Kdo se směje naposled
James Hadley Chase (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22139/kdo-se-smeje-naposled-22139.jpg
4
34
34
Farrell Brannigan, prezident Kalifornské národní banky, postavil novou pobočku v Sharnvillu, rozvíjejícím se městě na kalifornském pobřeží. Díky práci Larryho Lucase, vynikajícího mladého odborníka na elektronické zabezpečovací systémy, mohl udělat bance velkou reklamu ve sdělovacích prostředcích a právem ji označit jako „nejbezpečnější banku pod sluncem". Avšak z Branniganovy minulosti se vynoří nesmiřitelný psychopatický nepřítel, který touží po pomstě a rozhodne se banku vyloupit. Nebo jde ještě o něco jiného? Lucas se právě seznámil s dívkou svých snů a plánuje spokojený život po jejím boku, ale místo toho se octne v soukolí vydírání a vražd, ze kterého zřejmě není úniku... ... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2000 , AmetystOriginální název:
My Laugh Comes Last, 1977
více info...
Přidat komentář
kniha prečítaná v rámci 3kombinácie (viď Slečne Blandishovej netreba orchidey / Radšej ostať chudobný / Ja sa budem smiať naposledy) a pretože autor používa istú šablónu, tak trochu som tušila, ako sa asi veci vyvinú,..a k mojej radosti som veľkú časť predvídala správne..majster kombinácie ma ale nenudil, takže pekné 4*
Přiznám se, že jsem byl v pokušení dát čtyři hvězdy :-) Čítanie je to pútavé, ale ku koncu pribúda nelogickostí takým tempom, že to dojem z knihy výrazne znižuje. Áno, u thrillerov a detektívok musíme byť zhovievaví, ale keď dej stojí na nezmysle, ktorý sa prieči základnej logike, stáva sa z knihy dielo nižšej kategórie. Naopak, vyzdvihnúť tu treba zaujímavé prostredie, originalny motív a kopec zvratov, ktoré robia knihu pestrejšou.
Poměrně krátký román, ale plný děje, zvratů a překvapení, tak jak to známe i z jiných drsných děl autora. Hlavní hrdina je pod velkým tlakem a většinou tahá za kratší konec. Skoro všichni kolem něho hrají podivnou hru a tak má i znalý čtenář co dělat, aby je prokoukl. A o to samozřejmě jde především.
Přiznám se, že jsem byl v pokušení dát tři hvězdy, především kvůli prvoplánově překombinované motivaci hlavního padoucha. Když jsem ale zpětně porovnal klady a zápory, našel jsem víc věcí, které mě nadchly než naopak. Například závěrečná pointa je dokonalá. Nebo že hrdina je pro jednou (v porovnání s jinými autorovými knihami) trochu aktivnější, takže se skutečně snaží se svou nezáviděníhodnou situací něco dělat, přestože mu jsou neustále házeny klacky pod nohy. Člověk zákonitě musí obdivovat tu jeho vytrvalost. Taky je třeba říci, že i když si čtenář celou dobu myslí, že ví, jak se bude zápletka odvíjet, James Hadley Chase si s dějovou linkou důmyslně pohrává do poslední stránky a tahá z rukávu jedno překvapení za druhým. Opětovně dokazuje, že je mistrem jednoduchých zločinů s nápaditě rozehranými komplikacemi, to vše na pozadí všedních periférií, jež jsou atraktivní právě pro svou obyčejnost. Jeden se tak s problémy aktérů snadno adaptuje, a v tu chvíli má spisovatel napůl vyhráno.
Autorovy další knížky
| 1975 |  Chytit tygra za ocas |
| 1975 | Pracka v láhvi |
| 1977 | Třikrát ve slepé uličce |
| 1994 |  Piksla červů |
| 1997 | Dvojitý pohřeb |
I po sedmdesátce Chase dokáže psát dobré detektivky. Krásně se to čte, je to dobře vymyšlené, děj odsýpá (žádné zbytečné kecy a vycpávky textu, aby byla kniha delší). Závěr snad až moc hektický, ale to nevadí. 75%, 12. 5. 2024.