Kdo roste v lese
Kateryna Michalicyna
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455481/bmid_kdo-roste-v-lese-Le7-455481.jpg
4
57
57
Naučte své děti poznávat les, jako to učila maminka pana jezevce, když byl ještě malý. Na podzim je v lese rozhodně co obdivovat a objevovat. Kolik barev může mít podzimní listí? Proč některé stromy opadávají? Jak se na zimu chystá smrk, modřín nebo mech? To vše vám prozradí pan jezevec, i když právě teď má plné tlapky práce. Někdo zapálil suché strniště za lesem a plameny už se šíří ke staré borovici. Honem, než bude pozdě!... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od knížky Kdo roste v parku mi tahle moc nesedla.
Paní jezevcová asi byla skvělá máma, ale mě ty vzpomínky na ni nějak neoslovily. Navíc mám pocit, že v knize jsou informace, které ani při nejlepší vůli malému dítku nevysvětlím - i páťák má problém se slovem buňka, tak jak ho vysvětlím maloškovi? A to nemluvím o slovech jako symbióza, odpařování vlhkosti, oplodí nebo třeba pancíř.
Obrázky jsou úžasné, ale hned na první barevné dvoustraně někdo neuhlídal správnost a jsou přehozeny popisky u olše a osiky: podle logiky předešlé strany má nahoře být nápis olše a dole osika, ne naopak. Dárky od veverky na poslední "levé" straně mají zřejmě vyzkoušet čtenáře ze znalosti knihy Kdo roste v parku. Já jsem malounko natvrdlá; teprve opakování slov velký a malý jinan mi napovědělo.
Takže není to špatné, ale jednoznačné přijetí, jako u předešlé knihy, se v mém případě nekonalo.
Pro děti 3+
Čtení této nádherně ilustrované knížky bylo opravdu potěšením. Moc jsme si to užili. Starší syn (6 let) a i já jsme se zas něco přiučili o lese a stromech a mladší si naplno užila příběh, který měl i dobré ponaučení. Navíc měl příběh hlavu a patu.
Tak tohle je velmi povedená kniha. Při čtení na mě dýchla atmosféra lesa, taky krapet nostalgie - to když jezevec vzpomínal na , nějakou pointu, poučení. Do toho se dozvíme něco o stromech, rostlinách, zvířatech a taky mechu - jak jsou pro existenci života důležité. Text podporují překrásné ilustrace, hlavně ty rostlinné se mi moc líbily. A jak už bylo zmíněno přede mnou - "Jé, tady je Ruměnice pospolná!" :-)) 90%
Stejně jako kniha Kdo roste v Parku, byla i tahle s krásným poselstvím. Moc se nám to líbilo! Ještě nás čeká Kdo roste v sadu a věřím, že to bude stejný poklad. V téhle knize se mi navíc moc líbil ten podtext ochrany přírody - v lesích ani na polích nikde nerozděláváme oheň, a proč atd. Jinak krásné povídání o darech přírody, které Vás provází celým příběhem. Víc takových knih prosím!!!
S pidižvem aktuálně naše oblíbená z celé řady knížek ilustrovaných Oksanou Bula a vydaných Hostem. Ilustrace jsou nepopiratelně krásné, k tomu zajímavosti o lese, trocha toho dobrodružství a hrdinství, nějaké to zvířátkové zlobení a hlavně, možnost hledat na každé stránce tři schované ruměnice :) Kdybych si počítal všechna přečtení dohromady s další povedenou knížkou Vlaky (Lucie Hášová Truhelková), tak s žádnou výzvou na počet přečtených knížek nemám problém :)
Pro děti, které se z knížky dozvědí spoustu věcí o stromech a taky třeba mechu, ale i o kamarádství a vzájemné pomoci...
A možná taky trochu i pro dospělé... Ulpěl mi v hlavě tento odstavec:
"Je krásné mít na co vzpomínat, pomyslel si jezevec cestou na okraj lesa. Když je ti těžko u srdce, se vzpomínkami se život hned zdá snazší a radostnější. Jsou jako bezpečná skrýš, do které se můžeš schovat, kdykoli se ti zachce. Jako kdyby moje veselá a zábavná maminka, která už tady dávno není, opět seděla vedle mě."
Provázeno milými obrázky mé oblíbené ilustrátorky Oksany Bula.
Krasny nenasilny pribeh se spoustu vedomosti o stromech. Zpetne musim rict, ze jak z ni budete nadseni, tak se Vam rychle z hlavy dostane. Nemit ctenarsky deni, tak nevim o cem byla a to jsme ji docetli pred cca 14 dny.
Nějak mi nesedly knihy, kde je Oksana Bula autorkou a i u téhle, kterou ilustrovala, jsem rozpačitá. Ilustrace pěkné, téma dobré, ale přišlo mi to celé násilné. Je mnoho jiných dětských knih, které toho děti naučí mnoho o přírodě, a to zcela přirozeně, tak, že to děti baví. Se čtyřletým synem čtu pohádkové knížky s mnohem větším množstvím textu, kdy poslouchá třeba hodinu a půl a příběh chápe a vnímá, u téhle knihy ale nevydržel ani on a ani já jsem vůbec nebyla schopná soustředit se na to, o čem čtu.
Krásně zpracovaný naučný příběh. Zaujal i naší malou bambulku. Akorát dlouhý, nepřehlcený informacemi s krásnými doplňujícími ilustracemi.
Předchozí Kdo roste v parku mě nadchlo, takže jsem se těšila na další skvělou knížku. Ale bohužel, tahle je strašně překombinovaná. Asi jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Dáme tam od všeho kousek, dohromady to bude o to líp chutnat... No, a ono ani ne.
Za nás je ze série "Kdo roste v..." tato nejslabší. Informace jsou méně ucelené než v ostatních knížkách, ale zase hlubší pohádkový příběh. Za přečtení rozhodně stojí.