Kdy opravdu zemřel Jan Masaryk
Jiří Řezník
Tragická smrt Jana Masaryka je stále živým tématem pro mnoho historiků i literátů. Spáchal Jan Masaryk sebevraždu nebo byl zavražděn? A co když pod okny Černínského paláce neskončilo jeho tělo, ale tělo Masarykova dvojníka? Co když se stal Jan Masaryk, ať už vědomě či nevědomě, hlavním protagonistou neuvěřitelné hry tajných služeb a dožil svůj život pod skrytou identitou v jednom izraelském kibucu? Historik Jiří Řezník se zabývá touto otázkou už čtyřicet let. Jeho kniha je jen zdánlivě poplatná až příliš odvážné konspirační teorii. Důkazy, které o údajné smrti Jana Masaryka shromáždil, jsou šokující, ale hlavně logické, včetně doprovodného obrazového a důkazního materiálu. Je tedy na místě klást otázku: Jak zemřel Jan Masaryk? Nikoliv. Přesnější otázka zní: KDY A KDE ZEMŘEL JAN MASARYK?... celý text
Přidat komentář
Literatura faktu nejspíš nepatří mezi nejčastější "bestsellery", ale díky ní lze rozšířit své obzory na dozvědět se něco nového. Smrt Jana Masaryka provází mnoho mýtů a dohadů, po této jsem sáhl na doporučení jednoho z přátel. Nemohu říci, že bych z ní byl unesen, ale rozhodně jsem se dozvěděl a objasnil si nemálo nových poznatků.
To je dost divoké čtení!
Jan Masaryk v r. 1948 nezemřel, v r. 1952 nebyl popraven ani Vlado Clementis, ani Bedřich Geminder, dokonce ani Rudolf Slánský, vždyť existuje důkaz, že všichni strávili šťastné stáří v jednom kibucu v Izraeli, a tím důkazem je jejich společná fotka!
Namísto Jana Masaryka zemřel dvojník, který byl buď z okna vyhozen, nebo dokonce dopraven do Černínského paláce v polorozmrzlém stavu, jako již dřív připravená mrtvola… Důkazy? Masarykovo mrtvé tělo na fotkách vůbec nevypadá, jako Jan Masaryk (teorie změněných uší, nosu, tělesných proporcí, okolnosti pitvy, atd.).
Ale pozor, kniha není vůbec hloupá, autor zná velice dobře všechny předchozí výsledky vyšetřování, zná historii, vychází ze skutečných událostí, důkazů a odkazuje na velké množství pramenů, včetně závěrů fundovaného odborníka Lubomíra Boháče. A tyhle skutečné důkazy, a taky určité nejasnosti a rozpory, které se váží na smrt Jana Masaryka (vždyť dodnes nevíme, co se tenkrát v Černínském paláci seběhlo), pootáčí chytře a šikovně tak, aby z nich vydedukoval šokující odhalení.
Chvílemi psáno jazykem vědeckým a fundovaným, chvílemi používá autor takové obraty, že se nám může jeho bádání jevit jako humorně popisovaná taškařice.
Příklady: „Koho ti felčaři pižlali?“; „Jak přistává Sokol v naruby obráceném pyžamu“; „Skutečnou poslední hádankou v této detektivce, která jako dobrá story nesmí nechat žádnou komnatu neotevřenou, je odpověď na otázku, co dopadlo dne 10. března 1948 na dlažbu Černína v Praze, zda to náhodou nemohlo být pouze mírně rozmražené kuře.“
Někde jsem narazila v diskusi ke knize na autorovo prohlášení, že si myslel, že lidi budou rádi, že otevírá cestu pro možnost Masarykova přežití. Ano, být to nějaká alternativní historická fikce, brala bych to všemi deseti, ale tato kniha se tváří jako literatura faktu, navíc literatura faktu prokládaná hodně zvláštním černým humorem.
Nehodnotím, podle své zásady, že knihám, které jen projdu či prolistuju, hvězdičky nedávám, ale tady by se mé hodnocení blížilo nule.