané.
Kyu jsem obdivovala a fandila jí. V druhé polovině už jsem se nemohla odtrhnout od čtení...
A konec byl překvapivý.
Úžasné popisy. Autorka dokázala popsat místo a situace tak, že jste byli opravdu na tom místě, ale na druhou stranu popisy nebyly vůbec zdlouhavé a nudné. Přišlo mi, že jsem v bažině společně s Kyou. Úžasná práce.
Soudní proces také perfektně popsaný. Soudnictví v USA mě snad nikdy nepřestane udivovat (že nad osudem člověka může rozhodovat člověk bez vzdělání a klidně i člověk zaujatý).
Ihned po přečtení jsem si pustil film a i ten mohu vřele doporučit.
Jo a vrah? To pro mě bylo opravdu překvapení!
Krásný vztah člověka k přírodě versus špatná zkušenost s lidmi v jednom. Život v mokřadech není pro každého, ale silná osobnost hrdinky je obrovská. Holčina, která se odmala musí spolehnout vždy jenom sama na sebe, se škaredě zklame v důvěře k druhé osobě. Fatální následky čtivého příběhu jsou jenom důsledkem malichernosti lidí, kteří nevěří někomu kdo je trochu odlišný, byť jedinečný.
Dávám plný počet, přestože některé pasáže jsou hůře uvěřitelné. Co je popsáno naopak zcela reálně jsou emoce opuštění, strachu a lásky, které nutí k zamyšlení.
Celkový dojem chvílemi malinko ujíždí do laciného románu, ale dílo má i silná místa a je zajímavé. Zejména zachycením poměrně nezromantizovane podstaty přírody a pro jakousi inspiraci z ní, pro svou vlastní přirozenost a sílu osobnosti.
Velmi depresivní čtení - mix sociálního dramatu a krimi. Příběh "holky z bažin" je čtenáři odkrýván postupně a zvlášť první polovina knihy na mě byla až příliš poetická. V druhé půlce kniha ale popadne dech - rozbíhá se vyšetřování podivného umrtí a zároveň se dozvídáme více o historii Kyiny rodiny. Finále skvěle uzavírá celý příběh.
P. S. Viděl jsem trailer na stejnojmený film a velmi mě pobavilo, jak je ve všech záběrech Kya vždy perfektně učesaná, nalíčená a ve skvěle padnoucím čistém oblečení. Hollywood při adaptaci opět nezklamal.
(SPOILER)
Tak moc jsem se na tuto knihu těšila a doufala, že z ní budu stejně nadšená jako všichni, kdo knihu recenzovali a doporučovali. Bohužel..
Více než polovina knihy mě moc nebavila. O čem to vlastně bylo? O tom jak holčička Kya měla bídný život a jak se celou dobu před něčím / někým skrývala.
Kniha mě začala bavit až když byla Kya podezřelá z vzaždy Chase. Možná jsem nemocná "povoláním", protože studuji trestní právo, ale doopravdy až v tento moment jsem knihu začala hltat a viděla v ní to nadšení, co ostatní. Bohužel to byla ale poslení čtvrtina knihy.
Konec jsem čekala i nečekala ~ měla jsem dvě teorie: první byla ta, že to doopravdy udělala Kya a druhá ta, že to udělal Tate.
I když mě kniha tolik nezaujala, tak i tak se chystám podívat na film. Třeba v něm najdu větší krásu než jsem shledala v knize.
(SPOILER)
Ja se tedy úplně nepripojim k oslavným recenzim. Vnímám ten potenciál knihy, nádherně a poeticky popsané prostředí a příroda, ale přijde mi to celé krapet pritažene za vlasy. Že by se o holku z bažiny prali hned dva hezouni z města? V 60 letech v Americe? No nevím.
Dlouho mi i trvalo, než jsem se začetla, bylo to celé tak nějak utahané, asi jsem čekala víc.
Konec ale musim říct, že se mi líbil, že vlastně měl šerif celou dobu pravdu a já jsem si při čtení říkala, jak je zaujatej. Protože jedna věc je život v osamění, ale život ve strachu, to je něco úplně jiného.
Vraj slzy čistia a chránia oči. Po tejto knihe mám "vyčistené" minimálne na 2 životy .
V té knížce je vše poskládáno tak, aby to fungovalo jako skvělý příběh. Fajn oddychovka, občas trošku kýč.
Nevím, co si o knize budu myslet za měsíc a jak hluboce mě vlastně "obohatila".
Perfektní kniha od začátku až do konce. Krásně vykreslená příroda s velmi sympatickou hlavní hrdinkou, která to neměla vůbec jednoduché.
Viděla jsem nejdřív film, ale i tak mě čtení knihy bavilo. Je psaná malinko poeticky (hlavně líčení vší té přírody), ale přitom čtivě, a dodala povedenému filmovému zpracování zase ještě další rozměr. Čtení mě bavilo a moc se mi líbil „soudní kocour“, který byl oproti filmu navíc :-) Celkově se mi asi nejvíc líbilo pohrávání si s čtenářem/divákem ohledně toho, jestli Kya zločin, z kterého je obviněná, spáchala nebo ne, to bylo bravurní a originální :-)
Hezky napsaná kniha, jen ten příběh je trošku přitažený za vlasy, ale je to román, ne dokument, takže proč ne.
Plný počet bodů nedávám proto, že mě zklamal závěr. Celá kniha je psána v úžasném rytmu a tak mi tam ten konec vůbec nesedí. Jako by autorce došel dech a už nevěděla co psát... Shrnula 40 let prakticky do jedné kapitoly o třech stránkách a to je škoda.
Jinak jsem ji přečetla jedním dechem a to už se mi dlouho nestalo....takže oddychové čtení, troška červené knihovny, pro nás romantičky, co si rády u knihy pobřečí, přesvědčivě popsaná a vtahující atmosféra...doporučuji číst přes víkend, protože se od ní nedá úplně odtrhnout
Kniha mě moc potěšila. Dela Owens nás provádí životem opuštěné holčičky, která zůstala sama v přírodě ve strohé chatrči. Postupně opuštěna matkou, sourozenci, a nakonec i věčně opilým otcem, nachází svou komunikaci s přírodou. Vymyká se dozoru úřadů z blízkého městečka, a postupně dospívá v ženu, kterou všechno naučila jen a jen příroda. Je to velmi silný příběh.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno příroda americká literatura dospívání tajemství člověk a příroda bažiny, mokřady, močály thrillery pro ženy Severní Karolína
Od jejího vydání před třemi lety se z této knihy stala legenda, alespoň ve čtecích skupinách na Facebooku. Ať už chtěl někdo doporučit knihu dojemnou, napínavou, romantickou, odehrávající se v přírodě, se silnou hrdinkou, vždy se mezi tipy objevilo Kde zpívají raci. Kolem románu se pak vytvořila úplná magická aura, které jsem nakonec podlehla i já.
Všechno, co jsem vyjmenovala výše, v knize najdete. Přesto ve mně nevyvolala tolik pozitivních emocí jako v jiných čtenářích. Začátek je na mě víc rozvleklý než poetický, Kya je na mě moc divoká a její volba stranit se lidí je od mého světonázoru příliš odlišná. Moc mě bavila ta část se soudním přelíčením, byla jsem napnutá jako ten pomyslný provaz, který se Kye svíjel kolem krku, a hlavně jsem si přála, aby to nebyl Tate, pro mě nejsympatičtější postava knihy. Celá ta záležitost s verši Amandy Hamiltonové (mimochodem děsnými) mi přišla uhozená. A konec příliš zbrklý. Nicméně ráda se podívám, jak téma uchopili filmaři.
(Pro ty, kterým se příběh z bažiny líbil, mám jeden tip - sežeňte si pentalogii, jejíž první díl se jmenuje Rubínová zář. Je to takový young adult, jak se dnes říká, a odehrává se v komunitě Cajunů, kteří žijí v louisianských močálech a dosud si zachovali svou kulturu. Především první a poslední díl se tomu prostředí dost věnují a Gabrielle z Matného zlata se Kye v něčem i podobá... Dokonce bych doporučila začít právě od pátého dílu, který se vrací na úplný začátek celé rodinné ságy, a kdo čte popořadě, je ochuzen o překvapivé zvraty.)