Kdo o tom ví?
Lesley Kara
Astrid Phelpsové je dvaatřicet a po letech, kdy se ne zcela úspěšně živila jako scénografka, se snaží začít znovu – a především vypořádat se závislostí na alkoholu, která ji už o dost připravila. I když by si to všechno představovala úplně jinak, nastěhuje se po návratu z londýnské léčebny ke své střízlivé, bohabojné matce v poklidném přímořském městečku Flinstead. Když se seznámí se sympatickým mladíkem Joshem, zdá se, že i ona možná dostane novou šanci. Všechno ale není tak růžové, jak by mohlo vypadat, protože někdo ví o jejím dřívějším životě víc, než by si přála, a chce, aby zaplatila za své hříchy. Kdo by ale mohl znát její nejtemnější tajemství?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (CZ)Originální název:
Who Did You Tell?, 2020
více info...
Přidat komentář


Zajímavé a napínavé čtení. Autorka si vybrala pro román neotřelé téma. Opravdu se mi to moc líbilo a mohu jen doporučit.


Zpověď alkoholičky... trochu nuda, srovnávám s Dívkou ve vlaku...
100 stran do konce se kniha lehce rozjela, ale stále bylo vše předvídatelné a časová linka a scénář stejný jak kniha první.
Asi jsem už moc rozmazlená brutálním thrillerama, tohle za thriller nepovažuji. Román pro ženy, co nemají rády kváky, ano, pro ně to je supr čtení.


Příběh alkoholičky, která si nepamatuje, co v alkoholovém opojení dělala. Jsou lidé, kteří toho využijí. Asi bych to neoznačila vyloženě za thriller.


Už jsem od autorky jednu knížku četla, takže tohle dílo mělo tu výhodu, že jsem neměla přehnané očekávání a tím pádem se žádné zklamání nekonalo. Bohužel jsem ale příšerně znuděná. Nevím úplně přesně, kde je vlastně problém, ale autorčiny příběhy mi nějak nesedí. Nezaujala mě svým psaním, její hrdinové mi taky k srdci nedokážou přirůst a sama Lesley Kara se snaží do knih narvat tolik „šokujících odhalení", které mi jsou buďto úplně jedno nebo nešokující, až mi to přijde úsměvné. Dějová linka a celý nápad knihy taky nic moc. Nejde mi pořád na mysl, proč vlastně tyhle knížky dostávají nálepku světový bestseller a komu to přijde tak skvělé, ale já to očividně nejsem.


precteno znovu do ctenarske vyzvy 2023
Lesley Kara opět nezklamala, knihu jsem přečetla za necelé dva dny. Opět skvělá zápletka, plno napětí a propletenost postav. Do posledních pár stránek jsem nečekala, kdo za tím vším je. Kniha se mi moc líbila.


Jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila a nekoupila, protože za mě nic moc. Četla jsem knihy, které byli nic moc, ale lepší než tato.


Zpověď alkoholičky... trochu nuda, srovnávám s Dívkou ve vlaku...
100 stran do konce se kniha lehce rozjela, ale stále bylo vše předvídatelné a časová linka a scénář stejný jak kniha první.
Asi jsem už moc rozmazlená brutálním thrillerama, tohle za thriller nepovažuji. Román pro ženy, co nemají rády kváky, ano, pro ně to je supr čtení.


Novinka od autorky populární Fáma... Už Fáma mi přišla jen lehce nadprůměrným dramatem s thrillerovými prvky... Kdo o tom ví? je ale už opravdu jen průměrným čtením... Pro mě klasická klišé hrdinka v podobě ženy alkoholičky, která se ze své závislosti snaží dostat... Rozhodně nemohu zpochybnit autorčin čtivý styl psaní a stránky skutečně mizí mezi prsty, ale děj mě jednoduše nepohltil a neměla jsme potřebu zjistit, jak vše dopadne, což je v případě thrilleru trošku problém...


Tuhle knihu mi opět půjčila kamarádka. Je to jiný žánr, než který čtu. Úplně nevím, jak se k celému tomu příběhu stavět. Nevím, jestli se mi vlastně líbil nebo ne. Postavy a jejich charaktery jsou skvěle popsané. Líbilo se mi, jak je tam vykreslená Astrid touha po alkoholu a jak mu odolává. Je to tak dobrý popis, že si to dokážete ihned představit. Astrid mi docela sedla, ale není to tak, že bych jí měla bůh ví jak ráda. Strašně mě štvalo, jak se všeho bála a byla ze všeho vyklepaná. Na druhou stranu se jí asi nemohu divit, když zažívala to, co zažívala. Nicméně... moc se mi na ní líbilo, že ze sebou začala něco dělat (i když jí k tomu musela popostrčit máma). Nikdy jsem nebyla (a doufám, že ani nebudu) v její situaci. Nedokážu si představit, jaký to musí být “muka” být na odvykací klinice a vzdát se něčeho, na čem byla několik měsíců (možná let? Přesný čas tam uvedený nebyl) závislá. Každopádně to většinou zvládala skvěle, až na pár škobrtnutí.
Líbilo se mi, že má kniha krátké kapitoly. Ze začátku se mi to četlo pomalu, protože jsem si musela zvykat na jiný žánr a nějak se tomu přizpůsobit. Po první části se mi ale začala číst dobře a rychle.
Kniha je rozdělená na tři části a mně osobně se líbila nejvíce až ta třetí. V těch prvních dvou se skoro nic nedělo. Bavilo mě hádat, kdo to asi mohl být. Měla jsem pár typů, ale žádný nebyl správný.
Konec mě překvapil a nejsem si jistá, jestli jsem ho správně pochopila. Každopádně nelituji toho, že jsem si knihu přečetla, ale tenhle žánr asi nebude nic pro mě.


Moje první kniha od autorky, na Lesley Karu jsem slyšela jen samou chválu, tak sem do ní šla. A jsem trochu na rozpacích. Kniha je velmi čtivě napsaná, stránky ubíhají pomerně rychle, ale mě hrozně dlouho trvalo, než jsem se začetla. Posledních cca 100 stran jsem už přečetla celkem rychle, ale někdy jsem se ke čtení skoro až nutila, což se mi nestává. Navíc mi nebyla moc sympatická hlavní hrdinka, povaha alkoholičky se mi na jednu stranu zdá už trochu okoukaná a nudná, na druhou stranu mi tím i trochu připomínala Dívku ve vlaku. Mám doma ještě Fámu, tak tu si časem také dám.


No taková jednohubka, přečteno za 1 večer. Četlo se to dobře, ale hrozně mě vadila hlavní postava alkoholičky.


První autorčina kniha mě přiliš nenadchlo, proto jsem této přistupovala opatrně. Veliké překvapení, kniha se povedla. Pěkně lehce se četlo. Žádná náročná zápletka, ale zajímavá a překvapivý konec.


Kniha se mi líbila, děj mi rychle utíkal a najednou byl konec. Hlavní hrdinka trochu hysterická, ale zase být v její situaci asi taky nebudu klidná :D Pěkná oddechovka.


Do první půlky knihy nic moc nevíte a ta druhá je zase překombinovaná. A prosím, ať už někdo píše tyto romány aspoň s adekvátní hrdinkou. Ne nějakou ufňukanou hysterkou, kterou chcete praštit hned na začátku.
Mě teda moc neohmromila ani Fáma, ale tohle bylo ještě horší.


Kniha lehce plynula, člověk by až řekl, že se tam skoro nic nedělo, až pak na konci. Ale na odreagování byla fajn a líbila se mi.


Velmi čtivé a dobře napsané, kdyby nebylo posledních asi dvaceti stránek. Taková snůška překombinovanosti se hned tak nevidí.


Fáma od stejné autorky mě nijak zvlášť neneadchla, ovšem tohle bylo jiný kafe!!! Trošku podobný Dívce ve vlaku...hlavní hrdinka bojuje se závislostí na alkoholu a taky s minulostí, která se (možná) stala... a ženská nenávist a rivalita do toho. Hezký koktejl :-)
Velmi mírný thriller, ideální pro někoho, kdo nečeká žádnou brutalitu :) Občas přeběhne lehce mráz po zádech, napínavé pasáže se čtou jedna radost a mezitím (hlavně první polovina knížky) je naprostý klid až trochu nuda, ale tak to má asi u thrilleru být - knížky od Kary mi přijdou jak podle thrillerové učebnice. Poklidný začátek, kdy hlavní postava je něčím komplikovaná, neobvyklá, "narušená".. pak se začnou přidávat další postavy, kdy v podstatě v každém vidíte "podezřelého", párkrát vás i navede na falešnou stopu, aby v závěru přišlo mrazivé šokující rozuzlení, kdy už myslíte, že je konec, ale ono ne, a to finální teprve přijde. Bohužel za mě je ten závěr ale až moc překombinovaný a naprosto neuvěřitelný... k tomu dopis Simona a zpověď Helen je z mého pohledu zbytečná nálož cukrové vaty. Nicméně jinak prostě učebnicově solidní thriller, neurazí-nenadchne :)