Kde sa les dotýka hviezd
Glendy Vanderah
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419904/bmid_kde-sa-les-dotyka-hviezd-qy1-419904.jpg
4
263
263
Joanna si v rámci vedeckého výskumu prenajme chatu v horách, aby pozorovala hniezdenie vtákov. Jedného dňa sa pri chate objaví bosé dievčatko v pyžamku, ktoré tvrdí, že prišlo z hviezdy. Prítomnosť dievčatka Joane načisto zmení život a nesmierne ho obohatí. Tento krehký a neuveriteľne ľudský príbeh nám pripomenie, aby sme sa občas zahľadeli na hviezdy a vpustili ich žiarivé svetlo do našich životov.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Where the Forest Meets the Stars, 2019
více info...
Přidat komentář
Před chatou ornitoložky Joanny se objeví malá holka. Je v pyžamu, bosa a na těle má modřiny. Tvrdí že pochází z hvězd, tělo si vypůjčila a vrátit se smí až pozná pět zázraků. Kde je pravda? Jo se dívky ujme a učí ji poznávat přírodu. Přidá se k nim soused Gabe a Jo po letech začíná cítit, že žije. Kniha je plná problémů a kostlivců, ale také je to pohlazení a potěšení z četby.
Asi ne muj salek kavy. Jsem na strane 87 a pripada mi, ze uplne vim, jak to dopadne. Takovy klasicky srdcebolny cajdak, jeste navic hodne vyumelkovany. Podle obsahu jsem cekala neco odlisneho, zajimaveho. Do strany 87 to rozhodne tuto definici nesplnuje, takze koncim.
Kniha s krásnou a slibující obálkou. Poetický příběh plný tajemství, objevování lásky, přátelství a nových zážitků a to i pro toho, kdo přichází z hvězd. Příběh, který ukrývá i zlo, neštěstí, samotu a překonávání vážných nemocí. Příběh plný přírody, ptáků a lásky ke zvířatům. Příběh o budování vztahů, o strachu se vázat a někomu se otevřít. Příběh holčičky přicházející z jiného souhvězdí.
Podle hodnocení jsem očekávala malinko víc, ale kniha je to krásná, potěšila, pohladila a zanechala milý pocit.
(SPOILER) Doufala jsem, že knížka se bude podobat knize "Kde zpívají raci", ale nepodobala se jí ani trochu. Název i obálka knihy je krásna, ale obsah mě vůbec neoslovil. Děj byl celkově nijaky, podivný a konec byla opravdu slátanina, která by se v Americe sice stát mohla, ale určitě by následně neměla tento průběh. Samozřejmě v knize mají všichni deprese a překombinované osudy, co by to bez toho bylo za USA. Nerada kritizuju knihy, které mě třeba neoslovily tématem, ale jsou dobře napsané, tato kniha je ale špatná, je to podle mě blbovina, do čtení jsem se nutila a četla jsem ji několik měsíců. Je to autorky prvotina a já říkám, ne každý se na stará kolena může stát dobrým spisovatelem.
Nádherný příběh, který jsem přečetla přes noc. Doufám, že autorka bude psát další knihy.
Moc hezká kniha, četla jsem na základě doporučení z fb skupinky. Líbilo se mi, že se děj odehrává v přírodě, což trochu připomínalo knihu Kde zpívají raci. Chvílemi mě opravdu chytla za srdce.
Komu se líbila kniha Kde zpívají raci, tomu se bude zřejmě líbit i Kde se les dotýká hvězd.
Autorka vybrala téma, které snadno sklouzne k povrchnosti a kýči. Nicméně, můj názor je, že se s příběhem popasovala velmi dobře a vytvořila milé, čtivé, dojemné dílo s prvky detektivky.
Četla jsem jedním dechem, usmívala se při práci pro sebe, protože příjemný pocit na duši přetrvával.
Začátek mě nijak nechytl, knihu jsem se nutila číst spíše ze zvědavosti. Konec už byl trochu lepší.
Kde se les dotýká hvězd je kniha krásná navenek i svým obsahem. Kéž bych měla štěstí číst vždy takové knihy. Přes některá vážná témata (rakovina, deprese, drogy), je to kniha především o přátelství, lásce a naději. Zamilovala jsem si Jo, Gabea a hlavně Ursu, o níž si ani po dočtení nejsem jistá, odkud vlastně přišla.
Tenhle příběh se mě opravdu dotkl, byl opravdový, o obyčejných věcech, ale taky o hvězdách, kvarkách a zázracích.
Moc doporučuji.
Z této knížky dýchá léto, ty krásné letní noci , kdy se člověku za nic nechce spát a sedět u ohně a opékat maso je tak přirozené. Všechno špatné se zapomíná, vznikají nové vztahy , láska a to nejen mezi mužem a ženou , ohen praská , ptáci zpívají a vyvádějí mladé a Jo budete přát jen to nejlepší.
Všem romantikům,snílkům a těm, co chtějí věřit doporučuju knihu zavřít a nepokračovat ve čtení kolem stránky 300. Protože já chci věřit.
Na knize mě zaujala obálka a po přečtení anotace jsem měla jasno.
Příběh plyne příjemným tempem, o zvraty není nouze. Ke konci jsem četla se zatajeným dechem, zvědavá jak to zkončí.
Postavy jsou uvěřitelné, Jo má můj obdiv. Vztah Gabea a Jo se během knihy vyvýjí. A Ursa je fajn, jen díky ní našli jeden druhého a podařilo se stmelit Gabeovu rodinu. Bavili mě i chvíle s kamarádkou Jo Tabby.
Bonusem celé knihy je mnoho zajímavých informací o ornitologii.
Za sebe mohu doporučit.
(SPOILER)
Knihu jsem četla nakonec déle, než jsem očekávala a nevyhnula jsem se tomu, že jsem si dala od příběhu několikrát pauzu. Obálka i anotace lákají na velmi zajímavý děj, první kapitoly nejsou vůbec špatné, ale postupem času jsem se do čtení musela vyloženě nutit. Sice jsem byla na jednu stranu zvědavá, co z toho vyleze, ale nebyl tam za mě žádný zlomový bod, který by mě vtáhl a nepustil od čtení a to opravdu velmi dlouhou dobu.
Nakonec jsem se během neděle hecla a půl knihy dala během pár hodin, asi i proto, že jsem se už nemohla koukat na to, jak mi tady leží tak dlouho rozečtená kniha. A popravdě, jsem ráda, že jsem to konečně dočetla na jeden zátah, protože další pauza by už možná byla pro tuto knihu konečná a skončila by ve fochu "nedočteno" což by byla zase škoda.
Rozuzlení zápletky kolem Ursy byla rozhodně nejlepší část příběhu, kdy jsem zaujatě hltala jednu stránku za druhou, ale vlastně to byla i jediná část knihy, kterou jsem četla opravdu se zápalem, což je docela škoda, když jsem se u tolika stran předtím v podstatě nudila. Námět má kniha je nepopiratelně originální, ale nemůžu říct, že by mě kniha úplně nadchla. Dobrá půlka knihy se točí kolem ptačích hnízd, deště, co měli právě k jídlu a nejasných vztahů mezi hrdiny, kteří neví kudy kam. Ano, netvrdím, že to tam nepatřilo, i takový vývoj je potřeba, ale opravdu mi dlouho trvalo, přijít tomu více na chuť a znovu se do toho příběhu začíst.
Za přečtení to stálo, ne že ne, ale znovu bych už po knize nesáhla. Možná i díky mým rozpačitým pocitům a dlouhému čtení dávám hodnocení 3 až 3 a půl hvězdy.
Od knihy jsem čekala více... Zaujal mě název, anotace a vysoké procentuální hodnocení čtenářů. Kniha však nedosahuje žádných kvalit. Příběh je velice naivní a plochý, opravdu nic nejde do hloubky. Jako příklad mohu uvést, že hrdina, který má velké potíže s depresí se chová jako naprosto zdravý člověk. Kniha mě nudila a byla to pro mě ztráta času, s hodnocením většiny čtenářů nesouhlasím!
Ornitoložka Jo žije momentálně na venkově v pronajatém domě a celé dny se věnuje svému výzkumnému projektu, kdy hledá a zaznamenává nová hnízda ptáků.
Jednou večer se u domu objeví dívka, které může být tak devět nebo deset let. Je bosá a má na těle modřiny. Dívka řekne Jo, že je ve skutečnosti z planety Megnife a že toto tělo si jen vypůjčila od dívky, která je již mrtvá. Řekne jí své mimozemské jméno a že ze Země neodejde, dokud se nestane svědkem pěti zázraků. Jo jí pochopitelně nevěří a tajně zavolá policii, aby našli dívčinu rodinu. Jenže tak snadné to úplně není.
Jo neví, jak se dívky, se kterou se domluví na jméně Ursa, zbavit a nakonec je do toho všeho ještě zatažen velmi uzavřený soused Gabe.
Z Jo a Gabea se tak postupem času stávají takoví nechtění rodiče se střídavou péčí a Ursa si je omotává kolem prstu. Ta malá holka je totiž velmi chytrá, mazaná a hlavně si svou bezprostředností snadno dokáže získat jejich srdce. Srdce, která mají oba dva pokrytá svými bolístkami. Jo má jizvy na těle po vážné nemoci, Gabe zase jizvy na duši z psychické nemoci, kterou trpí. Dokáže tento netypický trojlístek dojít k šťastnému konci? Jde to vůbec?
Kniha mě nejprve zaujala svou nádhernou obálkou. Když jsem si pak ještě přečetla anotaci, bylo rozhodnuto, že si ji musím přečíst. Byl to nádherný příběh plný rodinné atmosféry, několika zázraků a uvědomění si, že aby se stalo něco dobrého, musí se stát nejdřív něco špatného. Tak to bohužel chodí, ale i v tom špatném by měl člověk hledat to světlo na konci tunelu. Jako ho Jo s Gabem našli v Urse.
Závěrem bych chtěla dodat, že Vás v knize čeká také jeden velký zvrat, který Vám Vaše průběžné domněnky, co bude dál, zbortí jako domeček z karet. Aspoň mně se to stalo.
Kniha se výborně četla, další květnová v pořadí, od které jsem se nemohla odtrhnout. Doporučuji.
Tato kniha mě chytla a nepustila hned od prvních stránek - především proto, že mám doma podobnou (i podobně starou) "mimozemšťanku". Není to jen příběh ztraceného dítěte, kde by se celou dobu řešilo jen "odkud přišla a komu patří", "je to týrané dítě?" nebo "čeho se bojí, že nechce říct, kdo je", ale především rozvíjí vztahy hlavních postav a to, jak se navzájem ovlivňují. Ani žádná z vedlejších postav mi zde nepřipadala zbytečná - mám tendenci nesnášet postavy "trhlých nejlepších kamarádek", které jsou často vepsané jako neskutečně nudná vata, asi aby autor nahonil počet stran, anebo prostě proto, aby hlavní hrdinka nějakou bff měla, protože tak se to přece na moderní single ženu sluší a patří - ale v případě této knihy jsem si Tabby skutečně zamilovala od prvních stran. Je skvělá - tak trochu praštěná na hlavu a zároveň nohama pevně na zemi, kam se snaží dostat zpět jinak zcela seriózní hlavní hrdinku příběhu Jo. Ostatně za to, že Jo není povšechně dokonalá (a její protějšek Gabe už vůbec ne), autorce tleskám!
Do posledních kapitol jsem se ve skrytu duše odvažovala doufat, že kouzelná Ursa skutečně pochází z planety Megnife, ale je fakt, že si kniha od začátku na žádný mystery/sci-fi román nehraje a závěr příběhu (který mimochodem neskutečně graduje!) je dost tvrdé (byť trochu předvídatelné) uvedení do reality.
Určitě se budu snažit sehnat i další autorčina díla, byť ještě nejsou přeložená do češtiny.