Kdo tančí s vodou
Ta-Nehisi Coates
Jedinečné vyobrazení světa otroctví a příběh o nejstarším americkém boji — boji za svobodu Mladý Hiram Walker se narodil jako otrok. Když majitel plantáže prodal jeho matku, Hiram na ni ztratil veškeré vzpomínky — získal však tajemné nadání, které mu jednoho dne zachrání život. Setkání se smrtí v Hiramovi probudí naléhavou touhu utéct z plantáže, tedy z jediného domova, který kdy měl. Tak začíná nečekaná cesta, která vede Hirama z kdysi hrdých, ale nyní již skomírajících virginských plantáží přes setkání se členy radikální podzemní organizace až k utopistickým hnutím na Severu. Ačkoli se zapojí do podzemní války mezi otroky a otrokáři, neustává ani ve svém vlastním boji — stále se touží vrátit na Jih a dostat odtamtud i své nejbližší. Aby to dokázal, musí nejprve ovládnout svůj tajemný dar a rozpomenout se na příběh své největší ztráty.... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha s - v českém kontextu - originálním námětem. Myslím si, že většina z nás se moc nezamýšlela nad fungováním rodin v rámci systému otroctví nebo nad tím, jakým způsobem se realizovaly útěky od majitelů, takže pro nás určitě i dílo rozšiřující obzory. Fantasy linka dodala knize navíc určitý "X faktor". Pokud někdo čtení zvažuje, nenechejte se odradit "odpadovými" recenzemi (mj. upozorňuju, že se jedná o román z 19. století, rozhodně ne ze 16.!), určitě nebudete litovat.
Na tuto knihu jsem se hodně těšila, protože fantasy románů o otroctví v 16. století není mnoho, bohužel jsem byla zklamaná a odložila knihu už na začátku. Nepřešla jsem přes první kapitolu, protože mi nesedl autorův styl psaní a absence jakékoliv děje, včetně velké rozvláčnosti. Kdyby autor vyprávěl příběh svižněji, propracovala bych se k nějaké magii, která se zde měla vyskytovat; takto jsem skončila v momentě, kdy se celou kapitolu někdo topil a ztrácel u toho lidi.
Snahu představit skutečné osudy lidí si sám autor přivedl vniveč snovými pasážemi a urputně hledaným Vedením. Román tím posunul více od literatury faktu k vybájeným příběhům. Na „černobílý“ svět pohlíží, až na drobné výjimky, také černobíle. S psychologií postav si moc nepohrál, charaktery jednotlivců pevně určuje společenská třída, jejíž jsou součástí. Evidentní je boj s časovou linií děje na různých místech. Některé události postrádají logiku či vysvětlení. Zdá, že byly použity jen pro zvýšení barvitosti a napětí.
Kdo tančí s vodou je bohužel knihou, na kterou jsem byla sice po obsahové stránce hodně zvědavá, ale bohužel ji odkládám nedočetnou a fakt je mi to líto.
Román se zaměřuje na příběh muže, který se narodil jako otrok. To je pro mne téma, které v literatuře ke své ostudě nemám příliš načtené (vlastně vůbec), tak jsem do těchto vod chtěla záměrně zabrousit, něco si načíst a rozšířit si obzory.
Knihu jsem ale ke své lítosti odložila po cca 70-80 stranách jako nedočtenou, protože mi absolutně nesedl styl psaní. Neuměla jsem se do toho ponořit, čtení mi dělalo potíže, nesoustředila jsem se.
Mrzí mne to, protože tématem to znělo jako něco pro mne. Ale holt jsme se s knihou nesešly, no... [Knihu logicky nechávám bez hvězdičkového hodnocení.]
Otrokářství „zdobí“ historii lidstva od nepaměti. Na toto téma bylo napsáno nesčetně knih líčících dramata jednotlivců, celých rodin, celých vesnic, celého světadílu. Kdo tančí s vodou nabízí ale pohled i z té druhé strany : počátky hnutí, kterého cílem bylo osvobození otroků.
Abolicionisté cíleně a dlouhodobě revoltovali proti nesvobodě jiného etnika, proti obchodu s otroky, poukazovali na nemorálnost a nelidskost, s jakou se k otrokům přistupovalo. Jejich hnutí se stalo základem hnutí za dodržování lidských práv po celé zeměkouli. Svou výpovědí má proto příběh Ta-Nehisi Coatese potenci oslovovat čtenáře i dnes.
A neměli bychom zapomínat na nadčasovou báseň Johna Donnea (snad mi Hemingway promine) :
… žádný člověk není ostrov sám pro sebe… smrtí každého člověka je mně méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana. Zvoní tobě…
Ta-Nehisi Coates v Americe nejdříve proslul jako novinář a publicista. Jeho výrazným tématem se stal například návrh reparací pro potomky otroků. Obecně se ale věnoval sociálnímu postavení Afroameričanů a souvisejicím politickým konotacím.
V literárním světě zazářil hned svou oceňovanou prvotinou Between the World and Me, ve které svému synovi, podobně jako kdysi James Baldwin, popisuje nelehkou a málo perspektivní realitu světa, do které se jako černoch v USA narodil. Téma historie Afroameričanů poté promítl i do komiksové tvorby, když mu Marvel nabídl psát tituly Black Panther a Captain America.
Když se tedy rozhodl napsat svou románovou prvotinu, byl už značně známou literární postavou a předním afroamerickým intelektuálem. Kniha Kdo tančí s vodou se i proto stala bestsellerem. Coates v ní zručně využil své znalosti o dějinách otroctví černochů v USA, komplexitě otroctví coby společensko-ekonomického systému a také svůj nesporný literární talent. Coby románový debut je to velmi kvalitní kniha využívající prvky magického realismu, jaký lze vidět například v podobně zaměřené knize Podzemní železnice (nebo v nedávném stejnojmenném seriálu). Osobně bych možná některé pasáže pokrátil, ale jinak se kniha četla lehce a postavy byly přirozeně napsané. Oceňuji taky, že to v Česku Host vydal.
Kdo tančí s vodou je novinka, která mě mile překvapila a nad kterou budu ještě dlouho po dočtení přemýšlet... Příběh se věnuje tématu otroctví, ale taky tomu, zda člověk s nízkým postavením může žít lepší život... Silné čtení, které mě donutilo k zamyšlení a které má co předat! Kniha asi nebude pro každého, ale já jsem hrozně moc ráda, že jsem ji zkusila...
Autor má jistý neodvolatelný dar vyprávět, umí popsat dobové prostředí i reálie velmi poutavě a zajímavě. Hutně až klasicky.Téma " podzemní železnice" není v našich vodách ještě tolik otřelé, takže i kdyby překladatelka místy váhala jak se do různých situací a fragmentů příběhů vcítit, dá se se to přehlédnout. Jistý nedostatek vidím pouze v tom že hlavní hrdina sám o sobě není postava výrazná ( i přes jeho " výjimečnost) a konec mě maličko zklamal, protože jsem ho typla v polovině knihy. Ovšem kniha má vyvolat jiné dojmy a ty na těch 80% + i vyvolá. Podle mě je to lepší titul než například Podzemní železnice a autor stojí za pozornost.
Zajímavá kniha s krutým tématem otroctví, odlehčena fantasty příběhy. Hiram se narodí jako otrok, ale s tajemným darem, který se v něm pomalinku probouzí vzpomínkou na matku a s velkou touhou stát se svobodným. Se zájmem jsem četla o otrocích "úkolovaných", kteří při těžké práci, krutých trestech žili svůj život, který si dovedli zpříjemnit. Kniha měla hodně zajímavých pasáží, ale některé byly rozvláčné. I tak dávám 4*, protože se mě toto téma, jak v knize, tak ve filmu dotýká, jako člověka.
Každý, kdo se narodí, chce mít krásný život, radovat se, milovat a nepotlačovat svou hrdost.