Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421380/bmid_kdo-sije-u-podolske-Raj-421380.jpg
4
643
643
Osudy slavného salonu v 50. letech. Salon Podolská býval v dobách své největší slávy spojován s elegancí a luxusem. Po znárodnění v roce 1948 zde díky protekci Marty Gottwaldové mohla bývalá majitelka zůstat zaměstnána na podřadné pozici. Na osudech lidí spojených se salonem můžeme sledovat dobu, kdy modely z pařížských přehlídek vystřídaly rudé šátky a vykasané rukávy údernic. Z ulic mizela elegance, ale mnohem horší bylo, že mizela i svoboda a mizeli doslova i lidé.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý pohled na poválečnou dobu u nás, škoda, že Hana Podolská je jen okrajová postava a moc se toho o ní nedozvíte. Ale jinak je to čtení zajímavé a nechtěl bych v té době rozhodně žít.
Zajímavý náhled na dobu poválečnou. Jako historii celkem nedávnou bychom ji měli znát a nezapomenout. Od knihy jsem nic nečekala, tudíž jsem nebyla zklamaná.
Postavy ploché, děj plochý ..... čekala jsem daleko více. Osud p. Podolské nebyl dostatečně propracován, móda taky zde nemá žádné místo. A kdo šije u Podolské ,tak ten už vůbec není vykreslen dostatečně dobře.
Mne zaujal nazev knihy a vzhledem k tomu, ze opakuji Prvni republiku, mne tema knihy zaujalo jeste vic. I kdyz docteno jsem mela driv. Postava pani Podolske v pribehu byla velice zajimava a vazne me mrzelo jak jeji zivot nabral po valce jiny smer a ona se s tim musela nejak popasovat. Postava Mileny a Kvety me trochu rozcilovala, takovy nerozhodny holky, i kdyz Milena do toho pak slapla poradne. Trochu predvidatelny konec. Ale rada se k ni nekdy vratim. Pribehy z tehle doby mam rada, i kdyz ne vzdy mel clovek stesti…
Původně jsem si myslela, že půjde o čtení z období 1. republiky, ale obsah knížky je o životě v 50.-60. letech, kdy člověk nemohl věřit ani svým nejbližším. Čtení mě bavilo a příběhy lidí byly ze skutečných životů. Moje babička ve skříni vlastnila šaty a nikdy nám nedovolila je vyhodit, protože to byly šaty od Podolské a klobouky od Oulíkové a ty dámy měly úctu zákaznic. Ukázka toho, kam jsme se dostali po válce, kdy byla naděje na lepší život a bolševický režim spoustu lidí zničil.
Když jsem zjistila, že existuje Kdo šije u Podolské, pojala jsem ke knížce jistá velmi příjemná očekávání (neboť se jedná o prostředí, které mi příliš známé není).
Ta však nebyla naplněna. Je to jen takový letmý příběh rozstřípkovaný přes pár postav. Dovedu si představit, že by mi jej vyprávěla neznámá spolusedící při dlouhé cestě vlakem.
Co se mi zde líbilo: vhodně vybrané a vložené citace dobových autorů od Pujmanové přes… až…
Nejsem si jista (jsem!), že autorka pečlivě nastudovala tematiku doby, do které zasadila příběh.
V knize je však zřetelně zachycen vývoj od elegance, kvality, vkusu ke "svobodě, úrovni a luxusu".
Čekala jsem nějaké jiné vyprávění. Ale i tohle bylo nakonec dobré. Temné, depresivní a nepochopitelné. Jak já jim přála, aby v létě k tý Mileně opravdu jeli. Kniha se četla dobře, příjemná jednohubka. Navíc jsem se dozvěděla zase něco nového o paní Podolské.
Tyjo, zklamání jak bič. Já čekala dobovou věc ohledně infa o všem okolo salonování, šití, návštěv, látek atd. jakožto i pikantérií a ne smyšlenin ohledně mladých šiček, který fňukaj, jestli si vrznout s týpkem a nechat se zbouchnout maj nebo ne, jestli s ní bude nebo ne, jak to s ní myslí, jestli si večer vyjdou nebo ne... a vulgární slepice, která jednoho dne zmizí a která mě tak irituje, že je mi to jedno a vůbec ji nelituju...posměch Martě se mi nelíbí, mohli ji nesnášet a nemuset nebo nesouhlasit s dobou, ale to je tak všechno-každej kdo uvažuje si logicky spočítá, že je lepší mít každej svý jistý a být na stejný úrovni, než být žebrákem a čumět na úspěšnýho velkostatkáře žejo no.
Možná mě to irituje proto, že je teď ta doba taková, nevím.
Hlavně ale mám velkou výtku vůči autorce: píšou, jak si vše nastudovala...tak by měla vědět, že by za komunismu NIKDY neoslovili ženu jako PANÍ, protože to jest buržoustní oslovení, proti kterému toto zřízení brojí, natož je-li to žena ve vedoucí pozici jako první dáma. Takže nějaká MILOSTIVÁ PANÍ SOUDRUŽKA, to jako fakt ne.
Mezi komunisty prostě "paní Podolská"? ...beze slov.
Konec a běh času mě tak nějak nezajímal....a happy konce taky ne.
Poměrně pěkná knížka o naši historii a ve vyhlasenem módním salonu, nicméně je smutná v tom ze to tak zkratka chodilo. Nemohu se zbavit pocitu ze v některých pasážích bylo potřeba jít více do hloubky a jinde zase ubrat.. ale i tak velice kvalitní čtení
Velmi čtivá kniha protkaná zajímavými příběhy a střípky skutečných událostí z dob mě hodně vzdálených, o to víc fascinují, i když ne v pozitivním slova smyslu.
Hana Podolská, česká Coco Chanel, za první republiky synonymum pro luxus a českou haute couture. Kdo u ní nešil, jako by nebyl.
Trochu zavádějící název, protože kniha se salonu paní Podolské věnuje spíše okrajově, ale to je nejspíš jediná výtka, kterou mám.
Autorka se vrací do věhlasného krejčovského salonu těsně po znárodnění, kdy v něm paní Podolská byla už jen řadová zaměstnankyně a hlavními hrdiny románu jsou kromě Hany Podolské a jejího syna Viktora také švadlenky Květa, Milena a Boženka a jejich partneři Josef, Gustav a Otto. Docela nesourodá skupina, osudy se proplétají, s těžkou dobou let padesátých i šedesátých se potýkají švadlenky i osobní řidič Marty Gottwaldové, socialistický kádrovák, vyšetřovatel StB nebo syn bývalé majitelky salonu. Ti všichni, podle své povahy, buď jen nenápadně přežívají, vzdorují nebo dokonce i kolaborují. Autorka popisuje tuto temnou dobu tak věrohodně, až člověka mrazí a občas má pocit, že se jedná o literaturu faktu.
Kromě jednotlivých příběhů si můžete “vychutnat” i úryvky socialistických básní a dobové anekdoty o Martě Gottwaldové, kterými je kniha proložena.
Stručně shrnuto - od poválečné euforie k totalitnímu režimu, od salonu ke komunistickému lágru, od hedvábí k dederonu, od plesových rób k monterkám, o tom všem je tato kniha.
Čekala jsem něco trochu jiného, nejen podle názvu, ale i podle obálky, ale přesto se mi to moc líbilo. Doporučuji!
Kniha je pekna a cetla se mi velmi dobre. Libily se mi zivotni pribehy vsech postav, vykresleni jednotlivych postav. A obalka knihy se opravdu povedla!
Moc příjemná a obohacující kniha na pozadí známého salónu. Četla se moc dobře a velmi uvěřitelně. Mohla být i delší, propracovanější, slušelo by jí to.
Kniha se četla dobře, ale čekala jsem od ní něco trochu jiného. V knize jsou příběhy všech postav ze salonu a právě to trochu potlačuje příběh paní Podolské.
Zajímavý příběh inspirovaný skutečným životním příběhem obdivuhodné paní Podolské. Ze začátku mi moc neseděl styl vyprávění a prokládaní textu úryvky z budovatelských básní, ale zvykla jsem si a knížku dočítala s napětím, jak to se všemi dopadne.
Takové hezké, jednoduché čtení. Příběh mě bavil a oprášil části nedávné historie.
Štítky knihy
česká literatura 50. léta 20. století móda únor 1948 poválečná doba oděv, odívání manželky prezidentů, první dámy zločiny komunismu komunistický režim
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kdo šije u Podolské? |
| 2019 |  Apatykář |
| 2022 | Pravda nebyla k dostání |
| 2019 | Sesterstvo a kouzelná kočka Fabiola |
| 2017 | Sestry Foxovy |
Asi jsem čekala víc, ale zase to bylo takové správně ulítlé.
Každopádně příběh paní Podolské bych asi víc rozvinula.
Je to hezký vhled do historie, kde prostě jen nevěřícně kývete hlavou a ptáte se: jak tohle mohl někdo dopustit...